Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Je časná terapie roztroušené sklerózy skutečně prospěšná a bezpečná?

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 8.1.2018

Je časná terapie roztroušené sklerózy skutečně prospěšná a bezpečná?

Díky magnetické rezonanci (MRI) je dnes možná časná diagnostika roztroušené sklerózy (RS), což umožňuje zahájení léčby v období první klinické ataky. Letos publikovaná metaanalýza přináší údaje o přínosu a vedlejších účincích některých léků modifikujících onemocnění (DMDs) používaných v období diagnostiky RS po první klinické atace.

Tři základní otázky

Byly přezkoumány dostupné důkazy s cílem pokusit se odpovědět na následující otázky:

  1. Je časná terapie MS přínosná a bezpečná?
  2. Který lék je nejlepší pro časnou léčbu?
  3. Je časná léčba lepší než později zahájená léčba?

Metodika analýzy

Údaje byly vyhledány v databázích Cochrane Multiple Sclerosis and Rare Diseases of CNS Group Trials Register, Medline, Embase, CINAHL, LILACS, Clinicaltrials.gov, v registru WHO a ve zprávách amerického Úřadu pro kontrolu léků a potravin (FDA). Z 22 studií z let 2010–2016 byl k dispozici dostatek dat o následujících léčivech, která byla aplikována jako monoterapie dospělým pacientům: kladribin, glatiramer acetát, interferony (IFN) beta-1b, beta-1a a teriflunomid.

Primárním cílem studie bylo zhodnotit zhoršení disability, relapsy, výskyt alespoň jedné závažné nežádoucí příhody (AE) a vyřazení ze studie nebo přerušení léčby kvůli AE. Doba přechodu na klinicky definovanou RS (CDMS, a to na základě diagnostických kritérií dle Posera) a pravděpodobnost přerušení léčby nebo vyřazení ze studie z jakéhokoli důvodu byly zhodnoceny jako sekundární cíle.

Výsledná zjištění

Celkové riziko zkreslení bylo vysoké, kvalita důkazů spojených s výsledky se pohybovala od nízké až po velmi nízkou. Časná terapie vykázala oproti placebu nesignifikantní výhodu během 24 měsíců sledování z hlediska míry zhoršení disability u pacientů léčených IFN-β1a nebo teriflunomidem (benefit 6,4 %) a v případě relapsů u pacientů s teriflunomidem (benefit 10 %).

Časná léčba byla spojená s menším počtem pacientů s alespoň jedním závažným AE (benefit 1,6 %). Nemocní v rané fázi léčby měli v průměru o 4,6 % vyšší pravděpodobnost, že odstoupí z terapie z důvodu AE. Tento výsledek je ovlivněn především studiemi s IFN-β1b, glatiramer-acetátem a kladribinem, ve kterých byla terapie spojena se signifikantně vyšší pravděpodobností odstoupení od léčby kvůli AE.

Časná léčba snížila riziko konverze na CDMS (poměr rizik [HR] 0,53; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,47–0,60). Nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi zařazenými léky, pokud jde o riziko konverze na CDMS.

IFN-β1a a teriflunomid byly spojeny s menším počtem přerušení terapie kvůli AE v porovnání s IFN-β1b, kladribinem a glatiramer-acetátem (poměry šancí [OR] v rozmezí 0,03–0,29; se značnou nejistotou).

Nebyly nalezeny důkazy o rozdílech mezi časnou a opožděnou terapií s ohledem na zhoršení disability během maximálně 5letého sledování. Časná léčba IFN-β1b významně snížila pravděpodobnost výskytu pacientů se zhoršením disability během 3- a 5letého sledování (OR 0,52; 95% CI 0,32–0,84; resp. OR 0,57; 95% CI 0,36–0,89).

Skupina s časně nasazenou terapií měla o 19,6 % méně jedinců s relapsy ve srovnání s později zahájenou léčbou během maximálně 5letého sledování. Časná terapie snížila riziko konverze na CDMS v následujících až 10 letech (HR 0,62; 95% CI 0,53–0,73).

Závěr

Časná léčba snížila riziko konverze na klinicky definovanou RS ve srovnání s placebem, stavem bez terapie nebo s opožděnou terapií, a to jak v krátkodobém, tak i dlouhodobém sledování. Důkazy naznačují malý a nejistý přínos časné léčby ve srovnání s placebem nebo přínos pozdější léčby z hlediska redukce zhoršení disability a relapsů, ale problémem této práce byl nedostatek kvalitních a přesvědčivých důkazů v zahrnutých studiích. Prozatím není možné vyvodit závěry o dlouhodobé bezpečnosti uvedených léčiv v případě, že jsou podávána jako časná léčba, z důvodu nedostatečně hlášených nebo nedostupných údajů.

(rej)

Zdroj: Filippini G., Del Giovane C., Clerico M. et al. Treatment with disease-modifying drugs for people with a first clinical attack suggestive of multiple sclerosis. Cochrane Database Syst Rev 2017 Apr 25; 4: CD012200, doi: 10. 1002/14651858.CD012200.pub2.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Teriflunomid snižuje glutamátergní excitotoxicitu u myšího modelu roztroušené sklerózy

Předmětem studie autorů z univerzity v americkém Buffalu bylo ověřit dopad imunosupresivní léčby na změny v okruhu kortex – bazální ganglia – thalamus (CxBGTh) u myšího experimentálního modelu roztroušené sklerózy.

Využití optické koherentní tomografie v diagnostice a monitorování roztroušené sklerózy

Metaanalýza publikovaná v září 2017 v časopisu Lancet Neurology identifikovala vrstvy sítnice, jejichž atrofie je spojena s neurodegenerací u roztroušené sklerózy (RS). Vyšetření je možné pomocí optické koherentní tomografie a mohlo by mít význam při diagnostice a monitorování RS.

Které symptomy u pacientů s roztroušenou sklerózou nejvíce ovlivňují jejich vlastní hodnocení zdravotního stavu?

Roztroušená skleróza je polysymptomatické onemocnění. O tom, jak jednotlivé příznaky přispívají k vnímání zdraví samotným pacientem, je doposud známo jen málo. Cílem nové studie, které se účastnilo 1865 ambulantních pacientů s roztroušenou sklerózou, bylo zjistit vztah mezi závažností symptomů v 11 doménách zavedené škály a subjektivním hodnocením vlastního zdravotního stavu.



Všechny novinky

Kreditovaný kurz

 

Nové léky a cíle v léčbě roztroušené sklerózy

Autor kurzu: MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 

Kongresy

 
 

Časopisy