Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Srovnání různých forem terapie interferonem beta u pacientů s roztroušenou sklerózou

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 27.10.2011

Srovnání různých forem terapie interferonem beta u pacientů s roztroušenou sklerózou

Interferon beta (IFNb) patří již 15 let k lékům první volby pro pacienty s diagnózou relaps-remitující formy roztroušené sklerózy (RRMS). V současné době jsou na trhu 3 povolené preparáty pro terapii RRMS: subkutánní (SC) IFNb-1b (Betaferon/Betaseron, Extavia), intramuskulární (IM) IFNb-1a (Avonex) a SC IFNb-1a (Rebif, dostupný v podobě 22 a 44 μg). Zmíněné preparáty jsou dobře tolerovány a zlepšení techniky injekčních aplikací IFNb vedlo k minimalizaci vedlejších lokálních účinků. Při léčbě IFNb se doporučuje pravidelné sledování jaterních testů a krevního obrazu (možné změny počtu leukocytů) pacientů. Poněvadž se jedná o preparáty vyrobené na proteinové bázi, jejich důležitým aspektem je antigenicita, která je nejvyšší u IFNb-1b a nejnižší u IM IFNb-1a. Některé studie ukázaly, že během 9–18 měsíců aplikace dochází u pacientů ke vzniku neutralizujících protilátek proti IFNb, které mohou ovlivnit účinnost léčby.

Autoři přehledové studie se zaměřili na srovnání dostupné literatury. Zabývají se srovnáním účinnosti, snášenlivosti a vedlejších účinků zmíněných preparátů. Hodnotili celkem 11 většinou otevřených klinických studií ve fázi IV, které jsou uvedeny v přehledové tabulce č. 1. I přes některé nedostatky (nezaslepení studií, malý počet pacientů či nejednotně hodnocený výsledek studií) bylo získáno velké množství dat, která jsou cenná pro další vývoj strategie léčby RS.

Tabulka č. 1 – Srovnání klinických studií terapie IFNb u pacientů s RS

pozn.: dávkování IFN v mikrogramech (μg)

Optimální dávkování IFNb?

Důležitou otázkou v terapii RRMS zůstává stanovení optimálního dávkování preparátů IFNb. V klinické studii Claneta (2002) na toto téma bylo hodnoceno 802 pacientů, léčených IM IFNb-1a buď v dávce 30 μg, nebo 60 μg 1× týdně po dobu 3 let. Mezi skupinami nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi EDSS (Expanded Disability Status Scale), počtem relapsů čí progresí choroby. Naopak studie PRISM (1998, 2001), srovnávající dávkování SC IFNb-1a v dávce 22 μg vs. 44 μg ukázala lepší výsledky u pacientů s vyšší dávkou, zejména při sledování pacientů po dobu 4 let. Závislost výsledků na dávce však nebyla prokázána ve studii Ogera (2005), která ale prokázala lepší výsledky u pacientů léčených i ve 3. a 4. roce aktivní terapií.

Pro IFNb-1b je účinnost vyšší dávky (Betaseron 250 μg ob den) dokázána v základní studii IFNB Multiple Sclerosis Study Group (1993). Další zvýšení této dávky na 500 μg však ukázalo větší incidenci nežádoucích účinků a žádné zlepšení MR nálezů. Podobné výsledky přinesla multicentrická studie BEYOND, srovnávající 3 skupiny pacientů s 250 μg a 500 μg SC IFNb-1b ob den a 20 mg glatirameracetátu (GA) denně. Tolerabilita preparátů byla rovněž stejná, i když nežádoucí účinky byly více vystupňované u pacientů s SC IFNb-1b. Celkově lze konstatovat, že efekt terapie oběma dávkami SC IFBb-1b je srovnatelný s léčbou GA.

