Vyšetření méně běžných tělesných tekutin: část 4 -⁠ perikardiální tekutina (využití laboratorních vyšetření)

Download PDF English version

Authors: A. Jabor; A. Březina; I. Stříž; M. Skružná; D. Viczénová; J. Franeková
Authors‘ workplace: Pracoviště laboratorních metod, IKEM Praha
Published in: Klin. Biochem. Metab., 34, 2026, No. 1, p. 4-10
doi: https://doi.org/10.61568/kbm.2026.002

Overview

Získání perikardiální tekutiny pro laboratorní vyšetření není zcela obvyklé, ale s rostoucí dostupností perikardiální tekutiny během kardiochirurgických výkonů může význam laboratorní diagnostiky narůstat. Preanalytické postupy jsou identické s vyšetřením pleurální tekutiny nebo ascitu.

Z běžných biochemických vyšetření se stanovuje aktivita amylázy (zvýšení u pankreatitidy, komunikace pseudocysty s perikardem nebo u poranění ezofagu), koncentrace glukózy (snížení u infekčních, maligních a revmatických výpotků), cholesterolu a LDH (zvýšení u zánětů a nádorů) a triacylglyceroly (zvýšení u chyloperikardu).

V části zabývající se imunologickými vyšetřeními v perikardiálním výpotku jsou především hodnoceny zánětlivé biomarkery. IL-6 a IL-8, interferon-γ a MCP-1 v perikardiální tekutině fyziologicky dosahují vyšších hodnot než v plazmě a výrazně stoupají po kardiochirurgických zákrocích i při ischemických atakách a perikarditidách. IL-6 má pravděpodobně prediktivní potenciál pro vznik pooperační fibrilace síní. Z růstových faktorů se zvyšují TNF-α, VEGF, endotelin-1 a FGF-2, nejčastěji u virových afekcí a z iatrogenních a ischemických příčin. Interferon-γ je vysoce senzitivní pro tuberkulózní perikarditidu. Kombinace zánětlivých biomarkerů umožňuje posouzení závažnosti onemocnění a zvyšuje hodnocení prognózy.

V části o méně běžně vyšetřovaných nebo perspektivních biomarkerech jsou uvedeny například nádorové markery (AFP, CA 125, CA 15-3, CA 72-4, CEA, CYFRA 21-1, HE-4, PSA, thyroglobulin), GDF-15, metaloproteinázy a myeloperoxidáza (nespecifické markery zánětu, remodelace a rizika pooperační fibrilace), natriuretické peptidy, troponiny a myoglobin (riziko perioperačního infarktu, remodelace, fibrilace síní). Sdělení udává také vyšetření hematologická a mikrobiologická.

ně lze vyšetřování perikardiální tekutiny označit za perspektivní oblast, ve které se mohou kromě běžných komponent uplatnit nové biomarkery, které charakterizují zánětlivé a profibrotické prostředí, riziko remodelace a ischemických poruch.