Buněčné membrány jako cíl působení antidepresiv
Authors:
M. Anders; Z. Fišar
Authors‘ workplace:
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.
Published in:
Čes. a slov. Psychiat., 103, 2007, No. 8, pp. 413-419.
Category:
Comprehensive Reports
Overview
Mechanismus působení antidepresiv nebyl dosud zcela plně objasněn. Studium vlivu antidepresiv na interakce lipid-protein je nezbytnou součástí výzkumu mimo jiné proto, že plazmatická membrána je prvním místem kontaktu léčiva s cílovou buňkou. Z pohledu membránových hypotéz vzniku depresivní poruchy může být klíčovým mechanismem působení antidepresiv právě buněčná membrána a změny v jejím složení, které se následně promítají do funkce membránově vázaných receptorů, enzymů, přenašečů a iontových kanálů. Jako vhodné modely studia těchto interakcí se používají izolované synapse, krevní buňky, buněčné kultury, izolované buněčné membrány a umělé fosfolipidové membrány.
Klíčová slova:
membrány, neurotransmitéry, transportní proteiny, antidepresiva, synaptosomy.
Labels
Addictology Paediatric psychiatry PsychiatryArticle was published in
Czech and Slovak Psychiatry
2007 Issue 8
Most read in this issue
- Vliv omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin na psychické poruchy
- Přispívají obrazy štíhlých ženských postav v médiích k rozvoji poruch příjmu potravy?
- MEMBRÁNY IV: Specifické vlastnosti buněčné membrány ve vztahu k neuropsychickým poruchám
- Buněčné membrány jako cíl působení antidepresiv