Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Schizofrenie a antipsychotika: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Nová škála pro hodnocení kognitivních funkcí u schizofrenie

Specializace: psychiatrie
Téma: Schizofrenie a antipsychotika

Vydáno: 4.9.2017

Nová škála pro hodnocení kognitivních funkcí u schizofrenie

Schizofrenie je chronické psychiatrické onemocnění výrazně omezující běžný život pacientů. Jedním z významných příznaků může být kognitivní deficit, který úzce souvisí s psychosociálním selháváním a invalidizací pacientů. Významného zlepšení lze u některých pacientů dosáhnout pomocí kognitivní remediace. V péči o pacienty se schizofrenií je proto zásadní rozeznat ty, u kterých má tato terapie největší potenciál.

Nová diagnostická škála bez nutnosti psychiatrické expertizy

Většina doposud navržených diagnostických postupů sledujících vliv kognitivního deficitu na zvládání běžných denních činností u pacientů se schizofrenií je limitována dvěma faktory: sledují výlučně neurokognitivní deficit (bez zohlednění schopnosti empatie, motivace, metakognice a sociální kognice) a vyžadují evaluaci trénovaným psychiatrem. Francouzská skupina proto navrhla nový diagnostický postup – škálu ECDPS (Evaluation of Cognitive Processes involved in Disability in Schizophrenia). Jejím základem je 13bodový dotazník mapující kromě neurokognitivních funkcí také sociální kompetence, sociální kognici a schopnost empatie, který může vyplnit a vyhodnotit příbuzný pacienta nebo profesionální pečovatel bez nutnosti psychiatrické expertizy.

Metodika a struktura dotazníku

Dotazník byl vytvořen 10 psychiatry specializujícími se na problematiku schizofrenie a kognitivní rehabilitace. Pomocí delfské metody bylo do dotazníku vybráno 13 položek rozdělených do 4 domén ovlivňujících schopnost fungování pacientů se schizofrenií v běžném životě: neurokognice, sociální kognice, motivace a náhled na vlastní schopnosti. Do domény neurokognice spadá schopnost organizovat rutinní denní aktivity, schopnost zvládnout nečekanou situaci, schopnost učit se, soustředit se a zapamatovat si informace. V doméně sociální kognice jsou 3 položky: emocionální empatie, teorie mysli, schopnost diferencovat sociální role. Doména motivace obsahuje 4 položky: obtížné zahájení jednoduché činnosti, problematická anticipace a zapojení se do projektů, zvědavost a využívání času. Náhled na vlastní schopnosti je doména o 2 položkách: schopnost posoudit své schopnosti a limity a schopnost požádat o pomoc v adekvátní situaci. Každá z těchto 13 položek byla hodnocena pomocí 6stupňové Likertovy stupnice (odstupňováno po 0,5 bodu) s maximálním počtem 39 bodů.

Validace škály

Následně byla provedena studie, která hodnotila psychometrické charakteristiky vyvinuté škály. Do studie bylo zařazeno 215 francouzských pacientů, u kterých byla diagnostikována schizofrenie podle diagnostického a statistického manuálu (DSM) verze IV-TR. Jednotlivé položky dotazníku hodnotily dvě skupiny osob, jež byly v denním kontaktu s pacientem. První skupinu tvořili příbuzní prvního stupně, druhou skupinu personál psychiatrických zařízení – pečovatelé, sestry, sociální pracovníci. Kromě škály EPDCS tyto osoby následně hodnotily stav pacientů podle dotazníku WHODAS II-36 (World Health Organization Disability Assessment Schedule), který sloužil k posouzení konvergentní validity. WHODAS II-36 posuzuje 6 domén a byl validován na velkém vzorku pacientů.

Hodnocená data a výsledky analýzy

Při počtu 215 pacientů bylo 142 hodnocení od příbuzných a 71 od psychiatrického personálu. U 28 pacientů byla k dispozici data umožňující analýzu shody mezi hodnotiteli (IRR – inter-rater reliability) ze skupiny příbuzných a psychiatrického personálu. Pozorována byla silná míra shody 0,93 (95% CI 0,86–0,97).

Konvergentní validita – součást kriteriální validity hodnotící shodu výsledků získaných novou metodou s výsledkem jiným, vycházejícím z již etablované metody – byla hodnocena pomocí srovnání se skóre WHODAS II-36. Skóre IRT (Item Response Theory score) činilo 46,7 ± 14,3. Tento výsledek odpovídá statisticky signifikantní negativní korelaci ECDPS a WHODAS II-36.

Analýza psychometrických vlastností dotazníku ECDPS prokázala velmi dobré vlastnosti tohoto testu, zejména uspokojivou míru korelace mezi jednotlivými položkami této škály (pro všechny položky byl korelační koeficient > 0,3; tento výsledek naznačuje, že všechny položky hodnotí jeden teoretický konstrukt, v tomto případě kognitivní funkce testovaného jedince). Shoda mezi hodnotiteli a interní konzistence rovněž prokázaly vysokou míru spolehlivosti tohoto testu.

Diskuse

Limitem této studie je výběr pacientů s výraznou psychiatrickou symptomatologií – podle skóre WHODAS II-36 byl průměr závažnosti projevů schizofrenie na úrovni 85. percentilu schizofrenických pacientů. Dále je potřeba vzít v potaz, že se jedná o studii průřezovou. Pro objektivnější posouzení diagnostického potenciálu škály ECDPS jsou potřebná další data pacientů s mírnějšími projevy schizofrenie a také provedení longitudinální studie sledující kohortu pacientů v čase po delší dobu.

Závěr

Současná data naznačují, že nová ECDPS škála má významný potenciál v diagnostice zhoršení kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií a v identifikaci nemocných, pro které může mít kognitivní remediace největší přínos.

(alz)

Zdroj: Passerieux C., Bulot V., Hardy-Baylé M. C., Roux P. Assessing cognitive-related disability in schizophrenia: reliability, validity and underlying factors of the evaluation of cognitive processes involved in disability in schizophrenia scale. Disabil Rehabil 2017 Apr 11: 1–7, doi: 10.1080/09638288.2017.1312568 [Epub ahead of print].

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Náhlý versus postupný switch na jiné antipsychotikum − systematický přehled a metaanalýza

Terapie jedním účinným a dobře tolerovaným antipsychotikem představuje optimální strategii léčby schizofrenie a schizoafektivních poruch. Při nedostatečné odpovědi nemocného na adekvátní dávku léku se nabízí switch na jiné antipsychotikum. Výhody náhlého a postupného převodu zkoumala recentně publikovaná metaanalýza.

Monoterapie versus kombinace antipsychotik při léčbě schizofrenie – metaanalýza

Antipsychotická polyfarmakoterapie při léčbě schizofrenie je často diskutovaná, přesto je její využití v klinické praxi běžné. Důkazy pro účinnost a bezpečnost použití kombinované léčby (tj. přidání druhého antipsychotika při farmakorezistentní schizofrenii) jsou dosud nejisté.

Aripiprazol je vzhledem ke svému bezpečnostnímu profilu výhodnou metodou léčby u seniorů

Aripiprazol je parciálním agonistou dopaminových a serotoninových receptorů, působí jako jejich stabilizátor. Jeho podávání je v klinické praxi spojeno s nižším výskytem nežádoucích účinků v porovnání s jinými antipsychotiky. Je proto výhodnou volbou v léčbě psychóz, agitovanosti a agresivity u seniorů.



Všechny novinky