Kombinovaná terapie s IFNb u RRMS

Použití dvou nebo více preparátů s různým mechanismem účinku je základem terapie většiny chronických onemocnění. Kombinovanou léčbou ve spojitosti s IFNb se zabývala studie Avonex (Cohen 2008), hodnotící účinnost a bezpečnost IM IFNb-1a a metotrexátu (MTX) u 313 pacientů léčených 30 μg IM IFNb-1a 1× týdně. První skupina měla k základní léčbě přidáno placebo, druhá 20 mg perorálního MTX 1× týdně, třetí skupina i. v. methylprednisolon v dávce 1 000 mg/den po 3 následující dny v každém druhém měsíci, čtvrtá skupina kombinovala MTX a metylprednisolon. Při hodnocení nárůstu T2-hypersignálních lézí, EDSS a počtu relapsů nebyl mezi skupinami zjištěn žádný signifikantní rozdíl. Kombinace IFNb-1a a perorálního metylprednisolonu u skandinávských pacientů refrakterních k monoterapii 44 μg SC IFNb-1a vedla sice k redukci incidence relapsů, ale i k nárůstu velkého procenta nežádoucích účinků, které vedly k předčasnému ukončení terapie (Sorensen 2009). Podobné výsledky zjistila i práce Ravnborga v roce 2009.

Kombinace IFNb-1 s imunosupresivem azathioprinem (AZ) byla tématem práce českých autorů (Havrdová 2009), kteří studovali 181 pacientů s monoterapií IM IFNb-1a nebo v kombinaci s AZ či s AZ a prednisonem. Při vyšetření pacientů ve 2. a 5. roce nebyl mezi skupinami zjištěn žádný signifikantní rozdíl ohledně počtu relapsů za rok, EDSS skóre či kumulativní pravděpodobnosti progrese choroby.

Na základě experimentálních studií bylo zjištěno, že atorvastatin (inhibitor HMG-CoA snižující hladinu cholesterolu) omezuje četnost a závažnost relapsů v animálních modelech RS. Atorvastatin byl používán jako monoterapie či v kombinaci s IFNb. Tato data však nebyla potvrzena v klinických humánních studiích, které naopak zjistily vyšší incidenci relapsů u pacientů léčených kombinací se statiny ve srovnání s pacienty léčenými placebem (Birnbaum 2008, Sorensen 2010).

Další možností terapie RRMS je kombinace natalizumabu a IFNb-1a, kterou se zabývala studie Sentinel (Rudick 2006). Zahrnovala 1 171 pacientů, u kterých došlo nejméně k jednomu relapsu během monoterapie IFN b; při kombinaci dvou zmíněných léků došlo k výrazné redukci relapsů a snížení progrese nemoci a zlepšení MRI nálezů, ale i k výskytu dvou případů progresivní multifokální leukoencefalopatie (Rudick 2006).

Indukční 6měsíční terapie imunosupresivem mitoxantronem následovaná podáváním IFNb-1b ukázala rovněž zpomalení invalidizace pacientů ve srovnání s kombinací IFNb-1b a metylprednisolonu (LePage and Edan, 2009).

Podobný benefit na progresi choroby byl prokázán u kombinační terapie IFNb a GA. Primární efekt IFNb (neselektivní blokáda migrace T-lymfocytů do CNS) vykazuje určitou synergickou reakci s účinkem GA (zvýšená produkce protizánětlivých Th2-buněk a jejich migrace do CNS). Studie na toto téma probíhá v USA (Combi-Rx, Gold 2008). Ke zjištění optimální kombinace preparátů v terapii RS však budou nutné další kvalitní klinické studie.

