Včasné rozpoznání akutního zhoršení klinického stavu ošetřovatelským personálem v zařízeních, která se nezabývají akutní péčí
Authors:
P. Búřilová 1,2; J. Vinklárek 3; M. Krejčí 1,4; I. Doležalová 3; M. Baláž 3; A. Pokorná 1,2; J. Búřil 3
Authors‘ workplace:
Department of Health Sciences, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
1; Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic, Prague, Czech Republic
2; Department of Neurology, St. Anne’s University Hospital in Brno and Faculty of Medicine at Masaryk University, Brno, Czech Republic
3; Medical Rescue Service of the South Moravian Region, Brno, Czech Republic
4
Published in:
Cesk Slov Neurol N 2026; 89(5): 313-319
Category:
Original Paper
doi:
https://doi.org/10.48095/cccsnn2026313
Overview
Cíl: Prodlužování průměrné délky života má významný dopad na rostoucí poptávku po zařízeních dlouhodobé péče a sociálních zařízeních pro pacienty v celé ČR. Cílem studie bylo posoudit schopnost zdravotních sester rozpoznat příznaky klinického zhoršení naznačující vznik CMP u pacientů v zařízeních dlouhodobé péče a sociálních zařízeních, kde lékaři nejsou na místě trvale přítomni. Metodika: Byla provedena retrospektivní analýza uzavřených zdravotních dokumentací (2022–2023) s využitím dat ze Záchranné služby Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (SM-REMS) a poskytovatele akutní lůžkové péče. Do studie byli zařazeni pacienti s podezřením na CMP (ICD--10 I64), kteří byli službou SM-REMS přepraveni do komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ze zařízení dlouhodobé péče a sociálních zařízení, přičemž v obou typech zařízení chyběla nepřetržitá přítomnost lékaře. Výsledky: Z celkového počtu 1 154 transportů bylo identifikováno 138 pacientů s podezřením na CMP, kteří byli převezeni ze dvou zařízení dlouhodobé péče a čtyř sociálních zařízení do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. CMP byla potvrzena u 48 pacientů a v 5 případech byla provedena intravenózní trombolýza, přičemž průměrná doba od nástupu příznaků do zahájení léčby činila 5 h a 54 min. U 40 pacientů s ischemickou CMP došlo k opožděnému rozpoznání mimo časové okno, které by umožnilo akutní zásah. Hemoragická CMP byla potvrzena ve 3 případech. V 65,2 % případů byla CMP vyloučena a zhoršení klinického stavu bylo přičítáno jiným neurologickým onemocněním, nejčastěji Parkinsonově chorobě (n = 43) a postiktálním stavům po epileptických záchvatech (n = 16). Závěr: Posílení kompetencí v oblasti klinického rozhodování u sester pracujících ve zdravotnických zařízeních bez přítomnosti lékařů na místě je zásadní pro včasné rozpoznání akutních změn zdravotního stavu a adekvátní reakci na vyvíjející se klinické situace.
..
Sources
1. Population. Czech Statistical Office 2025. [online]. Available from: https: //csu.gov.cz/obyvatelstvo.
2. Stoodley I, Conroy S. An ageing population: the benefits and challenges. Medicine 2024; 52 (11): 710–712. doi: 10.1016/j.mpmed.2024.08.013.
3. Gadó K, Szabo A, Markovics D et al. Most common cardiovascular diseases of the elderly – A review article. Dev Health Sciences 2022; 4 (2): 27–32. doi: 10.1556/2066.2021.00048.
4. Jones D, Mitchell I, Hillman K et al. Defining clinical deterioration. Resuscitation 2013; 84 (8): 1029–1034. doi: 10.1016/j.resuscitation.2013.01.013.
5. Albutt A, O’Hara J, Conner M et al. Involving patients in recognising clinical deterioration in hospital using the Patient Wellness Questionnaire: a mixed-methods study. J Res Nurs 2020; 25 (1): 68–86. doi: 10.1177/1744987119867744.
6. Beane A, Wijesiriwardan, W, Pell C et al. Recognising the deterioration of patients in acute care wards: a qualitative study. Wellcome Open Res 2022; 7 : 137. doi: 10.12688/wellcomeopenres.17624.2.
7. Byrne AL, Massey D, Flenady T et al. When nurses worry: a concept analysis of intuition in clinical deterioration. J Adv Nurs 2025; 81 (8): 4566–4583. doi: 10.1111/jan.16956.
8. Mohammmed Iddrisu S, Hutchinson AF, Sungkar Y et al. Nurses’ role in recognising and responding to clinical deterioration in surgical patients. J Clin Nurs 2018; 27 (9–10): 1920–1930. doi: 10.1111/jocn.14331.
9. Thiele L, Flabouris A, Thompson C. Acute clinical deterioration and consumer escalation in the hospital setting: a literature review. Resuscitation 2020; 156 : 72–83. doi: 10.1016/j.resuscitation.2020.08.011.
10. Methodology for unexpected deterioration of clinical condition. Central Adverse Event Reporting System 2025. [online]. Available from: https: //shnu.uzis.cz/res/file/metodicke_dokumenty/neocekavane_zhorseni_klinickeho_stavu_plna_verze-2022_final_na_web.pdf?utm_source=chatgpt.com.
11. New Methodological Materials. Central Adverse Event Reporting Systém. [online]. Available from: https: //mzd.gov.cz/nove-metodicke-materialy-v-systemu-hlaseni-nezadoucich-udalosti-shnu/?utm_source=chatgpt.com.
