I v léčbě schizofrenie platí, že volba léku může rozhodovat o životě
Se schizofrenií bývá mimo jiné spojený kognitivní deficit, s její léčbou antipsychotiky zase řada nežádoucích účinků včetně sedace nebo třeba rozvoje metabolického syndromu. Jak může být v tomto ohledu nápomocný lurasidon?
Lurasidon a jeho přínos v řešení kognitivního deficitu
MUDr. Martin Hýža, Ph.D., z psychiatrického oddělení FN Ostrava připomněl, že u schizofrenie je s ohledem na široké spektrum příznaků a projevů nemoci důležité si uvědomit, co vlastně u daného pacienta potřebujeme léčit. Kognitivní výkon a jeho narušení přitom korelují s výslednými stavy onemocnění více než samotné psychotické příznaky.
Podle současných poznatků má serotoninový receptor 5-HT7 klíčovou roli v tvorbě a modulování neuronové cytoarchitektury a synaptické i strukturální plasticity. Harvey et al. v post hoc analýze dlouhodobé dvojitě zaslepené pokračující studie doložili, že antagonista serotoninových a dopaminových receptorů (SDA) lurasidon má ve všech podávaných dávkách (40–160 mg denně) lepší vliv na kognitivní schopnosti než kvetiapin XR (200–800 mg denně). Ve všech zkoumaných kognitivních doménách byl superiorní s tím, že účinnější byl při vyšších dávkách (120 a 160 mg).
Meltzer et al. pro změnu dospěli k poznatku, že během 24týdenní léčby v souboru 67 pacientů dosáhl lurasidon (v dávkách 80 a 240 mg denně) klinicky významného zlepšení v psychopatologii, kognici a fungování u 42 % stabilních pacientů se schizofrenií rezistentní na léčbu (TRS). Jeho výsledek u TRS se podobal efektu klozapinu, melperonu, olanzapinu či risperidonu. Dávka 80 mg byla u TRS též účinná, dosažení efektu ale trvalo déle. Významné zlepšení při užívání 240 i 80 mg denně bylo pozorováno v rychlosti zpracování a exekutivních funkcí.
Doložena je rovněž schopnost lurasidonu dlouhodobě zlepšit kvalitu života související se zdravím, je-li na něj pacient převeden z jiného léku.
Podmínky úhrady
V Česku je lurasidon hrazen v terapii schizofrenie v další linii léčby, a to buď při nesnášenlivosti předchozí léčby aspoň 2 antipsychotiky 2. generace a/nebo u již léčených pacientů atypickými antipsychotiky s prokázanou obezitou a/nebo při průkazu vzniku inzulinové rezistence, diabetu či dyslipidémie, eventuálně při nemožnosti užívat risperidon kvůli závažné hyperprolaktinémii. V případě, že po 2–4 měsících není dosaženo klinicky významného zlepšení, terapie není dále hrazena.
Místo lurasidonu mezi novými antipsychotiky
Nová antipsychotika – lurasidon, kariprazin a brexpiprazol – mají některé rysy společné, ale liší se receptorovými profily. Každé z nich je tedy vhodnější pro jinou subpopulaci pacientů. Výhodou lurasidonu je například již zmíněné antidepresivní a prokognitivní působení, při jeho užívání se nejméně často vyskytují přírůstek hmotnosti a metabolické NÚ. Ani u jednoho z těchto 3 léků se nevyskytují anticholinergní NÚ nebo prodloužení intervalu QTc.
Volba podle charakteristik pacienta
Pro jakého pacienta je tedy tento lék vhodný? MUDr. Matúš Virčík z Psychiatrickej nemocnice Michalovce shrnul, že půjde o nemocného s předpokládanou citlivostí na antipsychotika, potřebou prokognitivního efektu, rizikem nárůstu hmotnosti, dyslipidémií, diabetem, kardiovaskulárními problémy nebo rizikem prodloužení intervalu QTc. Ze 2 kazuistik z pracoviště přednášejícího dále vyplynulo, že zařazení lurasidonu může být prospěšné u pacientů s různými akutními problémy.
Potvrzení, že antipsychotika se liší z hlediska metabolických NÚ, přinesla metaanalýza Pillingera et al. porovnávající 18 léčiv a placebo v randomizovaných zaslepených kontrolovaných studiích akutní terapie schizofrenie. Autoři zkoumali léčbou navozené změny tělesné hmotnosti, BMI a hladin celkového, LDL a HDL cholesterolu, triglyceridů a glukózy. Nejhorší profil měly v tomto ohledu olanzapin a klozapin, zatímco nejvýhodnější byly aripiprazol, brexpiprazol, kariprazin, lurasidon a ziprasidon. Prediktory náchylnosti k metabolickým změnám indukovaným antipsychotiky tvořily zvýšená tělesná hmotnost, mužské pohlaví a nebělošská etnicita.
Lurasidon vs. risperidon
Dobrou volbou může být lurasidon i u stabilizovaného pacienta na perorální léčbě, nejlépe risperidonem/paliperidonem, který chce profitovat z jeho metabolických a kognitivních benefitů. Zástupci SDA lurasidon a risperidon mají obdobnou antipsychotickou účinnost a srovnatelnou antidopaminergní aktivitu při potlačování pozitivních příznaků, ale liší se receptorovou afinitou – lurasidon účinkuje i antidepresivně, prokognitivně, anxiolyticky, při jeho užívání nedochází k rozvoji metabolického syndromu a nízké je riziko polékové sedace i ortostatické hypotenze.
Možnost i u refrakterní schizofrenie
Lurasidon se dobře uplatňuje u farmakorezistentní a refrakterní schizofrenie – zde například jako augmentace klozapinu, což přednášející doložil výsledky studií i kazuistikou vlastní pacientky.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Hýža M. Můžeme považovat změnu strategie léčby za umění? 66. česko-slovenská psychofarmakologická konference, Mariánské Lázně, 11. 1. 2023.
2. Virčík M. Keď o živote rozhoduje prístup k liekom. 66. česko-slovenská psychofarmakologická konference, Mariánské Lázně, 11. 1. 2023.
3. Harvey P. D., Siu C. O., Ogasa M., Loebel A. Effect of lurasidone dose on cognition in patients with schizophrenia: post hoc analysis of a long-term, double-blind continuation study. Schizophr Res 2015; 166 (1–3): 334–338, doi: 10.1016/j.schres.2015.06.008.
4. Meltzer H. Y., Share D. B., Jayathilake K. et al. Lurasidone improves psychopathology and cognition in treatment-resistant schizophrenia. J Clin Psychopharmacol 2020; 40 (3): 240–249, doi: 10.1097/JCP.0000000000001205.
5. Pillinger T., McCutcheon R. A., Vano L. et al. Comparative effects of 18 antipsychotics on metabolic function in patients with schizophrenia, predictors of metabolic dysregulation, and association with psychopathology: a systematic review and network meta-analysis. Lancet Psychiatry 2020; 7 (1): 64–77, doi: 10.1016/S2215-0366(19)30416-X.
