Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Rozvoj myastenia gravis a následné myastenické krize u pacientů s roztroušenou sklerózou

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 10.8.2011

Rozvoj myastenia gravis a následné myastenické krize u pacientů s roztroušenou sklerózou

Během poslední dekády byla opakovaně popsána sporadická, a přesto významná koincidence roztroušené sklerózy (RS) a myastenia gravis (MG). V následujícím textu je proto prezentována kazuistika pacientky s RS, u níž došlo k rozvoji myastenické krize.

Jednalo se o ženu ve věku 44 let s definitní RS dle McDonaldových kritérií a s anamnézou hypotyreoidismu, která byla léčena interferonem-1b dvakrát týdně. 43 měsíců po první atace RS se u ženy objevila dysfagie a regurgitace, přičemž vstupně se o těchto příznacích uvažovalo jako o nové atace RS. Po odebrání anamnézy a po neurologickém vyšetření byla navíc zjištěna snadná unavitelnost, nasolalie a ptóza. Tyto nové příznaky již neurologa vedly k diagnóze myastenia gravis, což bylo ještě podpořeno pozitivitou edrofoniového testu.

Pomalá repetitivní stimulace nervus accessorius ukázala 23% pokles amplitudy sumačního svalového akčního potenciálu (CMAP). Takovýto pokles je abnormální a odpovídá poruše neuromuskulární transmise, ovšem protilátky proti acetylcholinovému receptoru byly negativní. Další protilátky, které se mohou u myastenia gravis vyskytovat, hodnoceny nebyly. Doplněno bylo CT hrudníku, které neodhalilo žádné zvětšení thymu, pouze perzistující zbytky žlázy.

U pacientky byla přerušena léčba interferonem beta-1b a začala užívat 3× denně 60 mg pyridostigmin-bromidu. Příznaky myastenie částečně ustoupily již po několika dnech. Pacientka byla propuštěna z nemocnice s mírným oslabením v orofaciální oblasti a byla dále sledována.

Po dvou týdnech došlo k rozvoji těžké bilaterální ptózy, intermitentní diplopii, dušení při polykání a dyspnoe. S diagnózou myastenické krize byla pacientka přijata na jednotku intenzivní péče, zaintubována a absolvovala celkem čtyři cykly plazmaferézy s výměnou 2 litrů albuminu každý den. Kromě toho dostávala 25 mg prednisolonu denně a po extubaci také pyridostigmin-bromid každé čtyři hodiny cestou nasogastrické sondy.

Po plazmaferéze měla žena stále diplopii, ptózu a mírnou dyspnoe a došlo ke zhoršení dávivého reflexu. Při hmotnosti 60 kg byly pacientce následně šest dní aplikovány intravenózní imunoglobuliny v dávce 120 g (2 g/kg), pročež došlo k rychlému zlepšení jejího klinického stavu. Po osmi dnech se pacientka cítila dobře a po 14 dnech byla propuštěna z nemocnice pouze s mírnou ptózou a omezením vertikálních pohybů okem. Po dalších 6 měsících se zatím neobjevila žádná nová ataka RS ani myastenická krize.

(pes)

Zdroj: Gharagozli K. et al. Myasthenia gravis development and crisis subsequent to multiple sclerosis. Case Report Med. 2011; 2011: 291731; doi: 10.1155/2011/291731

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Kognitivní deficit u pediatrických pacientů s roztroušenou sklerózou

Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní demyelinizační onemocnění CNS, které má za následek atrofii šedé hmoty mozkové. Začátek onemocnění se objevuje většinou u mladých dospělých, ale ve 2–5 % případů je diagnóza stanovena u pubertálních dětí nebo adolescentů, pouze v 0,2 % případů začíná před nástupem puberty.

Staphyloccocus aureus produkující enterotoxin A – možný marker predikce relapsů roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza (RS) je řazena mezi autoimunitní choroby, na jejichž etiologii se spolupodílí řada genetických faktorů a vlivů zevního prostředí. Dle teorie molekulární mimikry může homologie bakteriálních či virových epitopů s autoantigeny aktivovat patogenní T-buňky s následným poškozením myelinu.

Rozhovor s Prof. Evou Havrdovou

Rozhovor s prof. Evou Havrdovou o zahraničních hostech na sympóziu Jedličkovy neuroimunologické a likvorologické dny.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy