Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Terapie kašle: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Chronický kašel u dětí i dospělých a možnosti jeho léčby

Specializace: pediatrie praktické lékařství pro děti a dorost praktické lékařství pro dospělé
Téma: Terapie kašle

Vydáno: 19.2.2018

Chronický kašel u dětí i dospělých a možnosti jeho léčby

Chronický kašel negativně ovlivňuje kvalitu života nejen dospělých jedinců, ale i dětí. Neproduktivní kašel se objevuje v 90 % u syndromu zadní rýmy, astmatu a gastroezofageální refluxní choroby (GERD). Léčba kašle má několik kroků – od prevence přes vysazení léčivých přípravků, které by mohly kašel vyvolat, až po farmakoterapii.

Za chronický kašel se u dětí považuje takový kašel, který trvá déle než 4 týdny, u dospělých pak takový, který trvá déle než 8 týdnů. Kašel můžeme rozdělit na suchý (neproduktivní) a vlhký (produktivní).

Příčiny chronického kašle

U dětí kojeneckého věku bývají nejčastěji příčinou chronického kašle vrozené anomálie laryngu, trachey, bronchů a srdce, nervová poškození, virové infekce, infekce způsobené chlamydiemi a mykoplazmaty, tuberkulóza (TBC) a cystická fibróza.

U dětí předškolního věku mohou být příčinou kromě respiračních infekcí rovněž cizí tělesa, astma, cystická fibróza, pasivní kouření, TBC, primární ciliární dyskineze nebo karcinoidy. Nejčastější příčinou chronického kašle u dětí školního věku pak bývá GERD. Významný vliv může mít chronicky znečištěné ovzduší a vyskytuje se rovněž psychogenně podmíněný kašel.

Příčinami suchého chronického kašle u dospělých bývají astma, GERD, syndrom zadní rýmy, poinfekční kašel, TBC, léky, karcinom, chronické městnavé srdeční selhání, chronický zánět zvukovodu, kouření, aspirace cizího tělesa nebo psychogenní kašel. U vlhkého kašle to pak může být chronická bronchitida, cystická fibróza, karcinom plic, TBC, aspirace cizího tělesa a samozřejmě kouření.

Diagnostika

Základem by měla být podrobná anamnéza. V dalším vyšetřování lze postupovat pomocí algoritmů pro zjištění neobjasněných příčin chronického kašle. K monitorování závažnosti kašle, účinku léčby a vlivu na kvalitu života lze využít skórovací dotazníky.

Možnosti prevence a terapie

Prvním krokem v léčbě chronického kašle by měla být prevence, a to především zanechání kouření a vysazení léčiv, které mohou kašel vyvolávat (např. inhibitory ACE, nitrofurantoin, methotrexát, amiodaron, neselektivní beta-blokátory, nesteroidní antirevmatika, blokátory kalciových kanálů; u chronického refluxu pak mohou kašel zhoršovat např. nitráty, teofylin nebo beta-blokátory). Dalším krokem by měla být léčba etiologická a teprve nakonec podpůrná, s využitím farmakologických i nefarmakologických postupů.

Chronický suchý kašel

Základem terapie chronického suchého kašle je léčba etiologická. Často se používají centrálně působící antitusika kodeinového typu (kodein, dihydrokodein) nebo neopioidní dextrometorfan. Jejich nevýhodou jsou však nežádoucí tlumivé účinky a případná závislost při dlouhodobém užívání.

Užívání kodeinu je pak kontraindikované u dětí mladších 12 let a jeho užívání není doporučeno u osob do 18 let, které mají problémy s dýcháním. Podávat antitusika dětem mladším 2 let je doporučeno s opatrností. Kojencům od prvních měsíců života lze podávat butamirát, od 6 měsíců dropropizin, od 2 let levodropropizin. Navíc dropropizin a levodropropizin mají také antihistaminové účinky, levodropropizin má jen malé sedativní účinky a netlumí dýchací centrum.

Antitusika není vhodné kombinovat s mukoaktivními látkami pro jejich vzájemné antagonistické působení.

Chronický vlhký kašel

Při léčbě vlhkého kašle je vhodné vybírat takové léčivo, které působí na více složek mukociliárního čištění, tj. snižuje produkci sekretu, jeho viskozitu a adhezivitu i adhezi bakterií k buňkám epitelu dýchacích cest a ovlivňuje oxidační stres a zánět (např. erdostein).