Bezpečnost a tolerabilita preparátů IFNb

U většiny pacientů jsou preparáty IFNb dobře snášeny. Mezi jejich časté nežádoucí účinky patří flu-like symptomy, které jsou zvládnutelné nesteroidními protizánětlivými léky. Lokální reakce po injekční aplikaci jsou nejvíce pozorovány u SC IFNb-1a a IFNb-1b. Mezi ostatní nežádoucí reakce se řadí astenie, bolest hlavy, hypertonie, poruchy vizu a abnormální laboratorní nálezy (leukopenie, lymfopenie, neutropenie, zvýšení jaterních enzymů). Během terapie IFNb nebyla prokázána souvislost se zhoršením depresivních stavů, které jsou u RS častější než u pacientů s jinými autoimunitními chorobami.

IFNb a gravidita

Poněvadž velká část pacientek s RS je ve fertilním věku, do popředí zájmu se dostává i otázka vlivu IFN na graviditu. Výsledky retrospektivní studie srovnávající těhotenství pacientek léčených IM IFNb-1a, SC IFNb-1a  nebo IFNb se zdravými kontrolami ukázaly vyšší incidenci spontánních potratů, mrtvěrozenosti a porodů dětí s nízkou porodní hmotností v RS skupině (Boskovic, 2005). Data získaná z Avonex registru žen exponovaných IM IFNb do týdne po koncepci či v 1. trimestru těhotenství však zvýšenou incidenci potratů či vrozených vývojových vad nepotvrdila (Foulds, 2010).

Terapie IFNb a budoucnost

Budoucí klinické studie pacientů s RRMS by měly vycházet ze zlepšujících se poznatků o patofyziologii a molekulárně-genetickém základě RS. Zjišťování nových markerů aktivity RS (volumometrické změny v poškozené CNS, množství a lokalizace kortikálních změn, úbytek nervových drah aj.) včetně testování exprese genů indukovaných léčbou IFNb může pomoci detekci respondujících pacientů k léčbě.

V současné době byl povolen nový perorální preparát fingolimod a další přípravky (cladribin, teriflunomid, BG-12, laquinomod, firategrast) jsou zkoušeny ve III. fázi studií.

Slibnými alternativami pro kombinaci s IFN by mohly být i parenterální formy nových terapeutik (rituximab, ocrelizumab, alemtuzumab) či rekonstituční léčba pomocí kmenových buněk. V každém případě je pravděpodobné, že bude zachována důležitá role IFNb jako léčebné platformy pro pacienty s RS.

(moa)

Zdroj: The interferon beta therapies for treatment of relapsing_remitting multiple sclerosis: are they equally efficacious? A comparative review of open-label studies evaluating the efficacy, safety, or dosing of different interferon beta formulations alone or in combination. Ther Adv Neurol Disord , 2011 (0): 1–16; DOI: 10.1177/1756285611413825

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Sledování pacientů s benigní formou roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění neznámé etiologie s variabilní symptomatologií mající za následek invalidizaci pacientů. U části pacientů má RS benigní průběh a řadu let po nástupu prvních symptomů nemoci se u nich prokazuje pouze minimální funkční poškození.

Komplikace léčby natalizumabem u pacientů s roztroušenou sklerózou

Natalizumab je monoklonální protilátka, určená pro terapii pacientů s relabující formou roztroušené sklerózy (RS). Jejími hlavními účinky jsou snížení počtu relapsů RS, redukce zánětlivých lézí CNS a zmenšení krátkodobé invalidity pacientů. Vzhledem k závažné komplikaci léčby, kterou je reaktivace infekce vyvolaná JC virem s následným rozvojem progresivní multifokální encefalopatie (PML), bylo používání natalizumabu přechodně pozastaveno.

Přechodné vysazení natalizumabu u pacientů s velmi aktivní relaps-remitentní roztroušenou sklerózou

S cílem snížit riziko vzniku progresivní multifokální leukoencefalopatie při terapii roztroušené sklerózy natalizumabem delší než 12 měsíců bylo v odborných kruzích diskutováno přechodné vysazení této terapie po dobu 6 měsíců. Důsledky tohoto terapeutického přístupu na aktivitu nemoci v krátkodobém horizontu nebyly nicméně dosud dostatečně zhodnoceny.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy