Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Rebound fenomén u nemocných s RS po ukončení terapie fingolimodem

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 25.10.2016

Rebound fenomén u nemocných s RS po ukončení terapie fingolimodem

Časopis JAMA Neurology recentně uveřejnil sérii kazuistik kalifornských neurologů, kteří u žen s roztroušenou sklerózou (RS), jejichž průměrný věk činil 35,2 roku, zkoumali vznik rebound fenoménu po ukončení léčby fingolimodem. Přestože má toto sledování limitující faktory (retrospektivní design a nedostatek imunologických údajů), zdůrazňuje potřebu hledat nové postupy pro optimální terapii a brát tento problém v potaz při zvažování, zda léčbu ukončit.

Rebound fenomén

V období 2 let zjišťovali neurologové v Kalifornii pomocí elektronické medicínské databáze a analýzy MRI snímků výskyt tzv. rebound fenoménu po ukončení léčby fingolimodem. Tento fenomén byl definován jako klinické zhoršení příznaků nebo výskyt nových či kontrastem se sytících lézí na MRI. Ve sledovaném období ukončilo léčbu fingolimodem celkem 46 nemocných a u 5 z nich (10,9 %) se v odstupu 4−16 týdnů po vysazení léku objevily relapsy. V databázi PubMed se pak dalo v období od ledna 2010 do prosince 2015 dohledat 11 podobných případů.

Pět pacientek z Kalifornie vykázalo nejen klinické příznaky, ale i nárůst změn na MRI. Nové či kontrastem zvýrazněné léze se v průměru vyskytly v počtu 9. U těchto pacientek se objevily nové léze na MRI, přestože tři z nich užívaly kortikoidy a přestože dostávaly léčbu snižující B-lymfocyty. Sledování bylo prováděno retrospektivně a nejsou známy podrobnější imunologické údaje a fenotypy pacientek, což jsou limitující faktory.

Závěr a diskuse

Navzdory zmíněným limitacím podtrhují uvedené případy pacientek nutnost optimálního načasování léčby RS. Kazuistiky prokázaly, že rebound fenomén může nastat i po krátké době (4 týdny) a přes pokračující léčbu kortikoidy. Změny terapeutického postupu založené na ovlivnění imunity vyžadují zvážení bezpečnosti léčby a současně zajištění ochrany před vznikem relapsů a klinického zhoršení.

Bude ještě třeba identifikovat další rizikové faktory, jako jsou imunologické biomarkery, v čemž by pomohl registr prospektivně sledující populaci. Studie II. fáze musejí zahrnovat sledování během vymývací fáze (washout period), aby byl zachycen rebound fenomén po ukončení imunologicky aktivní léčby. 

(imt)

Zdroj: Hatcher S. E., Waubant E., Nourbakhsh B. et al. Rebound syndrome in patients with multiple sclerosis after cessation of fingolimod treatment. JAMA Neurol 2016 Jul 1; 73 (7): 790−794, doi: 10.1001/jamaneurol.2016.0826.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 7x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Autoimunitní onemocnění a těhotenství

Léčba autoimunitních onemocnění s sebou nese rizika nežádoucích účinků. Jednou z nejzranitelnějších skupin jsou v tomto ohledu těhotné ženy. Některé léky představují rizika nejen pro ně, ale i pro jejich nenarozené dítě (teratogenní efekt, riziko potratu). V těhotenství se ovšem mění i stav imunitního systému, což může ovlivnit průběh autoimunitní choroby u těchto žen.

Fampridin ve formě tablet s řízeným uvolňováním prokázal účinek na zlepšení motorických funkcí v léčbě roztroušené sklerózy

V časopisu Drugs byly v září 2013 publikovány výsledky 12měsíčního retrospektivního sledování nemocných s roztroušenou sklerózou (RS). Cílem studie bylo posoudit efekt léčby pomocí fampridinu na motorické funkce, rychlost chůze pacientů, jejich vytrvalost a celkovou soběstačnost.

Implantovaný míšní neurostimulátor zmírnil neuropatickou bolest a funkční omezení u pacienta s roztroušenou sklerózou

Američtí autoři nedávno publikovali kazuistiku pacienta s neuropatickou bolestí a funkčním omezením daným roztroušenou sklerózou, u kterého elektrická stimulace dorzální části míchy (SCS) míšním neurostimulátorem zobrazitelným na MRI vedla po 2 letech k významnému zmírnění bolesti, zlepšení pohyblivosti, snížení spasticity a zlepšení taktilního čití.



Všechny novinky

Kreditovaný kurz

 

Nové léky a cíle v léčbě roztroušené sklerózy

Autor kurzu: MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D.

 

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy