Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Porovnání účinnosti agomelatinu a escitalopramu u depresivní poruchy

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 16.5.2016

Porovnání účinnosti agomelatinu a escitalopramu u depresivní poruchy

Klinickou účinnost a bezpečnost antidepresiv agomelatinu a escitalopramu v léčbě velké depresivní poruchy a vliv těchto léčiv na kvalitu spánku porovnávala randomizovaná otevřená studie fáze IV.

Deprese a její léčba

Deprese je časté duševní onemocnění, které má za následek zhoršené fungování v běžném životě a významně snižuje kvalitu života nemocných. Velmi často je provázena dalšími symptomy, jako jsou poruchy spánku, jejichž výskyt se udává až v 80 % případů. Ve farmakoterapii deprese se uplatňují léky s různým mechanismem účinku i odlišným spektrem nežádoucích účinků. Široká paleta dostupných psychofarmak umožňuje volit individuálně vhodnou léčbu s ohledem na symptomy onemocnění, subjektivní potíže i léčebné preference pacienta.

Mezi často předepisované léky s antidepresivním účinkem patří preparáty ze skupiny SSRI (inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu) nebo SNRI (inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu). Léčba těmito antidepresivy však bývá provázena sexuálními dysfunkcemi, přibýváním na váze, ospalostí či gastrointestinálními potížemi. Z tohoto důvodu se v léčbě deprese uplatňují i jiná antidepresiva, například agonista melatoninu agomelatin, u něhož byl prokázán příznivý efekt na poruchy spánku. 

Metodika studie a její výsledky

Studie porovnávala účinek antidepresiva na kvalitu spánku a výskyt nežádoucích účinků u 64 pacientů rozdělených do dvou skupin: první skupina užívala po dobu 2 týdnů 25 mg agomelatinu, druhá 10 mg escitalopramu. Pokud po dvou týdnech nedošlo ke zlepšení depresivní symptomatologie, dávka se zdvojnásobila. Celá studie trvala 18 měsíců, sledovací období (follow up) bylo 24 týdnů. Účinnost léčby byla hodnocena pomocí Hamiltonovy škály deprese (HAMD17) a dotazníku LSEQ (Leeds Sleep Evaluation Questionnaire scale).

Výsledky ukázaly statisticky významný rozdíl v efektu léčby mezi oběma skupinami (p ˂ 0,0001). U escitalopramu byla v 10. a 14. týdnu sledování zaznamenána rychlejší léčebná odpověď a častější dosažení remise oproti agomelatinu. U agomelatinu byl naopak prokázán lepší efekt na kvalitu spánku (pokles skóre LSEQ bylo statisticky významnější oproti escitalopramu). Z pohledu nežádoucích účinků nebyly mezi oběma skupinami zjištěny statisticky významnější rozdíly, pouze ve skupině s agomelatinem byla významněji zvýšena hladiny jaterních enzymů. 

Závěr

Ze studie vyplynulo, že escitalopram je v léčbě depresivní poruchy (navození léčebné odpovědi, dosažení remise, vymizení depresivních symptomů) účinnější než agomelatin. Ten však může být preferován u pacientů s výraznou insomnií. U osob dlouhodobě léčených agomelatinem se doporučuje monitorovat jaterní funkce.

(ask)

Zdroj: Urade C. S., Mahakalkar S. M., Tiple P. G. A comparative study of the clinical efficacy and safety of agomelatine with escitalopram in major depressive disorder patients: a randomized, parallel-group, phase IV study. J Pharmacol Pharmacother 2015; 6 (4): 198−203.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     1/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Farmakologické možnosti v terapii rezistentní deprese

Depresivní porucha představuje rozšířené onemocnění, jehož celoživotní prevalence se pohybuje kolem 15 % a roční incidence činí přibližně 7 %. Jedná se o chorobu asociovanou s vysokým rizikem mortality a podle odhadů bude brzy představovat jednu z předních příčin invalidity v západních zemích. Přes nesporné pokroky v psychofarmakologii, ke kterým v posledních desetiletích došlo, stále kolem 10−15 % nemocných nedostatečně reaguje na farmakologickou terapii a dalších 30−40 % dosáhne pouze částečné remise.

Souvislost mezi serotoninergními geny a odpovědí na léčbu escitalopramem u pacientů s depresivní poruchou při akutním koronárním syndromu

Depresi kombinovanou s akutním koronárním syndromem (ACS) provází zvýšená nemocnost a mortalita. O to naléhavější je potřeba léčby depresivní poruchy u těchto pacientů. Přibývají důkazy, že k interindividuální variabilitě odpovědi na léčbu antidepresivy mohou významně přispět genetické faktory.

Nové poznatky o využití escitalopramu v léčbě specifických skupin nemocných

Escitalopram je s úspěchem užíván v terapii depresivních a úzkostných poruch. Aktuálními poznatky o jeho využití u specifických skupin nemocných, konkrétně somaticky nemocných, seniorů a žen v menopauze, se zabývá článek prof. Jiřího Horáčka, který byl publikován v časopisu Psychiatrie pro praxi.



Všechny novinky