Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
HPV, condylomata a akutní respirační infekce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Zimní měsíce a respirační infekce: symptomatická a kauzální léčba

Specializace: alergologie a imunologie dermatologie gynekologie a porodnictví neonatologie otorinolaryngologie pediatrie praktické lékařství pro dospělé
Téma: HPV, condylomata a akutní respirační infekce

Vydáno: 20.9.2017

Zimní měsíce a respirační infekce: symptomatická a kauzální léčba

S nástupem chladných měsíců roku se začínají ordinace praktických lékařů plnit pacienty s příznaky nachlazení. Přitom léčba běžných komunitních infekcí je zpravidla jen podpůrná a symptomatická. Existuje však možnost kauzální léčby, která často uniká pozornosti lékařů.

Křivka výskytu respiračních infektů kolísá se železnou pravidelností. Začátek školního roku, a tedy shromažďování vnímavých jedinců v malých prostorách, nástup sychravého počasí, následně i zhoršené ovzduší vlivem klimatických podmínek − všechny tyto faktory vedou k rychlému šíření především tzv. volatilních či kapénkových infekcí. Rýma a kašel v určité míře postihnou velkou část obyvatelstva a od prosince se čeká, kdy dorazí epidemie chřipky.

Jak se bránit virózám?

Léčba běžných respiračních infektů, které ve více než 90 % případů začínají jako virózy, je skutečně jen symptomatická: klidový režim, tekutiny, antipyretika, nosní kapky atd. Kromě toho od podzimu stoupá spotřeba nejrůznějších doplňků stravy k posílení obranyschopnosti organismu. Mimo jiné se jedná o:

  • vitaminy,
  • probiotika,
  • stopové prvky – selen, zinek,
  • imunomodulační preparáty,
  • systémovou enzymoterapii,
  • koenzym Q10,
  • karnitin.

Ačkoli existují studie prokazující příznivý vliv některých podpůrných léků, nelze jednoznačně říci, který z nich dokáže skutečně zabránit rozvoji respirační infekce nebo ji vyléčit. Navíc v záplavě prostředků „zaručeně“ zlepšujících imunitu nezřídka zapomínáme na dostatečný příjem vitaminů ve stravě či staré dobré otužování organismu.

Kauzální léčba

Při nekomplikovaném průběhu infekce bývá úkolem lékaře přesvědčit nemocného, že stav nevyžaduje antibiotika − ta průběh nemoci nezkrátí. Při probíhající chřipce je již pozdě na očkování, avšak jedna kauzální léčba ještě zbývá − pomoci může antivirotikum. Těch je na trhu celá škála, přičemž je můžeme rozdělit podle mechanismu účinku.

  • Blokátory vstupu viru do buněk organismu, např. amantadin. Indikací je chřipka, ale je vyhrazen pro rizikové pacienty, má řadu nežádoucích účinků a rychlý rozvoj rezistence.
  • Zanamivir či oseltamivir působí na virus uvolňovaný z hostitelské buňky. Indikací je chřipka, užití je vhodné v lůžkových zařízeních. Tato léčiva jsou určena ke zvládání stavů se závažným průběhem.
  • Nukleosidová analoga účinně inhibující RNA/DNA specifickou polymerázu (např. ribavirin, aciklovir). Volně zde můžeme zařadit inosin pranobex, derivát purinu, který jako jediný z této skupiny lze použít u respiračních infekcí.

Z uvedeného krátkého přehledu vyplývá, že pokud jde o antiviroticky působící léky, pro použití v ordinaci praktického lékaře zůstává použitelný jen inosin pranobex. Výhodou léku je perorální podání a především komplexní efekt − jedná se o antivirotikum s imunomodulačním efektem. Mimo jiné zvyšuje produkci žádoucích interleukinů a interferonu gama, příznivě moduluje maturaci a diferenciaci T lymfocytů, jakož i jejich imunitní odpověď, zlepšuje chemotaxi neutrofilů, monocytů a makrofágů.

Zejména v případech opakovaných respiračních infektů, kdy se nemocný stále vrací s kašlem či rýmou a kdy je virovými nákazami velmi pravděpodobně narušena pacientova buněčná imunita, je jistě namístě antivirotikum s imunomodulačním účinkem, kterým zasáhneme příčinu nemoci, virus, a současně zlepšíme odolnost pacienta vůči dalším nákazám.

(thr)

Zdroje:

  1. Nouza M., Nouza K. Podzim a naše imunita. Praktické lékárenství 2006; 5: 218−220.
  2. Nouza K., Nouza M. Imunitní systém v prevenci a léčbě virových infekcí. Medicína pro praxi 2007; 4 (10): 406−409.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Buschkeho–Löwensteinův tumor – kazuistika

Obrovské kondylomy, také označované jako tzv. Buschkeho–Löwensteinovy tumory (BLT), představují vzácné sexuálně přenosné onemocnění (STD) s incidencí v celé populaci okolo 0,1 %. Onemocnění souvisí s infekcí lidským papilomavirem (HPV). BLT je charakteristický invazivním růstem, vysokým počtem recidiv po léčbě a možností maligní transformace ve spinocelulární karcinom (SCC). Vhodný léčebný postup dobře ilustruje i následující kazuistika.

Imunomodulace v léčbě chronické infekce hepatitidou B

Po dosažení trvalé virologické odpovědi na léčbu hepatitidy B (HBV) nukleotidovými či nukleosidovými analogy může být přínosná doprovodná léčba imunomodulačními látkami. Autoři předkládané studie hodnotili účinky adjuvantní imunomodulace pomocí inosin pranobexu v léčbě chronické hepatitidy B.

Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí

Na IV. kongresu praktických lékařů konaném ve dnech 26.−27. 5. 2017 přednesl prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., z pracoviště tropické, cestovní medicíny a očkování IPVZ Praha, Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové a Ústavu epidemiologie 2. LF UK v Praze přednášku věnovanou léčbě akutních virových infekcí, která se setkala s velkým zájmem a bohatou diskusí z řad praktických lékařů.



Všechny novinky