12. Martin SS, Aday AW, Almarzooq ZI et al. 2024 heart disease and stroke statistics: a report of us and global data from the American Heart Association. Circulation 2024; 149 (8): e347–e913. doi: 10.1161/CIR.0000000000001209.
13. Gurková E, Šaňák D, Bartoníčková D et al. Stroke specific measurement tools used to assess health related quality of life in young adults after ischemic stroke. Cesk Slov Neurol N 2023; 86/119 (1): 31–38. doi: 10.48095/cccsnn202331.
14. Řepík T, Štibraná K, Čeledová L et al. The problematics of post-stroke disability assessment. Cesk Slov Neurol N 2023; 86/119 (2): 148–152. doi: 10.48095/cccsnn2023148.
15. Búřilová P, Melišková M, Búřil J et al. The use of screening tests in differential diagnosis in nursing care. Crit Care Nurs Q 2024; 47 : 83–89. doi: 10.1097/CNQ.0000000000000493.
16. Václavík D, Bar M, Klečka L et al. Prehospital stroke scale (FAST PLUS Test) predicts patients with intracranial large vessel occlusion. Brain Behav 2018; 8 (9): e01087. doi: 10.1002/brb3.1087.
17. Rudnicka E, Napierała P, Podfigurna A et al. The World Health Organization (WHO) approach to healthy ageing. Maturitas 2020; 139 : 6–11. doi: 10.1016/j.maturitas.2020.05.018.
18. Chadborn NH, Devi R, Hinsliff-Smith K et al. Quality improvement in long-term care settings: a scoping review of effective strategies used in care homes. Eur Geriatr Med 2021; 12 (1): 17–26. doi: 10.1007/s41999-020-00389-w.
19. Wang X, Rihari-Thomas J, Bail K et al. Care quality and safety in long-term aged care settings: a systematic review and narrative analysis of missed care measurements. J Adv Nurs 2025; 81 (9): 5264–5290. doi: 10.1111/jan.16358.
20. Le Lagadec MD, Dwyer T, Browne M. Indicators of patient deterioration in poorly resourced private hospitals: Which vital sign to watch? A retrospective case–control study. Aust Crit Care 2024; 37 (3): 461–467. doi: 10.1016/j.aucc.2023.05.006.
21. Vincent JL, Einav S, Pearse R et al. Improving detection of patient deterioration in the general hospital ward environment. European Eur J Anaesthesiol 2018; 35 (5): 325–333. doi: 10.1097/EJA.0000000000000798.
22. Carnicelli A, Edwards DG, Williams AM. Paramedic education to support the use of low-acuity care pathways: a scoping review protocol. NursingReports 2023; 13 (1): 265–272. doi: 10.3390/nursrep13010025.
23. Catangui EJ. Identifying and differentiating stroke and stroke mimics. Nursing Standard 2019 Feb 18 [online ahead. doi: 10.7748/ns.2019.e11110.
24. Buck B, Akhtar N, Alrohimi A et al. Stroke mimics: incidence, aetiology, clinical features and treatment. Ann Med 2021; 53 (1): 420–436. doi: 10.1080/07853890.2021.1890205.
25. Hosseininezhad M, Sohrabnejad R. Stroke mimics in patients with clinical signs of stroke. Caspian J Intern Med 2017; 8 (3): 213–216. doi: 10.22088/cjim.8.3.213.
26. Rowley H, Vagal A. Stroke and stroke mimics: diagnosis and treatment. In Hodler J., Kubik-Huch RA, von Schulthess GK (eds.). Diseases of the brain, head and neck, spine 2020–2023: diagnostic imaging. Cham: Springer 2020.
27. Caslake R, Taylor KSM, Counsell CE. Parkinson’s disease misdiagnosed as stroke. BMJ Case Rep 2009; 2009: bcr07.2008.0558. doi: 10.1136/bcr.07.2008.0558.
28. Defebvre L, Krystkowiak P. Movement disorders and stroke. Rev Neurol 2016; 172 (8–9): 483–487. doi: 10.1016/j.neurol.2016.07.006.
29. Hsieh CY, Chen CH, Sung SF et al. Parkinsonism or other movement disorders presenting as stroke mimics. Acta Neurol Taiwan 2016; 25 (4): 124–128.
30. Tu TM, Tan GZ, Saffari SE et al. External validation of stroke mimic prediction scales in the emergency department. BMC Neurology 2020; 20 (1): 269. doi: 10.1186/s12883-020-01846-6.
31. Večerková S, Volný O, Ječmínková R et al. Stroke mimic prediction scales for initial hospital stroke diag-nosis. Cesk Slov Neurol N 2024; 87/120 (5): 309–312. doi: 10.48095/cccsnn2024309.
32. Chadborn NH, Devi R, Hinsliff-Smith K et al. Quality improvement in long-term care settings: a scoping review of effective strategies used in care homes. Eur Geriatr Med 2021; 12 (1): 17–26. doi: 10.1007/s41999-020-00389-w.
Labels
Paediatric neurology Neurosurgery NeurologyArticle was published in
Czech and Slovak Neurology and Neurosurgery
2026 Issue 5
Most read in this issue
- Bezpečnostní aspekty přechodu z alteplázy na tenekteplázu v léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody – narativní přehled
- 100 let české neurologické kliniky Univerzity Karlovy Osudy českých a německých neurologů v Praze v letech 1938–1945
- Anatomie, etiologie a grafický obraz hypertrofické olivární degenerace – popis 10 případů
- Vzorce kognitivně-motorické interference u pacientů s poruchou kognitivních funkcí po cévní mozkové příhodě