Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Parenterální výživa: Novinky
Kazuistiky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Vzdělávací portál Nutriční akademie
 

Vyšší příjem proteinů je spojen s nižší mortalitou kriticky nemocných pacientů, zatímco vysoký energetický příjem mortalitu zvyšuje

Specializace: anesteziologie a resuscitace farmacie gastroenterologie a hepatologie chirurgie všeobecná intenzivní medicína interní lékařství neurologie onkologie
Téma: Parenterální výživa

Vydáno: 2.6.2016

Vyšší příjem proteinů je spojen s nižší mortalitou kriticky nemocných pacientů, zatímco vysoký energetický příjem mortalitu zvyšuje

Optimální výživa je jednou ze základních podmínek pro přežití kriticky nemocných pacientů na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. V některých případech však méně může znamenat více, jak dokládá recentní nizozemská studie.

Adekvátní nutrice, zejména v prvních dnech po přijetí, patří mezi léčebná opatření, která rozhodují o osudu kriticky nemocného pacienta. Jaká má být náhrada energetického výdeje a jaký je nejvhodnější příjem proteinů, to jsou témata podrobně rozebíraná v literatuře, zatím však bez jasné shody.

Podstatným příspěvkem do diskuse je prospektivní observační klinická studie nizozemských autorů, provedená na pracovišti intenzivní medicíny univerzitní nemocnice v Amsterdamu. Práce měla ověřit, zda má navýšení příjmu energie a/nebo proteinů příznivý dopad na mortalitu kriticky nemocných, a to u pacientů se sepsí a bez ní.

Vstupní kritéria

Do studie bylo zařazeno 843 hemodynamicky stabilních pacientů v kritickém stavu, kteří vyžadovali umělou plicní ventilaci. 117 z nich bylo přijato v septickém stavu. Výživa byla zahájena do 24 hodin od přijetí na jednotku intenzivní péče a podávána enterální cestou, eventuálně parenterálně tam, kde výhradně enterální podání nebylo možné pro gastrointestinální patologii. Bazální metabolismus byl nejprve vypočítán pomocí Harrisovy−Benedictovy rovnice a navýšen o 10 % pro aktivitu pacienta a o 20 % z důvodu stresu. Později byl zpřesněn nepřímou kalorimetrií.

Rozhodující pro rozdělení pacientů na skupinu s adekvátním energetickým příjmem a s příjmem zvýšeným oproti vypočítané potřebné hodnotě byla analýza dat ze 4. dne po přijetí. Byl vypočítán poměr skutečné dávky oproti energetické potřebě a hodnota > 1,1 svědčila pro tzv. overfeeding, tedy zvýšený energetický příjem. Dále byli identifikováni pacienti s vyšším příjmem proteinů, tj. ≥ 1,2 g/kg tělesné hmotnosti.

Výsledky

Ze 843 zařazených pacientů průměrného věku 62,6 ± 16,4 roku bylo 63,1 % mužů. Průměrný příjem energie u všech pacientů 4. den po přijetí činil 1710 ± 699 kcal, což odpovídalo 95 % změřeného energetického výdeje. Průměrný příjem proteinů u všech pacientů činil 0,97 ± 0,49 g/kg. Po rozdělení všech pacientů do skupin pouze podle příjmu proteinů (< 0,8; 0,8−1,0; 1,0−1,2; ≥ 1,2 g/kg; p = 0,930) nebyl pozorován žádný rozdíl v mortalitě. Celková nemocniční mortalita dosahovala 35,9 %.

Pacienti se sepsí

  • Nemocniční mortalita činila 48,7 % a není překvapením, že byla vyšší než u pacientů bez sepse (p = 0,003).
  • Z hlediska nutrice nebyl regresní analýzou zjištěn statisticky významný rozdíl v mortalitě pacientů s adekvátním a zvýšeným příjmem energie a/nebo proteinů.

Pacienti bez sepse

  • Nemocniční mortalita činila 33,9 %.
  • U pacientů se zvýšeným energetickým příjmem byla zaznamenána vyšší mortalita bez ohledu na příjem proteinů: 36,5 vs. 32,0 % u pacientů s adekvátním energetickým příjmem. Rozdíl je statisticky významný (p = 0,007).
  • Vyšší příjem proteinů je spojen s nižší mortalitou, ale pouze ve skupině s adekvátním energetickým příjmem: ve skupině s příjmem proteinů ≥ 1,2 g/kg mortalita poklesla na 19,1 %, zatímco ve skupině s příjmem proteinů < 1,2 g/kg činila 34,5 % (p = 0,015).

Závěry

Uvedená data naznačují nutriční schéma nejvhodnější pro kriticky nemocné pacienty na umělé plicní ventilaci:

  1. Energetický příjem byl měl být adekvátní změřenému bazálnímu metabolismu s malým navýšením na vrub stresu a aktivity pacienta. Další zvýšení energetického příjmu (overfeeding) je spojeno s vyšší mortalitou.
  2. Vysoký přísun proteinů, alespoň 1,2 g/kg, je spojen s nižší mortalitou pouze za dodržení předchozího doporučení.
  3. U septických pacientů je mortalita vysoká bez ohledu na strategii výživy, zde nebyl příznivý vliv příjmu proteinů a adekvátního energetického příjmu na mortalitu prokázán.

(thr)

Zdroj: Weijs P. J., Looijaard W. G., Beishuizen A. et al. Early high protein intake is associated with low mortality and energy overfeeding with high mortality in non-septic mechanically ventilated critically ill patients. Crit Care 2014 Dec 14; 18 (6): 701; doi: 10.1186/s13054-014-0701-z.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,3/5, hodnoceno 6x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Klinický přínos doplňkové parenterální výživy v intenzivní péči

Pacienti hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče potřebují nutriční podporu. Pokud je to možné, upřednostňuje se výživa enterální. Jaký přínos může mít použití doplňkové parenterální výživy, ilustrují kazuistiky britských neurochirurgů a potvrzuje švýcarská klinická studie.

Aktuální poznatky o stopových prvcích v parenterální výživě

Biogenní prvky, jež se v organismu nacházejí v nízkých koncentracích, jsou označovány jako stopové prvky. Patří mezi esenciální mikronutrienty, které je třeba přijímat v dostatečném množství ve stravě, což platí i pro výživu parenterální (PN). Při deficitu řady z těchto prvků dochází k výrazným symptomům.

Stopové prvky v parenterální výživě předčasně narozených dětí

Předčasně narozené děti mají nedostatečné zásoby nutričních látek a zároveň zvýšené nároky na jejich suplementaci. Deficit živin může vést k poruchám růstu a může mít i dlouhodobé následky. U předčasně narozených dětí je někdy nutné podávat parenterální výživu dlouhodobě i po dobu několika týdnů a její nedílnou součástí musí být rovněž adekvátní suplementace stopových prvků.



Všechny novinky