Mukoaktivní látky lze rozdělit do několika skupin podle jejich mechanismu účinku:

  • Mukoregulancia: Optimalizují tvorbu sekretu normálního složení, tlumí hypersekreci, působí antioxidačně a protizánětlivě (karbocystein, erdostein).
  • Mukolytika: Mění vlastnosti hlenu štěpením disulfidických vazeb mucinových polymerů (N-acetylcystein, bromhexin), modelují tvorbu hlenu komplexním působením a zvyšují mukociliární transport (erdostein).
  • Mukokinetika: Snižují adhezivitu hlenu k epitelu dýchacích cest, stimulují tvorbu surfaktantu a inhibují sodíkové kanály. Brochodilatancia zvyšují mukociliární čištění zvýšením výdechového průtoku.
  • Expektorancia: Zvyšují sekreci hlenu stimulací vagu (guaifenesin) nebo hydratací (nebulizace nejčastěji 3–5% roztokem NaCl).

Erdostein

Erdostein je výhodný v léčbě chronického kašle pro své široké spektrum účinků. Působí mukolyticky tím, že snižuje viskozitu sputa (účinek nastupuje 3. den a přetrvává 14 dní po léčbě), snižuje tvorbu a objem sputa, zlepšuje také mukociliární čištění. Dále snižuje adhezi grampozitivních a gramnegativních bakterií ke sliznici dýchacích cest. V kombinaci s ciprofloxacinem snižuje objem sputa a zvyšuje koncentraci amoxicilinu ve sputu.

Působí také antioxidačně tím, že snižuje tvorbu volných kyslíkových radikálů z neutrofilních a eozinofilních leukocytů, chrání α1-antitrypsin a tím zabraňuje negativnímu vlivu cigaretového kouře a smogu. Dále snižuje tvorbu prozánětlivých cytokinů (interleukiny IL-6, IL-8, některé leukotrieny) a množství oxidu dusnatého (NO) ve vydechovaném vzduchu, což svědčí o jeho antiflogistickém účinku. 

Závěr

S nemocnými trpícími chronickým kašlem se všeobecní lékaři, pneumologové i alergologové setkávají velmi často. Rozbor příčin kašle je zásadním vodítkem pro diagnostiku a rozhodnutí o optimální léčbě. Ovlivnění příčiny prevencí by mělo být samozřejmostí.

Při samotné léčbě je zapotřebí respektovat odlišnost suchého a vlhkého kašle, věkové rozdíly i vliv komorbidit. Léčba suchého kašle by měla být krátkodobá, případně intermitentní, při jejím neúspěchu je pak zapotřebí pátrat po tom, zda je dodržován doporučený postup. Terapie vlhkého kašle bývá dlouhodobější a je nejvhodnější volit léčiva s více mechanismy účinku (mukoaktivní látky).

(mkd)

Zdroje:
1. Vondra V. Chronický kašel u dětí a dospělých. Medicína po promoci 2014; 15 (3): 62–68.
2. SÚKL. Kodein – omezení používání pro léčbu kašle a nachlazení u dětí. 9. 6. 2016. Dostupné na: www.sukl.cz/kodein-omezeni-pouzivani-pro-lecbu-kasle-a-nachlazeni-u-deti

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     1/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

S levodropropizinem bezpečně proti kašli

Levodropropizin je široce užívané antitusikum s periferním působením. Mezi jeho hlavní výhody patří výborný bezpečnostní profil a oproti centrálně působícím antitusikům nepřítomnost sedativního účinku. S ohledem na periferní mechanismus účinku by levodropropizin neměl ovlivňovat dechová centra – ověřením tohoto předpokladu se zabývala studie italských autorů.

Podávání erdosteinu má pozitivní vliv na opakování akutních exacerbací CHOPN a zotavení se z nich

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné progresivní onemocnění plic provázené výskytem exacerbací. Ideální je exacerbacím předcházet. Pokud však k exacerbaci dojde, lze zotavení urychlit. Obojímu lze napomoci podáváním erdosteinu.

Erdostein – látka s komplexním účinkem na dýchací cesty

Erdostein je léčivo, které se v současné době úspěšně využívá v terapii chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Významná je nejen jeho reologická aktivita cílená na strukturu bronchiálního hlenu, ale také schopnost ovlivňovat adhezi bakterií k epitelu dýchacích cest.



Všechny novinky