U farmakorezistentní epilepsie hrozí náhlé neočekávané úmrtí. Jaké jsou hlavní rizikové faktory?
U dobře kontrolované epilepsie jen vzácně dochází k náhlé neočekávané smrti pacienta s epilepsií (SUDEP), častější je však u epilepsie rezistentní na léčbu. Nejdůležitějšími rizikovými faktory SUDEP se podle dr. Manuela Toleda z nemocnice Vall d’Hebron v Barceloně zdají být přítomnost generalizovaných tonicko-klonických záchvatů nebo častý výskyt záchvatů. Ve svém sdělení stručně shrnul poznatky ze studie, která se zabývala vymezením hlavních rizikových faktorů SUDEP.
Zvýšené riziko SUDEP – během posledních 30 let žádná změna
Standardizovaná míra mortality dospělých s epilepsií je 2,5−3,6× vyšší než u běžné populace; u farmakorezistentní epilepsie je však riziko náhlé smrti 6× vyšší než u pacientů s kontrolovanou epilepsií a spojené s vyšším rizikem sebevraždy, kardiovaskulárními obtížemi nebo psychickými poruchami, které mohou zahrnovat depresi či úzkost. Během posledních 30 let více populačních a kohortových studií identifikovalo klinické faktory související se zvýšeným rizikem SUDEP. Identifikací a vymezením hlavních rizikových faktorů SUDEP na podkladě velkých kohortových a populačních studií se zabývala studie publikovaná již před 7 lety.
Vedoucí desítka
Autoři procházeli databázi PubMed, kde hledali kohortové studie podle klíčových slov sudden, death a epilepsy za období 1987–2017. U rizikových faktorů SUDEP byly sledovány poměry šancí (OR) a relativní rizika (RR).
Mezi 10 vedoucích rizikových faktorů (od nejvyšších po nejnižší upravené hodnoty OR/RR) podle jejich zjištění patřily:
- ≥ 3 generalizované tonicko-klonické záchvaty (GTCS) ročně
- ≥ 13 záchvatů za poslední rok
- neužívání žádného protizáchvatového léčiva (ASM)
- 3 ASMs
- ≥ 3 GTCS za poslední rok
- 11–20 záchvatů GTCS v posledních 3 měsících
- věk nástupu 0–15 let
- IQ < 70
- 3–5 změn antiepileptik v posledním roce
- ≥ 3 ASMs při poslední kontrole
Nejen mortalita
Zátěž působená farmakorezistentní epilepsií ovšem přesahuje úmrtnost, zahrnuje také vyšší míru nezaměstnanosti (až 50 % v Evropě) než v celkové populaci lidí s epilepsií (kde činí 20 %). Psychiatrické komorbidity představují prediktor špatné kvality života a zvýšeného rizika sebevraždy a mohou být způsobeny mimo jiné poruchami spánku. Cílem výrazu „čas u epilepsie znamená život“ (time is a life in epilepsy) tak je zvýšit v komunitě pacientů s epilepsií i mezi zdravotníky povědomí o zásadním významu účinného managementu a kontroly epilepsie.
Kontrola záchvatů, zlepšení kognitivní výkonnosti a management psychiatrických komorbidit jsou zásadní pro snižování disability a úmrtnosti u pacientů s epilepsií a aktivními záchvaty. Zpoždění při dosahování účinné kontroly záchvatů má dopad na kvalitu života těchto pacientů a zvyšuje riziko SUDEP.
(esr)
Zdroje:
1. Toledo M. The impact of time lost to achieving meaningful seizure control in adult patients with epilepsy. 35th International Epilepsy Congress, Dublin, 2023 Sep 4.
2. DeGiorgio C. M. et al. Ranking the leading risk factors for sudden unexpected death in epilepsy. Front Neurol 2017; 8: 473, doi: 10.3389/fneur.2017.00473.
3. The impact of time lost to achieving meaningful seizure control. Congress report. Angelini Pharma satellite symposium at ILAE 2023, Dublin, 2023 Sep 4. Dostupné na: www.librarycontent.net/documenti/624_f672dad87b2586b8d89fa25471d8c72b.pdf
