Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Plazmocytární dendritické buňky a roztroušená skleróza

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 12.8.2013

Plazmocytární dendritické buňky a roztroušená skleróza

Plazmocytární dendritické buňky (pDC) jsou specializované antigen prezentující buňky, které mohou mít význam v patogenezi řady onemocnění. Při stimulaci vytvářejí pDC velké množství interferonu typu I a dalších prozánětlivých cytokinů, dále jsou schopny ovlivňovat T-lymfocyty. Interferon typu I je pleiotropický cytokin s antivirovou aktivitou, který ovlivňuje jak nespecifickou vrozenou, tak získanou imunitu. Nicméně chronická aktivace a sekrece tohoto interferonu může hrát roli v rozvoji autoimunitních onemocnění.

Jaká by mohla být role pDC v patogenezi roztroušené sklerózy (RS)? Na tuto otázku se pokusili odpovědět vědci v přehledovém článku publikovaném v časopise Immunotherapy. RS je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Cytokiny, jako například interferon typu I, interleukin IL-6 či tumor nekrotizující faktor alfa, produkované dendritickými buňkami, jsou v patogenezi RS zapojené. Buňky pDC se vyskytují v mozkomíšním moku (MMM), na leptomeningách a také v demyelinizačních lézích u pacientů s RS a dle studií se jejich koncentrace v MMM v období exacerbace onemocnění zvyšuje. Jiné studie uvádějí, že relativní koncentrace (mezi všemi mononukleárními buňkami) pDC v MMM je u pacientů s RS zvýšená. Na druhou stranu koncentrace pDC v periferní krvi je u pacientů s RS srovnatelná se zdravými kontrolami.

Problémem je také to, že pDC se v periferní krvi vyskytují ve velmi nízkých koncentracích. Následkem toho je obtížné studovat jejich roli ve vývoji RS – dle autorů článku není možno říci, zda je role pDC spíše patogenetická, či protektivní.

Imunomodulační léčba RS může mít vliv na pDC. Například léčba glatirameracetátem vede k obnovení narušeného dozrávání pDC i jejich změněné regulační funkce. Toto také může teoreticky vést ke snížené migraci aktivovaných pDC do CNS a také ke změněné regulaci funkce dalších buněk (například podtypu Th1-lymfocytů), což může ovlivnit tvorbu demyelinizačních lézí.

I když výzkum spojený s dendritickými buňkami otevírá řadu otázek a na odpovědi bude třeba vyčkat, teoreticky se zdá, že modulace funkcí pDC by mohla být cestou, jak obnovit poškozenou imunitní regulaci u RS. Nicméně přesná role těchto buněk v patogenezi RS a potažmo možnost terapeutické modulace jejích funkcí musí být teprve definovaná.

(eza)

Zdroj: Von Glehn F., Santos L. M., Balashov K. E. Plasmacytoid dendritic cells and immunotherapy in multiple sclerosis. Immunotherapy 2012 Oct; 4 (10): 1053–1; doi: 10.2217/imt.12.117

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Imunitní tolerance myelinu u pacientů s roztroušenou sklerózou po autologní transplantaci hematopoetických kmenových buněk

Po transplantaci autologních hematopoetických kmenových buněk (HSCT) u agresivní relabující-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS) bylo zjištěno vymizení autoreaktivních klonů T-lymfocytů. Nedávno publikovaná švédská studie ukázala u pacientů s RRRS léčených autologní HSCT stejnou hladinu jednotlivých populací T-lymfocytů jako u zdravých dobrovolníků a absenci antigenní odpovědi na glykoprotein obsažený v myelinu oligodendrocytů.

Imunosupresivní terapie – redukce axonálního poškození u progresivní formy roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza (RS) je demyelinizační onemocnění CNS vznikající pravděpodobně na autoimunitním podkladě. V posledním desetiletí prokázaly četné randomizované kontrolované studie účinnost chorobu modifikující terapie (disease-modifying terapy – DMT) při léčbě relaps-remitující formy (RR-RS).

Suplementace tuků s omega-3 mastnými kyselinami může přispívat ke zmírnění aktivity roztroušené sklerózy

Možný vliv konzumace mořských ryb a suplementace omega-3 tuků u nemocných s roztroušenou sklerózou (RS) na průběh nemoci je již nějakou dobu diskutován, názory ale zůstávají i nadále protichůdné.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy