Zubní kaz z antropologického materiálu ze Znojma-Hradiště

Overview

Předložená práce se zabývá studiem výskytu zubního kazu na antropologickém materiálu z lokality Znojmo -⁠ Hradiště. Tento výzkum proběhl na Katedře antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a byly v něm studovány trvalé dentice zemřelých z archeologické lokality Znojmo-Hradiště pomocí stomatologických sond. Studovaný materiál byl hodnocen z hlediska tří kritérií: Podle časového období byli jedinci rozděleni na středověkou a novověkou populaci, podle pohlaví na jedince určené jako mužské pohlaví a jedince určené jako ženské pohlaví a konečně podle třetího kritéria byli tito jedinci rozděleni podle věku na kategorie adultus (20–39 let) a maturus (40–59 let). V neposlední řadě byl výskyt zubního kazu studován rovněž z hlediska zubních typů. Cílem tohoto příspěvku je zjistit, zda existuje rozdíl ve výskytu zubního kazu mezi středověkou a novověkou populací ze Znojma-Hradiště.

Podle časového období byl u středověké populace ze Znojma-Hradiště zjištěn nižší výskyt intenzity i frekvence zubního kazu. Ženy ve středověku měly dentice postižené zubním kazem ve větší míře než tomu bylo u mužů ve středověku, zatímco u novověké populace tomu bylo naopak. Stoupající tendence intenzity i frekvence zubního kazu v závislosti na věku byla markantnější u sledované novověké populace. Z hlediska zubních typů byly kazem postiženy především první trvalé moláry, s menší mírou pak druhé trvalé stoličky bez závislosti na archeologickém období. Z hlediska zubních kvadrantů lze říci, že výskyt zubního kazu převládal u obou populací v horní čelisti, konkrétně pak v horním pravém kvadrantu.

Klíčová slova:
dentální antropologie –⁠ zubní kaz –⁠ intenzita zubního kazu –⁠ frekvence zubního kazu –⁠ středověká a novověká populace –⁠ Znojmo-Hradiště