Authors: L. Himmlová 1; T. Goldmann 2; A. Kácovský 2 Authors‘ workplace: Výzkumný ústav stomatologický 1. LF UK a VFN, Praha přednostka prof. MUDr. J. Dušková, DrSc. 1; ČVUT Praha, Fakulta strojní, Ústav mechaniky, Praha vedoucí ústavu prof. Ing. S. Konvičková, CSc. 2 Published in: Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství, ročník 105, 2005, 3, s. 66-72
Adaptace kostního lůžka implantátu na působící zatížení se v RTG obrazu většinou projevuje jako miskovitá resorpce kosti v okolí krčku implantátu. V prvním roce po zatížení dochází k výraznějšímu úbytku okraje kosti, poté se stav buď stabilizuje nebo resorpce okraje kosti pokračuje až dojde ke ztrátě implantátu. Studie je zaměřena na porovnávání stability okraje kostního lůžka implantátů v závislosti na tvaru, velikosti a sklonu nitrokostní části implantátu a na druhu nesené protetické práce. U sledovaných implantátů byly každých šest měsíců zhotoveny RVG snímky. Z nich byl sestaven profil implantátu a určena jeho stabilita. Počty stabilních a nestabilních implantátů vzhledem k velikosti, tvaru a sklonu nitrokostní části implantátu i k nesené protetické práci byly statisticky zpracovány a porovnány s matematickými modely. Rozdíly mezi jednotlivými způsoby zatížení nejsou signifikantní, s výjimkou implantátu použitého jako vmezeřený pilíř mezi vlastní zuby pacienta. Korelace s matematickými modely není výrazná zejména proto, že pohyby a síly působící při funkci nejsou přesně známé a popsané, a do modelů byly zadány průměrné hodnoty. Pro potřeby klinické praxe je nezbytné matematické modely individualizovat.
Klíčová slova: dentální implantáty – velikost – tvar – sklon – RVG – protetické práce – matematické modely – metoda konečných prvků
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
