Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Antihypertenziva a statiny: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Působení statinů v primární i sekundární prevenci tromboembolismu

Specializace: dětská kardiologie diabetologie interní lékařství kardiologie praktické lékařství pro dospělé
Téma: Antihypertenziva a statiny

Vydáno: 22.9.2017

Působení statinů v primární i sekundární prevenci tromboembolismu

Statinům je kromě efektu na snížení hladiny cholesterolu přisuzováno množství pleiotropních účinků. Jedním z diskutovaných je vliv na snížení rizika tromboembolismu (TEN) v primární i sekundární prevenci. Tento efekt se zdá být nezávislý na hladině cholesterolu. Loni publikovaný přehledový článek shrnuje dosavadní zjištění z dosud proběhlých studií.

Úvod

Statiny snižují riziko projevů aterosklerózy, a to u pacientů s vysokým i nízkým kardiovaskulárním rizikem nezávisle na počáteční hladině cholesterolu. Navíc jsou jim přisuzovány pozitivní účinky v prevenci srdečního selhání, některých nádorových onemocnění, osteoporózy i demence. Tento pleiotropní efekt je vysvětlován jejich protizánětlivým a antioxidačním působením nezávislým na hypolipidemickém účinku. Četné studie naznačují pozitivní efekt statinů i v prevenci tromboembolické nemoci (TEN), jejíž některé patogenetické mechanismy mohou být společné s aterosklerózou. Navíc je statinům přisuzována blokáda degradace antitrombotických proteinů a inhibice koagulační kaskády.

Poznatky na základě studie JUPITER

Randomizovaná placebem kontrolovaná studie JUPITER, jež zahrnovala 17 tisíc účastníků a zabývala se efektem statinů v primární prevenci kardiovaskulárních chorob, tuto problematiku řešila v rámci sekundárního cíle. Výsledkem bylo 43% snížení rizika TEN při užívání 20 mg rosuvastatinu denně (HR = 0,57; 95% CI 0,37−0,86; p = 0,007). Populace v této studii však byla stran TEN málo riziková, a četnost tromboembolických příhod tedy byla obecně nízká.

Analýzou podskupin byla zjištěna významnější redukce u provokovaných tromboembolických příhod (u neprovokovaných statiny neměly statisticky významný preventivní efekt), a to signifikantněji u mužů než u žen a u pacientů ve věku 50−69 let oproti účastníkům starším 70 let.

Studie JUPITER také potvrdila dřívější hypotézu, že pokles rizika TEN nezávisí na hladině lipidů, a tedy že nestatinová hypolipidemická léčba nemá v tomto směru pozitivní vliv. Dle některých studií fibráty riziko TEN naopak zvyšují.

Další studie

Ostatní studie jsou většinou observační a retrospektivní, jejich výpovědní hodnota je nízká. Avšak téměř všechny včetně metaanalýz se na pozitivním efektu statinů v primární i sekundární prevenci TEN v různé míře shodují. Dle dánské populační studie je u pacientů užívajících statiny riziko rekurence TEN o 28 % nižší (HR = 0,74; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,68−0,80) a tato závislost je výraznější při užívání statinů s vysokou afinitou k HMG-CoA reduktáze (rosuvastatin a atorvastatin) oproti simvastatinu a pravastatinu. Nizozemská populační studie sledovala pacienty propuštěné z hospitalizace pro TEN. Pacienti současně léčení statinem měli o 50 % nižší riziko rekurence TEN (HR = 0,5; 95% CI 0,36−0,70), a to v průběhu antikoagulační léčby antagonisty vitamínu K i po jejím ukončení.

Diskuse a závěr

Přehledový článek zmiňuje několik dalších studií, které se vesměs shodují na pozitivním vlivu statinů v primární i sekundární prevenci TEN. Bohužel vzhledem ke svému designu a metodice mají s výjimkou studie JUPITER malou výpovědní hodnotu. Je otázkou, zda bude možné provést kvalitní intervenční studii, především s ohledem na velký počet pacientů, který by musela zahrnovat. Proto statiny přes slibné výsledky zatím nemohou být indikovány jako standardní součást léčby či prevence TEN.  

(zit)

Zdroj: Gaertner S., Cordeanu E. M., Nouri S. et al. Statins and prevention of venous thromboembolism: myth or reality? Arch Cardiovasc Dis 2016, 109 (3): 216–222, doi: 10.1016/j.acvd.2015.11.007.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4/5, hodnoceno 2x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Účinnost statinů v léčbě pokročilejšího aterosklerotického onemocnění

Prospektivní studie amerických a maďarských autorů ukazuje, že by na základě vyšetření zánětlivé aktivity v arteriální stěně bylo možné identifikovat pacienty, pro něž by léčba statiny znamenala největší přínos. Znovu se také potvrdilo, že atorvastatin má významný terapeutický efekt především na pokročilé aterosklerotické pláty.

Prediktory neužívání vysokodávkovaných statinů po akutním koronárním syndromu

Vysokodávkované statiny omezují výskyt kardiovaskulárních příhod po prodělaném akutním koronárním syndromu (AKS). V reálné klinické praxi je však jejich preskripce stále nedostatečná. Cílem popisované práce bylo stanovit prediktory nepředepisování vysokodávkovaných statinů po AKS.

Příznivý vliv rosuvastatinu na posttrombotický syndrom

Již dříve bylo popsáno, že statiny pomáhají předcházet rozvoji hluboké žilní trombózy (DVT − deep vein thrombosis) a zabránit její recidivě. Autoři práce nedávno publikované v časopisu Vasa provedli prospektivní randomizovanou klinickou studii, ve které srovnávali léčbu DVT pomocí konvenční terapie nízkomolekulárním heparinem (LMWH) bemiparinem s kombinovanou léčbou LMWH a rosuvastatinem.



Všechny novinky