Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Alemtuzumab vs. interferon beta-1a v léčbě roztroušené sklerózy

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 20.3.2018

Alemtuzumab vs. interferon beta-1a v léčbě roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitně podmíněné onemocnění centrálního nervového systému, charakterizované difuzní zánětlivou demyelinizací, vedoucí k progresivním neurologickým deficitům. Vzhledem k autoimunitní patogenezi této nemoci se v léčbě RS uplatňuje zejména imunomodulační přístup. Tento přehledový článek srovnává na základě výsledků 3 klinických studií účinnost léčby interferonem beta-1a a alemtuzumabem, humanizovanou monoklonální protilátkou proti antigenu CD52.

Etiopatogeneze a klinické projevy RS

RS postihuje převážně mladé jedince, ženy jsou postiženy 2× častěji. Prevalence RS je vysoká (100 případů na 100 000 obyvatel) zejména v západní Evropě a ve Spojených státech amerických. První ataka RS, označovaná jako klinicky izolovaný syndrom, má podobu převážně reverzibilní neurologické poruchy. U 51 % pacientů se po první atace do 6 let rozvine relabující-remitentní forma RS (RRRS), charakterizovaná střídáním období atak a období, kdy se neurologické příznaky po léčbě nebo spontánně upraví. U více než poloviny pacientů s RRRS se onemocnění po 10 letech dostane do fáze sekundární chronické progrese s postupně se zhoršující neurologickou symptomatologií bez období remise.

Současný standard léčby RS

Vzhledem k autoimunitní patogenezi RS je 1. linií terapie v současnosti imunomodulační léčba interferonem beta-1a a glatiramer-acetátem. Tato léčba snižuje frekvenci relapsů přibližně o 30 %.

Interferon beta-1a (IFN-β1a) se podává v podobě intramuskulárních injekcí 1× týdně nebo subkutánních injekcí 3× týdně. Podávání IFN-β1a je spojeno s poměrně častým výskytem nežádoucích vedlejších účinků ve formě chřipkových příznaků a reakcí v místě vpichu. Tato data naznačují potřebu hledat alternativní terapeutické přístupy k léčbě RS, jež by zvýšily adherenci pacientů k léčbě a zlepšily tak účinnost léčby.

Alemtuzumab v terapii RS

Alemtuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti antigenu CD52, který se nachází na povrchu lymfocytů. V léčbě RS se podává v podobě intravenózních injekcí v dávce 12 mg/den ve 2−4 léčebných cyklech. V prvním měsíci se podává po dobu 5 po sobě následujících dní, ve 12. měsíci se podává po dobu 3 po sobě následujících dní. U pacientů s aktivní RS definovanou klinickými či zobrazovacími metodami je možno v případě potřeby podat maximálně dva další léčebné cykly, vždy nejméně po 12 měsících od posledního cyklu terapie, s podáním 12 mg/den po dobu 3 po sobě následujících dní.

Terapie vede k prolongované lymfopenii. Efekt alemtuzumabu spočívá ve změně imunitního repertoáru během následné imunitní rekonstituce. Obnovení hladin lymfocytů na nižší normální hladiny trvá 8 měsíců v případě B lymfocytů a 3 roky v případě T lymfocytů.

U pacientů s RRRS alemtuzumab vede ke snížení skóre disability (EDSS − Extended Disability Status Scale), k redukci cerebrální atrofie a podle výsledků klinických studií fáze II a III je v prevenci relapsů účinnější než IFN-β1a. S podáváním alemtuzumabu byl spojen zvýšený výskyt autoimunitních onemocnění, např. idiopatické trombocytopenické purpury.

Alemtuzumab vs. IFN-β1a u pacientů s RRRS − výsledky

Do analýzy v tomto přehledu byly zahrnuty tři randomizované klinické studie (CAMMS223 2008, CARE-MS I, CARE-MS II) srovnávající účinnost alemtuzumabu a IFN-β1a v léčbě RRRS. Do studií bylo zahrnuto celkem 1694 pacientů.

Pacienti léčení alemtuzumabem v dávce 12 mg/den měli ve srovnání s nemocnými léčenými IFN-β1a signifikantně nižší riziko relapsů (RR 0,60; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,52−0,70), progrese onemocnění (RR 0,60; 95% CI 0,45–0,79) a riziko vzniku nových T2 lézí na MRI (RR 0,75; 95% CI 0,61–0,93) po 24 a 36 měsících sledování. V této skupině nebyl nalezen signifikantní rozdíl ve skóre EDSS, ten však byl nalezen při srovnání pacientů léčených alemtuzumabem v dávce 24 mg/den a interferonem (průměrný rozdíl –0,83; 95% CI –1,17 až –0,49).

Závěr

Na základě analýzy výsledků 3 randomizovaných klinických studií lze konstatovat, že léčba pacientů s RRRS alemtuzumabem v dávce 12 nebo 24 mg/den po dobu 24 až 36 měsíců je účinnější v redukci výskytu relapsů, progrese onemocnění a skóre EDSS než léčba IFN-β1a aplikovaným subkutánně 3× týdně po stejnou dobu. Léčba alemtuzumabem vyžaduje pečlivé monitorování pacientů, aby mohli být případné nežádoucí účinky léčby včas a efektivně řešeny.

(alz)

Zdroje:
1. Zhang J., Shi S., Zhang Y. et al. Alemtuzumab versus interferon beta 1a for relapsing-remitting multiple sclerosis. Cochrane Database Syst Rev 2017; 11: CD010968, doi: 10.1002/14651858.CD010968.pub2.
2. SPC Lemtrada. Dostupné na: www.ema.europa.eu/docs/cs_CZ/document_library/EPAR_-_Product_Information/human/003718/WC500150521.pdf

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Alemtuzumab ve studii CARE MS II: účinnost a bezpečnost po 5 letech sledování

Rozšíření dvouleté studie CARE-MS II porovnávající účinnost alemtuzumabu a interferonu beta-1a (IFN-β1a) se zúčastnilo 92,9 % pacientů ze základní studie. Cílem bylo vyhodnotit 5letou účinnost a bezpečnost alemtuzumabu u pacientů s aktivní relabující-remitující formou roztroušené sklerózy (RRRS) s neadekvátní odpovědí na předchozí léčbu.

Je časná terapie roztroušené sklerózy skutečně prospěšná a bezpečná?

Díky magnetické rezonanci (MRI) je dnes možná časná diagnostika roztroušené sklerózy (RS), což umožňuje zahájení léčby v období první klinické ataky. Letos publikovaná metaanalýza přináší údaje o přínosu a vedlejších účincích některých léků modifikujících onemocnění (DMDs) používaných v období diagnostiky RS po první klinické atace.

Ascites při roztroušené skleróze − kazuistika

Spojení ascitu s roztroušenou sklerózou zní možná zvláštně, ale jak sami uvidíte, je jednoduché a logické. Méně jednoduchá byla diagnostika a léčba tohoto případu.



Všechny novinky

Kreditovaný kurz

 

Nové léky a cíle v léčbě roztroušené sklerózy

Autor kurzu: MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 

Kongresy

 
 

Časopisy