Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Hojení ran: Kazuistiky
Standardy péče
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Bezpečnost a účinnost podtlakové terapie u akutních infikovaných ran

Specializace: dětská chirurgie chirurgie všeobecná interní lékařství praktické lékařství pro dospělé
Téma: Hojení ran

Vydáno: 4.11.2013

Bezpečnost a účinnost podtlakové terapie u akutních infikovaných ran

Podtlaková terapie (Negative Pressure Wound Therapy, NPWT) je po celém světě rozšířeným způsobem péče o rány. Spočívá ve vytvoření lokálního podtlaku v ráně a mezi její největší přednosti patří vlhké hojení rány v uzavřeném prostředí, postupné zmenšování objemu rány vtahováním okrajů, průběžný odvod exsudátu a tkáňového moku a podpora granulace. NPWT se zatím využívá hlavně v terapii všech typů neinfikovaných ran, údaje o jejím využití u akutních kontaminovaných ran chybí. I přes nedostatek informací ale její využití i v této oblasti postupně stoupá.

Studie publikovaná v únoru 2013 v časopise International Wound Journal se proto zabývá retrospektivním zhodnocením bezpečnosti a účinnosti podtlakové terapie u akutních kontaminovaných ran. Do studie bylo zahrnuto 86 po sobě jdoucích pacientů s celkem 97 akutními infikovanými ránami. Všechny rány byly třídy IV na základě klasifikace chirurgických ran Amerického střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (US Center for Disease Control), jednalo se tedy o rány s příznaky infekce. Kritéria sepse byla splněna u 78 pacientů (91 %). Všichni pacienti byli léčeni NPWT. Během studie byl sledován typ rány, její lokalizace, stupeň destrukce tkání, přítomnost infekce, velikost rány, načasování iniciální NPWT, způsob a délka hojení a komorbidity pacienta. V celkovém hodnocení pak autory zajímala hlavně délka léčby do uzavření rány, ev. neúspěšnost léčby a smrt pacienta.

Z celkových 97 ran bylo 41 (42 %) na trupu a 56 (58 %) na končetinách. Nekróza tkáně byla přítomna v 84 (87 %) případech, infekce potom u 86 (89 %) ran. Průměrná plocha rány byla 619 cm2, průměrný objem 786 cm3. Střední doba do uzavření rány byla 17 dnů s mediánem 10 dní. U 73 (92 %) ran nedošlo k opětovnému otevření po ukončení léčby. Během studie bylo zaznamenáno 6 úmrtí (7 % pacientů), žádné úmrtí ale nebylo v souvislosti s léčbou NPWT.

Na základě zjištění výše zmíněné studie se zdá použití NPWT bezpečné a účinné i v léčbě akutních infikovaných ran, včetně pacientů s příznaky sepse. Je ale potřeba doplnit na toto téma další podrobnější studie.

(epa)

Zdroj: Shweiki E., Gallagher K. E. Negative pressure wound therapy in acute, contaminated wounds: documenting its safety and efficacy to support current global practice. International Wound Journal 2013; 10: 13–43; doi: 10.1111/j.1742-481X.2012.00940.x

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     1/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Úloha růstového faktoru TGF-β v procesu hojení ran

Hojení ran je velmi komplexní, dosud ne zcela objasněný proces. Zdá se, že klíčovou roli hlavně v pozdějším stadiu hojení hraje růstový faktor TGF-β (transformační růstový faktor). Porozuměním jeho úlohy se otevírá možnost farmakologického ovlivnění procesu hojení.

Dopad kouření na pooperační hojení ran

Moderní chirurgie se snaží zkracovat pooperační hospitalizaci rychlejším hojením následků operace. Díky zásadám asepse a antisepse se v dnešní době výrazně zlepšilo hojení ran a snížil se i výskyt infekčních komplikací. Kouření však rekonvalescenci významně prodlužuje.

Může hyperbarická oxygenoterapie pomoci při léčbě diabetické nohy?

Převládá názor, že hyperbarická oxygenoterapie (HBO) je účinným prostředkem v léčbě chronických ulcerací. Studie čínských vědců se rozhodla ověřit její dlouhodobý přínos v souvislosti s oxidativním stresem, jejž v ráně způsobuje.



Všechny novinky