Escitalopram je v léčbě depresivní poruchy účinný a dobře snášený
Escitalopram patří do skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Vedle úzkostných stavů je indikován také k terapii depresivních poruch. Provedené studie potvrdily jeho vyšší účinnost v porovnání s placebem a shodnou či vyšší účinnost ve srovnání s ostatními preparáty z téže skupiny.
Escitalopram patří do skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Vedle úzkostných stavů je indikován také k terapii depresivních poruch. Provedené studie potvrdily jeho vyšší účinnost v porovnání s placebem a shodnou či vyšší účinnost ve srovnání s ostatními preparáty z téže skupiny. Escitalopram je také obecně dobře tolerován.
Vysoká účinnost escitalopramu
Šest randomizovaných dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií srovnávalo efektivitu escitalopramu podávaného pacientům s depresivní poruchou v dávce 10–20 mg/den po dobu 4–8 týdnů a citalopramu. Všech šest studií potvrdilo srovnatelný či vyšší přínos escitalopramu v porovnání s druhým preparátem. Podobné výsledky přinesly i další studie, které se zabývaly komparací účinnosti escitalopramu a dalších SSRI (paroxetinu, fluoxetinu a sertralinu) a antidepresiv patřících mezi SNRI (duloxetinu a venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním).
Dobrá tolerabilita a akceptabilita
Escitalopram je pacienty obecně dobře tolerován, a to při krátkodobém i dlouhodobém užívání. Nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a často přechodné. Nejčastěji se vyskytují nauzea, insomnie, zvýšené pocení, pokles libida a zvýšená únavnost. Rovněž akceptabilita escitalopramu je vysoká. Nežádoucí účinky jako příčina vysazení léku se vyskytují v nízkém procentu případů.
Prokázaná vysoká účinnost v léčbě depresivní poruchy, prevenci relapsu onemocnění a příznivý profil snášenlivosti escitalopramu jsou důvodem, proč právě tento preparát patří mezi léky první volby při terapii depresivních, ale také úzkostných poruch.
(veri)
Zdroj: Eiji Kirino. Escitalopram for the management of major depressive disorder: a review of its efficacy, safety, and patient akceptability. Patient Prefer Adherence. 2012; 6: 853–861.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.