Strava založená na potravinách rostlinného původu v prevenci civilizačních onemocnění

Souhrn

Cvičení a dieta založená na potravinách rostlinného původu může snížit riziko diabetu, nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Skrytou příčinou těchto onemocnění je chronický zánět. Americká studie (2011) ukazuje, že nekouřící dospělí muži a ženy, jejichž životní styl byl nejvíce v souladu s Guidelines American Cancer Society (ACS) z roku 2006 na kontrolu váhy, diety, fyzické aktivity a alkoholu, měli signifikantně nižší riziko úmrtí na rakovinu a kardiovaskulární nemoci. Dvě z doporučení (ACS) pro individuální volbu jsou: Konzumujte zdravou stravu, s důrazem na potravu z rostlin a limitujte konzumaci zpracovaného a červeného masa. Středomořská dieta je spojená s nižšími hladinami některých důležitých biomarkerů zánětu (jako jsou C-reaktivní protein (CRP), interleukin-6 a fibrinogen), což naznačuje protizánětlivé působení jejích hlavních složek potravy.

Klíčová slova:
zdravá strava – chronický zánět – středomořská dieta (strava, způsob stravování) – fytoprevence

ÚVOD

Úkolem preventivních prohlídek v ordinaci praktického lékaře je i edukace o správné životosprávě a upozornění na zdravotní rizika vyplývající z nezdravého životního stylu. Změny chování, které snižují riziko rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a diabetu, spadají do primární prevence. Ta cílí na chování a jevy asociované se zvýšeným rizikem onemocnění, jako jsou užívání tabáku, špatná dieta, obezita, fyzická inaktivita a expozice jistým infekčním agens, UV radiaci a toxinům z pracovního i životního prostředí (1).

DIETNÍ PROZÁNĚTLIVÝ INDEX

Mimo geneticky daných rizik máme všichni možnost ovlivnit svůj zdravotní stav pomocí sportu a potravy, kterou jíme. Jídlo může být jedem i lékem. Nadměrný přísun kalorií vede k nadváze až obezitě. Ta pak může být jednou z příčin chronického zánětu. Dochází k produkci cytokinů a vzrůstu oxidačního stresu, což v konečném důsledku vede k riziku diabetu 2. typu i kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. Asociace mezi rakovinou a zánětem je zřejmá např. u ulcerózní kolitidy, která často končí karcinomem tlustého střeva. Dalším příkladem může být fakt, že infekce Helicobacter pylori zvyšuje riziko karcinomu žaludku, stejně jako HPV riziko rakoviny děložního čípku nebo schistosomiáza riziko karcinomu močového měchýře (2). Chronický zánět je centrálním mechanismem podílejícím se na kardiovaskulárních onemocněních, rakovině, diabetu a chronických respiračních onemocněních, čtyřech vedoucích příčinách mortality. Strava je hlavním zdrojem pro- a protizánětlivých bioaktivních sloučenin. Dietní prozánětlivý index (Dietary Inflammatory Index – DII) byl navržen tak, aby umožnil odhadnout celkový zánětlivý potenciál stravy. Studie z roku 2016 zkoumající prospektivní asociaci mezi DII naznačuje, že prozánětlivá strava je spojena se zvýšeným rizikem celkové mortality i mortality na rakovinu. Antioxidanty mohou působit proti tomuto prozánětlivému efektu diety (3). Vysoká konzumace červeného a zpracovaného masa je spojována s vyšším rizikem chronických chorob. Existuje hypotéza, že prozánětlivé markery mohou zprostředkovat část tohoto spojení. Většina předchozích studií na spojení příjmu červeného masa s cirkulací prozánětlivých markerů užívala CRP raději než jiné markery a ne všechny diferencovaly mezi zpracovaným a nezpracovaným červeným masem. Výsledky německé studie z ledna 2017 naznačují inverzní asociaci mezi oběma zpracovaným i nezpracovaným červeným masem a zánětlivými markery TNF (tumor necrosis factor) cesty u dospělých v Bavorsku, ale bez spojení s CRP. Další výzkum role markerů TNF cesty v chronickém zánětu je nutný (4).

STŘEDOMOŘSKÁ DIETA

Dieta založená na ovoci, zelenině, celozrnných potravinách a konzumaci ořechů může být všeobecně doporučena (2). V poslední době se do popředí dostává tzv. středomořská dieta (nebo spíše způsob stravování). Pro tu je charakteristické vysoké množství potravy rostlinného původu, olivový olej a střední množství masa, mléčných produktů a vína. Denní konzumace červeného masa a výrobků z něj není ve středomořské dietě doporučována a bílé maso je preferováno před červeným masem (5). U osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem středomořská dieta obohacená olivovým olejem (extravirgin) nebo ořechy snížila incidenci většiny kardiovaskulárních příhod (6).

Pacienti s diabetem 2. typu na středomořské dietě měli nižší hladinu HbA_1c a zlepšené faktory kardiovaskulárního rizika v porovnání s kontrolními dietami, většinou nízkotučnými. Současné dostupné důkazy naznačují, že středomořská dieta je stravovací zvyklost vhodná pro celkové zvládnutí diabetu 2. typu. UNESCO vepsalo středomořskou dietu v roce 2010 a znovu v roce 2013 na list nemateriálního dědictví lidstva (7). V roce 2015 byla publikována první randomizovaná studie, která našla vliv dlouhodobé změny stravování na incidenci karcinomu prsu. Výsledky této studie upozorňují na středomořské diety obohacené olivovým olejem (extra virgine) v primární prevenci rakoviny mammy. Tyto výsledky vzešly ze sekundární analýzy předchozích studií a měly by být potvrzeny dlouhodobějšími a většími studiemi (8).

