Nekontrolované astma v těhotenství je větším rizikem pro plod než nízké a střední dávky inhalačních kortikosteroidů
Dobře kontrolované astma v těhotenství pomocí malých a středních dávek inhalačních kortikosteroidů (IKS) omezí rizika vyplývající z nedostatečného přísunu kyslíku pro plod a současně potřebu podávání systémových kortikosteroidů. To může snížit riziko nežádoucího výsledku těhotenství. U těhotných astmatiček je proto nutná řádná edukace, přesné užívání léčby a dobrá adherence včetně prvního trimestru.
Taková je odpověď týmu odborníků z programu Motherisk v kanadském Torontu na otázku praktického lékaře, zda má těhotná, jinak zdravá astmatička pokračovat v léčbě inhalačními kortikosteroidy.
Jak odpověděl tým z programu Motherisk, asi 8,4 % těhotných žen v USA trpí astmatem. Nekontrolované astma může způsobit nedostatečný přísun kyslíku plodu a vést k intrauterinní růstové retardaci, těhotenské hypertenzi, předčasnému porodu, nutnosti císařského řezu, k nízké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku a vzácně k vrozeným vadám. I když je počet dobře kontrolovaných studií podávání IKS v těhotenství stále nízký, je prokázáno, že tato léčba během těhotenství významně snižuje riziko exacerbací. Aktivní léčba astmatu v těhotenství také snižuje riziko předčasného porodu. Naopak nebyla zjištěna souvislost mezi podáváním nízkých a středních dávek IKS (odpovídající do 1000 μg beclomethasonu za den) včetně 1. trimestru a nepříznivými výsledky těhotenství (gestační věk, porodní hmotnost, mrtvě narozené dítě, vrozené vady). Není jisté, zda pozorovaný vyšší výskyt vrozených vad u vysokých dávek IKS je dán dávkou těchto léků nebo skutečností, že tyto pacientky měly častější exacerbace astmatu. Podávání perorálních kortikosteroidů v těhotenství bylo spojeno se zvýšeným rizikem orálních rozštěpů, především rozštěpů patra.
U řady pacientek a zdravotníků však navzdory těmto výsledkům stále přetrvává určitá skepse při podávání IKS v těhotenství. Dobrá adherence byla zjištěna pouze u 15 % pacientek a 23–36 % žen IKS v prvním trimestru vysadí. Přitom bylo prokázáno, že děti astmatiček, které vysadily IKS v těhotenství, měly nižší porodní hmotnost než děti astmatiček, které v této léčbě pokračovaly.
Proto je velmi důležité pacientky řádně poučit o riziku vyplývajícím ze špatně kompenzovaného astmatu v těhotenství, o absenci rizik u malých a středních dávek IKS a významu jejich pravidelného užívání pro prevenci zvýšení dávek a nutnosti podávání systémových kortikosteroidů. Důležitá je také správná technika inhalace zahrnující dodržování načasování dávek a dostatečně dlouhé zadržení dechu (alespoň 10 s), které může v případě nedodržení vést ke spolknutí léku a jeho nedostatečnému množství v dýchacích cestách.
(zza)
Zdroj: Smy L., Chan A. C., Bozzo P., et al. Is it safe to use inhaled corticosteroids in pregnancy? Can Fam Physician. 2014 Sep; 60 (9): 809–12.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.