Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Mirtazapin v léčbě deprese spojené s nadměrným užíváním alkoholu

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 27.9.2017

Mirtazapin v léčbě deprese spojené s nadměrným užíváním alkoholu

Mirtazapin se vyznačuje dobrou snášenlivostí a rychlým nástupem účinku. Efekt na léčbu deprese je znám, méně známé jsou však jeho účinky na velkou depresivní poruchu s komorbidním ethylismem.

Mechanismus působení a benefity mirtazapinu

Mirtazapin je tetracyklické antidepresivum kombinující dva synergické mechanismy účinku zahrnující zvýšení serotoninové a noradrenergní neurotransmise. Je tak jedním z mála noradrenergních a specifických serotoninergních antidepresiv (NaSSA). Má rychlý nástup účinku − v prvních 4 týdnech léčby, dle některých studií i v 1. týdnu léčby − a je signifikantně účinnější než placebo. Závěry preklinických a případových studií naznačují dobrý efekt léku také u současné závislosti na amfetaminu a poruch spojených s užíváním dalších látek včetně alkoholu. Bývá obecně dobře snášen, mezi nežádoucí účinky patří váhový přírůstek a sedativní efekt. Výhodou je, že není spojen se sexuální dysfunkcí, která může nastat při léčbě SSRI a u řady dalších antidepresiv. Léčba mirtazapinem je typicky spojena s nízkou mírou předčasného přerušení léčby.

Stručný přehled studií

Recentně bylo americkým týmem vědců provedeno několik menších studií zaměřených na efekt mirtazapinu u velké depresivní poruchy a komorbidních poruch vyvolaných alkoholem. Níže je uveden krátký přehled.

Otevřená pilotní studie se zaměřením na akutní fázi

Studie trvající 8 týdnů zahrnula 12 subjektů průměrného věku 36 let. Výsledky naznačují robustní účinnost mirtazapinu v akutní fázi léčby na snížení depresivity a omezení užívání alkoholu. Nelze však vyloučit i pozitivní vliv souběžně probíhajícího motivačního tréninku.

Dlouhodobá následná studie 

Výzkumu se zúčastnilo 10 ze 12 subjektů z předchozí studie. Ukázalo se, že po 2 letech splňují kritéria velké depresivní poruchy nálady pouze 2 z původních 10. Kritéria závislosti na alkoholu splňuje 5 z původních 10. Výsledky naznačují perzistující zlepšení po léčbě mirtazapinem, ale nelze vyloučit také vliv dalších působících faktorů.

Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná pilotní studie u dospělých     

Studie zahrnula 14 subjektů průměrného věku 41,3 roku. Zlepšení z hlediska depresivity bylo významné už ve 2. týdnu a následně při kontrolách v týdnu 3, 4, 6, 8, 10 a 12. Skupina užívající placebo vykazovala zlepšení ve 12. týdnu. Obě skupiny také absolvovaly motivační trénink. Výsledky ovšem neukazují redukci abúzu alkoholu.

Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná pilotní studie u mladých dospělých a starších adolescentů

U mladých lidí bývá obecně horší odpověď na léčbu antidepresivy a vyšší citlivost na nežádoucí účinky včetně suicidiálního jednání. Předběžné výsledky ukazují dobrou toleranci mirtazapinu bez signifikantních nežádoucích účinků včetně suicidiálního jednání a naznačují jak snížení depresivity, tak i konzumace alkoholu.

Studie mimo USA

Pozitivní efekt mirtazapinu na depresivitu u stejné komorbidity ukazují také dvě další studie provedené v Jižní Koreji a Turecku, tam ovšem nebyla zkoumána spotřeba alkoholu.

Shrnutí a závěr

Mirtazapin byl ve všech těchto studiích dobře tolerován, což ukazuje na jeho relativní bezpečnost pro použití při léčbě osob se současně se vyskytující velkou depresivní poruchou a poruchami vyvolanými alkoholem. Ačkoliv nebyl prokázán efekt na dlouhodobé snížení požívání alkoholu, výsledky studií naznačují trvalou účinnost mirtazapinu na snížení hladiny deprese u této komorbidity. Prokázalo se zlepšení deprese brzy po zahájení léčby mirtazapinem, pravděpodobně v důsledku rychlého nástupu účinku léku již v průběhu 1. či 2. týdne léčby.

(kat)

Zdroj: Cornelius J. R., Chung T. A., Douaihy A. B. et al. A review of the literature of mirtazapine in co-occurring depression and an alcohol use disorder. J Addict Behav Ther Rehabil 2016; 5 (4), pii: 159, doi: 10.4172/2324-9005.1000159.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Výskyt farmakologicky navozených sexuálních dysfunkcí u pacientů s depresemi je ovlivněn i volbou antidepresiva

Častým problémem léčby antidepresivy ovlivňujícím kvalitu života nemocných jsou sexuální dysfunkce. Objevují se přibližně u poloviny pacientů, a mohou proto být často důvodem k přerušení léčby a následným relapsům. Autoři prezentované studie se proto rozhodli zmapovat prevalenci sexuálních dysfunkcí mezi pacienty užívajícími různá antidepresiva.

Zmírnění zrakových halucinací u pacientky s Parkinsonovou chorobou při užívání mirtazapinu − kazuistika

Kazuistika autorů z tokijské univerzity Jikei ukazuje případ pacientky s Parkinsonovou chorobou, depresí a psychotickými příznaky (zejména zrakovými halucinacemi a pocitem pronásledování). Po nasazení mirtazapinu došlo ke zmírnění těchto příznaků, především zrakových halucinací, aniž by se zhoršily motorické funkce.

Mirtazapin v léčbě abstinenčního syndromu po užívání kortikoidů – kazuistika

Navzdory tradičnímu zařazování steroidních hormonů mezi látky nevyvolávající závislost se objevují důkazy o opaku. Po přerušení jejich užívání se může objevit syndrom z vysazení. Následující kazuistika popisuje depresi v rámci syndromu z vysazení kortikoidů u pacientky s poruchou vnímání vlastního těla. Léčebného úspěchu bylo dosaženo podáváním mirtazapinu.



Všechny novinky