PREVENTIVNÍ PŮSOBENÍ POTRAVIN

Fytoprevence na bázi ovlivnění skladby a výběru potravin ve stravě je budoucností v této oblasti. Možný preventivní účinek však vyžaduje mnohem větší spolupráci rizikových pacientů. Nejedná se o jednoduché spolknutí zázračné pilulky, ale především o ovlivnění celého životního stylu, což jak víme z prevence např. kardiovaskulárních chorob, bývá mnohdy kamenem úrazu. Preventivní působení některých potravin můžeme však všem pacientům doporučit. Zejména pokud se jedná o pacienty s pozitivní rodinnou anamnézou. Nízkotučná strava (bez konzumace velkého množství tepelně upraveného masa a naopak s velkým množstvím rajčat, kečupu, rajčatové šťávy (zdroj lykopenů), hlávkové a košťálové zeleniny, ryb a tedy i omega 3-mastných kyselin (n-3 PUFA), vitaminu E, D a selenu, má prokázané preventivní účinky např. při prevenci karcinomu prostaty (CaP). Poněkud problematické zůstává možné zvýšení rizika CaP po příjmu vápníku, zinku, mléka a mléčných výrobků. Opomenut by neměl zůstat ani fakt, že konzumace sóji (lignany, izoflavony) během puberty a adolescence může riziko CaP snížit (9).

Poslední studie naznačují, že zvýšená konzumace n-3 PUFA je spojena s nižším rizikem rakoviny žaludku. Endogenní n-3 PUFA zpožďují progresi karcinomu tlustého střeva a žaludku. Očekává se, že kombinace n-3 PUFA s některým dalším nutrientem přinese změny v prevenci rakoviny žaludku (10). Zdrojem omega 3-mastných kyselin jsou ryby, rybí olej a ořechy. Ořechy jsou zkoumány i pro obsah dalších látek v nich obsažených. Podle americké studie z roku 2012 pojídání celých ořechů zredukovalo růst a velikost transgenního adenocarcinomu prostaty u laboratorní myši (11).

RIZIKA VYŠŠÍ KONZUMACE ČERVENÉHO MASA

Španělská studie z roku 2016 uvádí, že vyšší konzumace červeného masa je spojena se zvýšeným rizikem diabetu 2. typu (12). Ve dvou kohortových studiích (zahrnujících 134 290 středně starých a starších žen a mužů z čínské Šanghaje) zjistili, že přísun červeného masa je pozitivně asociován s celkovou mortalitou a mortalitou na rakovinu plic u mužů, ale ne u žen. Dále, že přísun červeného masa byl pozitivně spojen se statisticky vyšším rizikem úmrtí na ischemickou chorobu srdeční u mužů. U žen naopak byl přísun červeného masa spojen s rizikem úmrtí na hemoragickou cévní mozkovou příhodu. U mužů byla pozitivní asociace mezi příjmem červeného masa a celkovou mortalitou signifikantní ve skupině s nižšími příjmy. Objasnění výsledků této studie, jak uvádějí sami autoři, bude vyžadovat další podrobnější výzkum. Podle předcházející obdobné japonské studie může být drůbeží konzumováno jako zdravější alternativa k červenému masu. Další studie na toto téma jsou rovněž potřebné provést (13).

ENVIRONMENTÁLNÍ DOPADY STRAVOVÁNÍ

Nadměrná spotřeba masa má nejen zdravotní, ale i environmentální dopady. Největší dopad na životní prostředí z oblasti stravy je z produkce a konzumace masa a mléčných produktů; odhadované emise skleníkových plynů jsou 50 % a při celkovém použití půdy až 80 % (myšleno z produkce skleníkových plynů připadající na oblast stravování). Maso a mléčné produkty nás také zásobují 1/3 příjmu energie z potravy a jsou hlavním zdrojem nasycených mastných kyselin. Diety bohaté na živočišné produkty a chudé na zeleninu a ovoce, jako „západní dieta“, jsou spojené s vyšším rizikem chronických onemocnění. Porovnání mezi „na masu založenou“ a laktoovovegetariánskou dietou ukázalo, že typická „západní dieta“ je méně vhodná (14).

Americká onkologická společnost formulovala v roce 2012 doporučení pro prevenci nádorů kombinací zdravé výživy a pohybové aktivity. Výživová doporučení jsou uvedena v tabulce 1.

ZÁVĚR

Dieta založená převážně na potravinách rostlinného původu obohacená o ryby, olivový olej, ořechy a drůbeží maso může být považována za opatření sloužící k primární prevenci kardiovaskulárních, nádorových onemocnění a diabetu 2. typu. Této dietě nejlépe odpovídá středomořský způsob stravování. Nadbytečný příjem masa a živočišných bílkovin vůbec spolu s celkovým nadměrným příjmem kalorií je jednou z nejčastějších dietních chyb české populace.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Lucie Křivohlavá

Nemocnice Pelhřimov, Interní oddělení

Slovanského bratrství 710,

393 01 Pelhřimov

e-mail: lucie@krivohlavy.cz