Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
 

Přínos fyzické aktivity u pacientů s CHOPN

Specializace: alergologie a imunologie pneumologie a ftizeologie
Téma: Léčba astmatu a CHOPN

Vydáno: 9.4.2018

Přínos fyzické aktivity u pacientů s CHOPN

Pro pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) i ošetřující lékaře jsou v rámci léčby důležité tři aspekty nemoci: kvalita života související se zdravím, nutnost hospitalizace a mortalita. Nízká úroveň fyzické aktivity má negativní dopad na všechny tři zmíněné oblasti.

Vliv fyzické činnosti na kvalitu života

Z analýzy 391 případů CHOPN, na kterou upozornil European Respiratory Journal, vyplývá, že zintenzivnění pohybových aktivit má předpoklad zlepšit kvalitu života i snížit počet hospitalizací. V rámci 5letého sledování pacientů s CHOPN byla hodnocena míra fyzické aktivity a kvalita života a výsledky ukazují, že navýšení aktivity (případně zachování dostatečně intenzivního pohybového režimu) přispívá ve sledovaném časovém horizontu k výrazně lepší kvalitě života související se zdravím. Naopak u pacientů, kteří ubrali ze svých fyzických aktivit nebo jejichž intenzita pohybu zůstala zanedbatelná, nebylo zlepšení kvality života zaznamenáno.

Pohybová aktivita a hospitalizace

Při hodnocení počtu hospitalizací ukázala longitudinální analýza pacientů s CHOPN, že změna fyzické aktivity v prvních 2 letech sledování predikuje míru hospitalizací v následujících 3 letech. Nemocní, kteří se nevěnují žádné pravidelné pohybové aktivitě, ale i ti, kteří mají nedostatek pohybu nebo jeho intenzitu postupně snižují, čelí výrazně vyššímu riziku hospitalizace než aktivní pacienti.

Může pohyb ovlivnit mortalitu?

Opakovaná analýza údajů z rozsáhlé dánské studie sledující pacienty s CHOPN po dobu několika desítek let doplňuje informace, které se týkají fyzické aktivity pacientů s CHOPN a mortality. Upozorňuje například na to, že se nárůst fyzické aktivity u pacientů s velmi nízkou výchozí intenzitou pohybu neprojevil snížením rizika mortality. Důvodem může být natolik nevýznamná fyzická aktivita na počátku sledování, že ani její zintenzivnění se pozitivně nepromítne do ukazatele, jako je právě mortalita. Je vhodné, aby se pacienti pod tuto hranici fyzické (ne)aktivity vůbec nedostali, jinak pro ně může být snaha o úpravu pohybového režimu demotivující.

Význam plicní rehabilitace

Přestože obecné poznatky o fyzické aktivitě naznačují, že nejméně aktivní jedinci mají nejlepší předpoklady, aby pro ně i mírné navýšení aktivity představovalo přínosy v podobě snížení mortality, v případě CHOPN tento poznatek není prokázán. Pacienti s CHOPN v mnoha případech nemusejí být schopni vyvinout fyzickou aktivitu v takové míře, aby se pozitivně promítla právě do parametru mortality. V těchto situacích by ovšem mohla nemocným pomoci cílená plicní rehabilitace, která u pacientů s jinými diagnózami přispívá ke zlepšení výdrže nezbytné pro zařazení fyzické aktivity do pravidelného režimu.

Téma vyžadující více pozornosti

Přestože existují observační studie zkoumající nedostatečnou fyzickou aktivitu a zdravotní stav pacientů s CHOPN, další prospektivní randomizované studie zaměřené na souvislost těchto dvou jevů by mohly přinést důležité poznatky a uplatnit se v řízení péče o pacienty i při stanovení cílů léčby.

(pak)

Zdroj: ZuWallack R., Esteban C. Understanding the impact of physical activity in COPD outcomes: moving forward. Eur Respir J 2014; 44 (5): 1107–1109, doi: 10.1183/09031936.00151014.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

GOLD 2017 − aktualizace guidelines pro léčbu CHOPN

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je celosvětově závažné onemocnění spojené s vysokou mortalitou. V roce 2017 byla vydána aktualizovaná Globální strategie pro diagnózu, management a prevenci CHOPN (GOLD). Nový klasifikační přístup je zaměřen na vyhodnocení závažnosti příznaků a frekvence exacerbací. Hodnoty spirometrického vyšetření jsou posouzeny separátně. Zásadním momentem je pak preference duální bronchodilatační léčby LABA/LAMA před navyšování dávky jednoho přípravku, které je spojeno s vyšším rizikem vzniku nežádoucích účinků. Zároveň se doporučuje posunout farmakologickou intervenci do časnějších stadií CHOPN.

Větší přínos aklidinia u symptomatických pacientů s CHOPN v porovnání s tiotropiem

Předchozí studie fáze IIIb u 414 pacientů se středně závažnou až závažnou CHOPN prokázala, že 6týdenní léčba aklidinium bromidem vedla ke zlepšení 24hodinové bronchodilatace, které bylo srovnatelné s podáváním tiotropia a významně lepší než u placeba. Post hoc analýza provedená u 277 symptomatických pacientů ukázala větší přínos aklidinium bromidu v porovnání s tiotropiem z hlediska bronchodilatace v nočních hodinách, zmírnění ranních příznaků a prevence omezení ranních aktivit.

Je možné ve farmakoterapii plicní hypertenze spojené s chronickými onemocněními plic využít léčivé látky specificky používané pro léčbu plicní arteriální hypertenze?

Plicní hypertenze (PH) je heterogenní onemocnění s řadou příčin charakterizované progredující námahovou dušností a středním tlakem v plicnici (MPAP − mean pulmonary artery pressure) > 25 mmHg. Některé látky specificky používané v terapii plicní arteriální hypertenze jsou zkoušené i u pacientů s PH spojenou s chronickou obstrukční bronchopulmonální chorobou a intersticiálními plicními onemocněními.



Všechny novinky