Jak se to má s prognostickým významem AMA u PBC?
Co říkají aktuální poznatky o diskutované prognostické roli přítomnosti antimitochondriálních protilátek (AMA) u primární biliární cholangitidy (PBC)? O tom ve své přednášce hovořil prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D., MBA, z Laboratoře pro výzkum nemocí jater a metabolismu hemu při Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.
AMA u PBC
Výskyt PBC v Evropě činí 22/100 000 obyvatel.1 AMA jsou přítomné u > 95 % pacientů s PBC, ale i u necelého 1 % běžné populace (ovšem u 13–19 % přímých příbuzných pacientů s PBC). Uváděná 5letá incidence PBC u AMA-pozitivních (AMA+) jedinců dosáhla 10 %.2 V Česku je tedy hypoteticky cca 100 tisíc lidí AMA+, 2200 jich má PBC a u dalších 10 % ze 100 tisíc se PBC vyvine v dalších 5 letech.5
Je popsáno 9 typů AMA (anti-M1 až anti-M9), přičemž u PBC se vyskytují především anti-M2 (a dále anti-M4, -M8, -M9).
Diagnostický, nikoliv prognostický význam
Jak vyplývá z nedávno publikovaných zjištění, AMA nemají vztah k úspěšnosti léčby PBC,3 avšak jejich titr se snižuje při užívání kyseliny ursodeoxycholové (UDCA).4 AMA-negativní (AMA−) pacienti s PBC mají paradoxně horší prognózu, ale u asymptomatických AMA+ se snižuje očekávaná délka života. AMA jsou rovněž přítomné prakticky u všech nemocných s PBC po transplantaci a nemají vztah k rekurenci onemocnění. Tyto protilátky tak jsou sice významným diagnostickým, nikoli však prognostickým markerem PBC.5
Je na místě screening?
Výše zmíněný výskyt AMA v běžné populaci přednášející označil za nezanedbatelný a doplnil, že představují riziko budoucího vzniku a rozvoje PBC a současně marker vyšší mortality. Cena stanovení AMA je sice podle jeho slov příliš vysoká pro celopopulační screeningové vyšetření, nicméně by měly být testovány u všech nemocných s elevací cholestatických jaterních enzymů, příbuzných pacientů s PBC, osob s vybranými autoimunitními onemocněními (například autoimunitní tyreoiditidou) a možná i u populačních skupin s vysokým rizikem PBC, což jsou ženy ve věku 35–50 let (podle dat Eurostatu z roku 2021 tvoří cca 14 % evropské populace). „Uvážíme-li 1% prevalenci pozitivity AMA v běžné populaci a víme-li, že PBC je onemocnění žen středního věku, bude většina pozitivních nálezů právě v této populaci. V tom případě lze očekávat pozitivitu těchto protilátek cca v 7 % případů,“ uzavřel profesor Vítek.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Gazda J., Dražilová S., Janičko M., Jarčuška P. The epidemiology of primary biliary cholangitis in European countries: A systematic review and meta-analysis. Can J Gastroenterol Hepatol 2021; 2021: 9151525, doi: 10.1155/2021/9151525.
2. Ali AH, Lindor KD. Editorial on: Large scale characterization study of patients with antimitochondrial antibodies but non-established primary biliary cholangitis. AME Med J 2017; 2: 167, doi: 10.21037/amj.2017.11.02.
4. Colapietro F., Lleo A., Generali E. Antimitochondrial antibodies: from bench to bedside. Clin Rev Allergy Immunol 2022; 63 (2): 166–177, doi: 10.1007/s12016-021-08904-y.
5. Chang M. L., Chen W. T., Chan T. M. et al. Anti-mitochondrial antibody titers decrease over time in primary biliary cholangitis patients with ursodeoxycholic acid therapeutic response: a cohort study followed up to 28 years. Front Immunol 2022; 13: 869018, doi: 10.3389/fimmu.2022.869018.
3. Vítek L. Klinický význam antimitochondriálních protilátek. 50. májové hepatologické dny, Olomouc, 12. 5. 2023.
