Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Terapie kašle: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Vliv kašle na kvalitu života u dětských pacientů a srovnání účinnosti podávaných antitusik

Specializace: pediatrie praktické lékařství pro děti a dorost praktické lékařství pro dospělé
Téma: Terapie kašle

Vydáno: 21.11.2017

Vliv kašle na kvalitu života u dětských pacientů a srovnání účinnosti podávaných antitusik

Prezentovaná observační studie publikovaná v časopisu Cough v roce 2012 se zabývala vlivem kašle u dětských pacientů s akutní virovou infekcí horních cest dýchacích na kvalitu spánku, školních a volnočasových aktivit. Autoři současně porovnávali účinky nejčastěji předepisovaných antitusik.

Kašel u dětí a možnosti jeho ovlivnění

Kašel patří mezi nejčastější symptomy v dětském věku a je jedním z hlavních důvodů, proč rodiče dětí vyhledávají lékařskou pomoc. Akutní kašel u dětí je nejčastěji vyvolán virovou infekcí horních cest dýchacích (HCD). Je známo, že předškolní a školní děti mohou prodělat až 6−8 akutních respiračních infekcí HCD během školního roku, celková doba kašle potom někdy může dosáhnout až 140 dní v roce.

Kašel na podkladě virové infekce bývá často stresující symptom, a proto je výrazná snaha jej ovlivnit antitusiky. Kodein a kloperastin patří mezi centrálně působící léky (opioidní a neopioidní). Předpokládá se, že inhibují kašel prostřednictvím vlivu na dechové centrum. Další antitusikum, levodropropizin, představuje neopioidní farmakum působící na periferní úrovni. Blokuje percepci v tracheobronchiální oblasti, inhibuje uvolňování neuropeptidů z C vláken a inhibuje bronchospazmus vyvolaný histaminem.

Sledovaná populace a průběh studie

Observační studie italských pediatrů zahrnovala 433 dětí vyšetřených pro ataky akutního kašle spojeného s infekcí horních cest dýchacích. Průměrný věk účastníků studie činil 6,1 roku, 52 % dětí bylo mladších 6 let. Doba trvání kašle u pacientů při zařazení do studie byla kratší než 3 týdny.

Získaná data byla zaznamenána do specifického pediatrického dotazníku hodnocení kašle vytvořeného Scientific Committee of the Italian Society of Cough. Základní vyšetření se týkalo vyhodnocení intenzity, charakteru, délky a frekvence kašle, posouzena byla kvalita spánku pacientů i jejich rodičů a vliv kašle na ostatní aktivity (škola, sport, volnočasové aktivity).

Výběr antitusik byl ponechán volně na zvyklostech a zkušenosti participujících pediatrů. Po 6 dnech terapie proběhlo hodnocení změny kašle rodiči (odeznění, zlepšení, beze změny) a po týdnu od první návštěvy byly děti opětovně vyšetřeny pediatry.

Výsledky

Zhodnocením získaných dat bylo zjištěno, že akutní kašel negativně ovlivnil spánek u 88 % dětí, školní aktivity u 76 % dětí a sportovní aktivity u 66 % dětí. Kvalita spánku byla zhoršena u 72 % rodičů dětských pacientů. V podskupině 241 dětí byl kašel hodnocen jako střední či těžký a nejčastějším předepisovaným antitusikem byl levodropropizin (101 dětí), méně častěji centrální antitusika − kodein či kloperastin (60 dětí). 80 dětí ze zmiňované podskupiny bylo ponecháno bez farmak ovlivňujících kašel.

Všechna antitusika příznivě ovlivnila intenzitu a frekvenci kašle. Signifikantně vyšší ústup kašle byl pozorován po terapii levodropropizinem (47 %) ve srovnání s centrálními antitusiky (28 %, p = 0,0012). Výsledky logistické regresní analýzy neprokázaly signifikantní zlepšení kašle při současném podávání antibiotik.

Závěr

Na základě zmíněných dat se užití levodropropizinu ukázalo jako nejvíce účinné při terapii akutního kašle na základě virové infekce horních cest dýchacích.

Závěrem je nutno zmínit i recentní doporučení Farmakovigilančního výboru pro posuzování rizik léčivých přípravků (PRAC) Evropské lékové agentury (EMA), který považuje předepisování léčivých přípravků obsahujících kodein u dětí mladších 12 let za kontraindikované. Důvodem je variabilní a nepředvídatelná konverze kodeinu na morfin u této věkové skupiny dětí, a tudíž i zvýšené riziko nežádoucích účinků včetně problémů s dýcháním.  

(moa)

Zdroj: De Blasio F., Dicpinigaitis P. V., Rubin B. K. et al. An observational study on cough in children: epidemiology, impact on quality of sleep and treatment outcome. Cough 2012; 8 (1): 1, doi: 10.1186/1745-9974-8-1.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,7/5, hodnoceno 3x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Kašel – jeden symptom, stovka příčin

Kašel patří mezi nejčastější stesky, které přivádějí pacienta do ordinace praktického lékaře. Vyznačuje se širokou škálou možných příčin. Může tak být užitečné si některé z nich připomenout.

Erdostein redukuje fyzickou zátěží vyvolaný oxidativní stres u pacientů s těžkou CHOPN

Erdostein je léčivá mukoaktivní látka s antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi. Bylo mj. prokázáno, že má pozitivní účinek na funkci plic a snižuje hladiny reaktivních forem kyslíku (ROS) v plazmě u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).

Protizánětlivý účinek erdosteinu a jeho vliv na prodloužení intervalu do první exacerbace CHOPN u hospitalizovaných pacientů

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je zánětlivé onemocnění s epizodami exacerbace se sezónními změnami. Těžké exacerbace vyžadují hospitalizaci. Více než 30 % pacientů trpí častými relapsy, což má za následek rehospitalizaci. Díky protizánětlivému účinku erdosteinu by se mohl počet rehospitalizací u pacientů s CHOPN snížit.



Všechny novinky