Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Zmírnění zrakových halucinací u pacientky s Parkinsonovou chorobou při užívání mirtazapinu − kazuistika

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 3.7.2017

Zmírnění zrakových halucinací u pacientky s Parkinsonovou chorobou při užívání mirtazapinu − kazuistika

Kazuistika autorů z tokijské univerzity Jikei ukazuje případ pacientky s Parkinsonovou chorobou, depresí a psychotickými příznaky (zejména zrakovými halucinacemi a pocitem pronásledování). Po nasazení mirtazapinu došlo ke zmírnění těchto příznaků, především zrakových halucinací, aniž by se zhoršily motorické funkce.

Úvod

Psychotické symptomy se často objevují jako komplikace Parkinsonovy choroby – jedná se o tzv. Parkinsonovu chorobu s psychózou (PDPsy). Nejčastějšími psychotickými symptomy u těchto pacientů jsou halucinace, zejména zrakové. K léčbě PDPsy se běžně užívají atypická antipsychotika, ale jejich vedlejší účinky, zejména pak extrapyramidový syndrom, nezřídka omezují jejich dlouhodobé užívání.

Některé práce naznačují, že antidepresiva mohou být efektivní v potlačení psychotických příznaků u PD nebo jiných demencí s psychózou. 

Kazuistika

83letá žena, u které se Parkinsonova choroba objevila v 72 letech, byla od diagnózy nemoci léčena antiparkinsoniky. Ve věku 82 let po smrti manžela se u pacientky začaly projevovat depresivní příznaky, následně i zrakové halucinace, které neustaly ani při léčbě antipsychotiky (aripirazol a risperidon), a navíc se objevil blud, že je sledována.

Při vyšetření v ambulanci tokijské univerzity byla diagnostikována lehká Parkinsonova choroba (Yahr II; Unified Parkinson’s Disease Rating Scale: celkové skóre 68), psychóza se zrakovými halucinacemi, deprese a agitovanost. Zjištěn byl i kognitivních deficit. V té době užívala 6 mg/den trihexyfenidylu. Vyšetření MR, EEG a standardní laboratorní vyšetření byly v normě odpovídající věku. Byla snížena dávka trihexyfenidylu na 3 mg/den a předepsán quetiapin (50 mg/den). Nicméně extrapyramidové příznaky se dále zhoršovaly a psychotické příznaky přetrvávaly. Tvrdila, že se dopustila závažného zločinu, a velmi málo jedla. Po 2 měsících v pečovatelském domě se pokusila o sebevraždu. Následně byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení.

Vyšetření SPECT ukázalo bilaterálně snížené regionální prokrvení prefrontálního kortexu. MR a EEG nevykázalo žádné změny. Předepsán byl risperidon (2 mg/den) a trazodon (50 mg/den). Devátý den hospitalizace se objevily příznaky exprapyramidového syndromu a došlo ke zhoršení deprese, pacientka byla agitovaná. Z tohoto důvodu byl nasazen mirtazapin (15 mg/den). Po 7 dnech byla dávka zvýšena na 30 mg/den. Zároveň byla postupně snížena dávka risperidonu. Po 29 dnech pacientka vykazovala zmírnění psychotických příznaků, zejména zrakových halucinací. Nedošlo k dalšímu zhoršení extrapyramidového syndromu a zároveň se zmírnila deprese (z 38 na 29 bodů Hamiltonovy stupnice) a došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. V užívání mirtazapinu pacientka pokračovala 70 dní, deprese se dále nezmírňovala, ale zrakové halucinace se neobjevily.

Diskuse a závěr

Ke zmírnění psychotických příznaků u pacientky mohlo vést antagonistické působení mirtazapinu na serotoninových receptorech typu 2 a 3. Tento efekt mirtazapinu byl výraznější než zmírnění deprese. Ústup psychotických příznaků byl navíc provázen zlepšením kognitivních funkcí. Tento případ naznačuje, že mirtazapin je schopen zmírnit psychotické příznaky u PDPsy bez významných vedlejších účinků. Jeho užití by mohlo být výhodné v klinické praxi u pacientů s PDPsy.

(norg)

Zdroj: Tagai K., Nagata T., Shinagawa S. et al. Mirtazapine improves visual hallucinations in Parkinson’s disease: a case report. Psychogeriatrics 2013; 13 (2): 103–107, doi: 10.1111/j.1479-8301.2012.00432.x.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Mirtazapin v léčbě abstinenčního syndromu po užívání kortikoidů – kazuistika

Navzdory tradičnímu zařazování steroidních hormonů mezi látky nevyvolávající závislost se objevují důkazy o opaku. Po přerušení jejich užívání se může objevit syndrom z vysazení. Následující kazuistika popisuje depresi v rámci syndromu z vysazení kortikoidů u pacientky s poruchou vnímání vlastního těla. Léčebného úspěchu bylo dosaženo podáváním mirtazapinu.

Spotřeba benzodiazepinů u pacientů s depresivní poruchou ve vztahu k užívání mirtazapinu či SSRI

Mirtazapin patří vedle látek ze skupiny SSRI k lékům první volby v terapii depresivní poruchy. Jelikož tato bývá velmi často spojena i s anxietou a insomnií, užívají pacienti vedle antidepresiv rovněž benzodiazepiny. Japonští výzkumníci v níže prezentované studii zkoumali, do jaké míry nasazení mirtazapinu ovlivňuje redukci spotřeby právě benzodiazepinů, což je vzhledem k jejich nežádoucím účinkům optimální postup v rámci strategie farmakologické léčby depresivní poruchy.

Potenciální prediktivní faktory účinnosti mirtazapinu v léčbě deprese

Práce publikovaná v časopisu Neuropsychiatric Disease and Treatment se zabývala výzkumem faktorů, které by mohly predikovat účinnost mirtazapinu, a zkoumala též míru diskontinuity léčby z důvodu nežádoucích účinků způsobených tímto antidepresivem.



Všechny novinky