Organizační výzvy a přínosy elektronických receptův každodenní praxi lékařů: výsledky dotazníkového šetření z Ukrajiny

Overview

Pozadí: Elektronické recepty (e-recepty) představují klíčový prvek digitální transformace ukrajinského zdravotnického systému. Jejich zavádění a míra využívání se však výrazně liší v závislosti na odbornosti lékaře, délce praxe a typu lokality. Tato studie je relevantní vzhledem k potřebě empirické analýzy těchto rozdílů za účelem zlepšení systému e-receptů a zvýšení jeho celkové efektivity.

Cíl: Zhodnotit dopad e-receptů na pracovní proces lékařů různých specializací a identifikovat vzorce spojené s místem výkonu praxe, odbornými zkušenostmi a lékařskou specializací.

Metody: Studie je založena na online dotazníkovém šetření 86 lékařů ze státních a obecních zdravotnických zařízení, uskutečněném v období od dubna 2024 do dubna 2025. Pro analýzu dat byly použity deskriptivní statistiky, chí-kvadrát testy pro zjištění souvislostí a výpočet průměrů s 95% intervaly spolehlivosti.

Výsledky: Praktici a lékaři rodinné medicíny častěji využívali e-recepty, zejména v dálkové formě (82,1 % vs. 26,7 % mezi odbornými specialisty; χ² = 23,4; p < 0,001). Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v předepisování antibiotik (χ² = 0,74; p = 0,389) ve srovnání s jinými léčivy. Nejlépe hodnoceným tvrzením mezi respondenty bylo „e-recept je užitečný v mé práci“ (průměr 4,39 ± 0,78), přesto 17 % lékařů uvedlo, že jejich vystavení trvá více než 6 minut.

Závěr: Celkem 82,1 % praktických lékařů a lékařů rodinné medicíny využívá funkci dálkového e-receptu. Navzdory celkově vysokému hodnocení systému e-receptů (průměrné skóre 4,39 ± 0,78) uvedlo 17 % lékařů, že vystavení receptu jim trvá více než 6 minut, což poukazuje na potřebu další technické optimalizace a podpory uživatelů.

Klíčová slova:

antibiotiká – lékaři – e-recept – elektronický zdravotnický systém