Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Prevalence deprese mezi pacienty s gastroezofageálním refluxem

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 7.12.2016

Prevalence deprese mezi pacienty s gastroezofageálním refluxem

Gastroezofageální reflux (GER) je jednou z nejčastějších chronických chorob dospělé populace. Její projevy jsou neodmyslitelně spojeny také se stresem, proto se autoři níže prezentované práce rozhodli zkoumat prevalenci psychiatrických komorbidit právě u pacientů s různými podtypy gastroezofageálního refluxu. Výzkumníci si kladli za cíl především posoudit prevalenci deprese, úzkosti a somatoformní poruchy mezi pacienty s různými podtypy gastroezofageálního refluxu a srovnat je s prevalencí u zdravých kontrol.

Ověření přítomnosti GER a určení jeho podtypu

Do studie byli zapojeni pacienti mezi 18 a 65 lety. Mezi prosincem 2011 a květnem 2013 docházeli do ambulance pro nemocné s GER na gastroenterologickém oddělení fakultní nemocnice v İzmiru. U všech zúčastněných byla provedena horní endoskopie, jícnová manometrie a 24hodinová pH-metrie. Pacienti týden před vyšetřením vysadili všechny léky ovlivňující funkci jícnového svěrače. Nemocní s typickými symptomy, jako např. pálení žáhy nebo regurgitace, opakujícími se alespoň 1× týdně a snižujícími kvalitu života byli podle výsledků provedených vyšetření zahrnuti do některé z podskupin pacientů s GER:

  • Erozivní forma GER (n = 39) − pacienti s endoskopicky prokázanou jednou nebo více lézemi na sliznici.
  • Neerozivní forma GER (n = 20) − pacienti s expozicí jícnu žaludečním šťávám s pH < 4 po dobu přesahující 4,2 % denního času, ale bez prokázaných lézí na sliznici.
  • GER s hypersenzitivním jícnem (n = 11) − pacienti bez slizničních lézí, jejichž jícen byl sice vystaven působení žaludečních šťáv ve fyziologických mezích, ale pociťovali působení kyselin (pravděpodobnost asociace příznaků SAP ≥ 95 %).
  • Funkční pálení žáhy (n = 20) − pacienti, jejichž jícen byl vystaven působení žaludečních šťáv ve fyziologických mezích a špatně identifikovali pocit vystavení kyselému pH (pravděpodobnost asociace příznaků SAP < 95 %).
  • Kontrolní zdravá skupina (n = 44) − tato skupina absolvovala stejné procedury jako lidé s GER kromě vyplňování Short-Form 36.

Mezi skupinami ve studii nebyly významné sociodemografické rozdíly. S výjimkou zdravých kontrol se od sebe významně nelišily ani v době trvání onemocnění, frekvenci nebo závažnosti projevů.

Kritéria vyloučení ze studie

Ze studie byli vyloučeni pacienti se stavy ovlivňujícími motilitu jícnu (např. užívání psychofarmak, zákrok v horních etážích GIT, oslabující somatická onemocnění), schopnost spolupráce (např. mentální retardace) a s anamnézou onkologického onemocnění (kromě nemelanomových nádorů kůže).

Psychiatrické vyšetření a použité škály

Všichni pacienti byli posléze vyšetřeni psychiatrem, který jejich zařazení do skupiny neznal. V rámci psychiatrického vyšetření bylo provedeno hodnocení pomocí Beckovy stupnice pro hodnocení deprese, Structured Clinical Interview for DSM-IV Axis I Disorders, Somatosensory Amplification Scale, State-Trait Anxiety Inventory a dotazníku Short-Form 36.

Výsledky studie

Ve skupinách nemocných bylo oproti zdravým kontrolám dosaženo významně vyšších skóre deprese (nejvyšší skóre bylo zjištěno ve skupině nemocných s funkčním pálením žáhy: v Beckově stupnici pro hodnocení deprese 13,5/0−37 oproti zdravým kontrolám 7/0−16), přičemž v závažnosti projevů významnější rozdíly nebyly. Prevalence velkých depresivních poruch byla nejvyšší ve skupině nemocných s funkčním pálením žáhy (45 %) oproti jedincům s neerozivní formou GER (18,2 %).

V hodnocení Short-Form 36 dosáhly všechny skupiny nemocných významně nižších hodnot než skupina zdravých kontrol (např. položka psychické zdraví − jedinci s GER mezi 48 ± 20 a 63,6 ± 15,2 oproti tureckému průměru 71 nebo celkové vnímání zdravotního stavu – u jedinců s GER mezi 40,9 ± 4,5 a 56,4 ± 19,7 oproti tureckému průměru 71,6).

Výsledky psychiatrických vyšetření mezi jednotlivými skupinami prokázaly, že nejvyšší prioritu z hlediska psychiatrické intervence mají jedinci s funkčním pálením žáhy (např. Beckova stupnice pro hodnocení deprese 13,5/0−37, Trait Anxiety Inventory 51,5 ± 5,7) a naopak nejnižší mají ti s neerozivní formou GER (např. Beckova stupnice pro hodnocení deprese 9/0−37, Trait Anxiety Inventory 48 ± 5).

Závěr

Výsledky této studie naznačují, že u nemocných s gastroezofageálním refluxem je významně vyšší prevalence depresivních poruch (30−65 %) než u zdravých kontrol, přičemž nejvyšších skóre dosahovali jedinci s funkčním pálením žáhy (v Beckově stupnici pro hodnocení deprese 13,5/0−37 oproti zdravým kontrolám 7/0−16). Je proto zapotřebí dalších studií k hlubšímu objasnění vztahu mezi gastroezofageálním refluxem a depresivními poruchami. Snížené hodnoty v dotazníku kvality života také naznačují důležitost použití efektivních léčebných strategií u nemocných s těmito poruchami.

(ivh)

Zdroj: Bilgi M. M., Vardar R., Yıldırım E. et al. Prevalence of psychiatric comorbidity in symptomatic gastroesophageal reflux subgroups. Dig Dis Sci 2016 Aug 26, doi: 10.1007/s10620-016-4273-4 [Epub ahead of print].

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,7/5, hodnoceno 12x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Dosavadní poznatky o léčbě chronické bolesti pomocí SSRI

Nedávno publikovaná přehledová práce shrnuje aktuální důkazy o účinnosti antidepresiv ze skupiny SSRI v léčbě chronické bolesti u dospělých pacientů.

Jak správně vysazovat benzodiazepiny?

Benzodiazepiny (BZD) jsou lékem volby při akutním rozvoji úzkosti a jsou určeny ke krátkodobému podávání. Optimálně by se měly vysadit do 6–8 týdnů. Pacienti však o vysazení BZD často neusilují a tato snaha spíše vede k exacerbaci úzkostných příznaků. Nemocní pak BZD užívají dlouhou dobu, nezřídka i několik let.

Terapeutický efekt venlafaxinu v jednotlivých indikacích

Venlafaxin je duální antidepresivum s dobrou účinností a snášenlivostí u širokého spektra depresivních a úzkostných poruch. Může být účinný i u jiných diagnóz, např. u somatoformní, premenstruální dysforické a posttraumatické stresové poruchy. Má potenciál k rychlejšímu nástupu antidepresivního působení a vyšší účinnost než inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), zejména u specifických skupin pacientů.



Všechny novinky