Vliv infračerveného záření na okos progresivní krátkozrakostí

V tomto sdělení věnujeme pozornost infračervenému záření blízkému viditelnémusvětlu, které relativně volně proniká atmosférou i optickým systémem oka až nasítnici. Zde je světlo intenzivně absorbováno hemoglobinem, melaninem a xan-thophyllem, přičemž se část radiační energie transformuje na teplo. Prezentujemetři série pokusů, ve kterých různými metodami sledujeme změny ve sklivci poexpozici světlem, infračerveným zářením nebo zvýšenou teplotou. Předpokládá-me, že na defokusovaném oku s myopickým konem, vzniklým vrozeným nedosta-tečným uzávěrem očního pohárku, může světlo vést ke zvýšení teploty ve sklivci.Důsledkem jsou pak metabolické změny charakterizované zvýšením aktivitylyzosomálních enzymů způsobujících ztrátu prostorové struktury biomolekulhyaluronové kyseliny a kolagenu. Pronikání změněné sklivcové tekutiny přeskónus může vést k degradaci intersticiální substance skléry. Vhodná absorpčnískla filtrující infračervené záření blízké viditelnému světlu by mohla přehřátísklivce snížit.

Klíčová slova:
krátkozrakost, UV záření, IR záření, teplo, sklivec