Nové perspektivy primární prevence kardiovaskulárních onemocnění

Rizikové faktory nejsou pod kontrolou

Odhaduje se, že až 65 % pacientů nemá rizikové markery kardiovaskulárních onemocnění pod kontrolou. Vzhledem k tomu, že dnes 34 % dětí trpí nadváhou nebo obezitou, se tato čísla mohou během několika let i zdvojnásobit. Z výše uvedených dat jasně vyplývá, že potenciál primární prevence kardiovaskulárních onemocnění nebyl zdaleka vyčerpán. Celosvětově je situace podobná, prevalence metabolického syndromu dosahuje až 50 %.

Nutnost zlepšit predikci

Samozřejmou prioritou je zdravý životní styl, který brání rozvoji rizikových faktorů. Snížení hmotnosti je pak nejdůležitějším cílem primární prevence, protože zároveň dochází i ke snížení krevního tlaku, normalizaci lipidového profilu a metabolismu glukózy, k omezení zánětu a progrese aterotrombotického onemocnění. Rovněž je doporučováno zvýšení fyzické aktivity. Avšak bez zlepšení predikce rizika nemusí být současný model prevence zaměřený na záchyt vysoce rizikových jedinců zcela úspěšný.

Odhad pravděpodobnosti rizika akutních koronárních příhod do 10 let (např. systém bodování Framingham nebo SCORE) je u dospělých široce akceptován. Využití predikce celoživotního rizika je však důležitým koncepčním krokem, protože ≥ 90 % mladých dospělých s nízkým rizikem ICHS do 10 let má celoživotní riziko vysoké.

Intenzivní terapie

Rizikové faktory v dětství jsou stejné jako v dospělosti a měly by být důvodem intenzivní terapie, která zahrnuje především léčbu statiny. Ze všech doposud používaných statinů má rosuvastatin největší efekt na snižování koncentrace LDL cholesterolu a velikosti částic LDL a na zlepšení poměru apoA-I/apoB.

(ada)

Zdroj: Kones R. Primary prevention of coronary heart disease: integration of new data, evolving views, revised goals, and role of rosuvastatin in management. A comprehensive survey. Drug Des Devel Ther 2011; 5: 325–380.