Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Deprese a úzkost: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Escitalopram: farmakologická data a souhrn klinických zkušeností

Specializace: praktické lékařství pro dospělé psychiatrie
Téma: Deprese a úzkost

Vydáno: 9.8.2016

Escitalopram: farmakologická data a souhrn klinických zkušeností

Působení escitalopramu na obou vazebných místech serotoninového transportéru vede k účinnější blokádě zpětného vychytávání serotoninu, než navozuje podávání jiných antidepresiv ze skupiny SSRI. Níže prezentovaný přehled dále shrnuje výsledky klinických studií s escitalopramem v léčbě deprese a úzkostných poruch. Data potvrdila velmi dobrou účinnost a snášenlivost léku, jehož používání může být výhodné i z farmakoekonomického hlediska.

Farmakologické vlastnosti

Escitalopram je antidepresivum 3. generace. Jde o S-enanciomer citalopramu (který je racemickou směsí S a R citalopramu) a patří k antidepresivům ze skupiny SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Blokuje obě vazebná místa serotoninového transportéru, snižuje zpětné vychytávání serotoninu a tím účinně zvyšuje jeho koncentraci v synaptické štěrbině. Na druhé straně nemá žádnou nebo jen malou afinitu k serotoninovým 5-HT1A, 5-HT2, dopaminovým D1, D2, adrenergním α1, α2, β, histaminovým H1, cholinergním, muskarinovým, benzodiazepinovým a opioidním receptorům, a proto vykazuje jen minimum nežádoucích účinků a je velmi dobře snášen.

Farmakokinetika

Farmakokinetika escitalopramu v dávce 20 mg je shodná s dvojnásobnou dávkou racemického citalopramu. Absorpce není ovlivněna potravou, biologická dostupnost činí 80 %, maximální koncentrace v plazmě je při opakovaném podávání dosaženo za 4 hodiny a na plazmatické bílkoviny je escitalopram a jeho metabolity vázán méně než z 80 %. Farmakokinetika je lineární a ustáleného stavu je dosaženo během prvního týdne léčby. Escitalopram se metabolizuje v játrech na farmakologicky aktivní metabolity, jejichž účinnost je však nízká. Biotransformace je zprostředkována systémem CYP2C19, CYP3A4 a CYP2D6. Eliminační poločas je při opakovaném podávání zhruba 30 hodin. Escitalopram a jeho hlavní metabolity se eliminují játry a ledvinami, přičemž větší část se vyloučí ve formě metabolitů močí. U starších pacientů může nastat prodloužení eliminačního poločasu. V takovém případě a také při hepatální dysfunkci je vhodné podávat escitalopram v maximální denní dávce 10 mg.

Interakce

Escitalopram je kontraindikován především při současném podávání IMAO (inhibitorů monoaminooxidázy) nebo v období 2 týdnů po skončení jejich podávání. Rizikem je užití jiných serotoninergních preparátů, lithia, tryptofanu a preparátů z třezalky tečkované a opatrnosti je třeba u podávání látek metabolizovaných izoenzymem CYP2D6 nebo CYP2C19.

Klinické zkušenosti

Řada klinických studií potvrdila účinnost escitalopramu v léčbě depresivní, panické, sociální, obsedantně-kompulzivní, generalizované úzkostné nebo premenstruální dysforické poruchy.

Léčba depresivních poruch

Existuje jen málo dat hodnotících SSRI mezi sebou navzájem. Z metaanalýz klinických studií, kde účinnost léčby byla hodnocena pomocí skóre MADRS (Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale) nebo CGI-I (Clinical Global Impression Improvement), vyplývá, že escitalopram je ve srovnání s citalopramem účinnější a jeho efekt nastupuje rychleji. U depresivních pacientů užívajících escitalopram se účinek projevil již po prvním týdnu, zatímco u citalopramu ve čtvrtém a v některých studiích až v šestém týdnu podávání. Jiné studie ukázaly, že escitalopram je ve všech hlavních parametrech účinnější než paroxetin a stejně účinný jako sertralin.

Při porovnání s antidepresivy z jiných skupin byl escitalopram stejně účinný nebo účinnější než venlafaxin či duloxetin. Souhrnná data z 15 srovnávacích studií také prokázala, že zatímco účinek escitalopramu nezávisel na vstupní tíži symptomů, u porovnávaných látek účinnost s tíží symptomů klesala.

Léčba úzkostných poruch

Escitalopram byl sledován i v dalších indikacích a má dobře prokázanou účinnost v léčbě panické poruchy a agorafobie, generalizované úzkostné poruchy, sociální fobie a obsedantně-kompulzivní poruchy.

V České republice se s escitalopramem uskutečnilo několik postmarketingových studií s celkem 8841 pacienty sledujících nežádoucí účinky a snášenlivost, jež byla velmi dobrá, stejně jako rychlost nástupu účinku. Farmakoekonomické průzkumy prokázaly, že léčba escitalopramem může přinést úspory systému zdravotní péče.

Závěr

Escitalopram patří k novějším antidepresivům ze skupiny SSRI, má velmi dobrou účinnost i snášenlivost, a to bez ohledu na pohlaví, věk nebo původní tíži onemocnění. Rychlý nástup účinku jak u deprese, tak u úzkostných poruch jej předurčuje k tomu, být lékem první volby.

(imt)

Zdroj: Janů L., Racková S. Escitalopram − aktualizovaný lékový profil. Remedia 2010; 20 (1): 14−22.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,9/5, hodnoceno 7x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Využití oxazepamu v terapii deliria tremens − kazuistika

Delirium tremens se coby manifestace odvykacího stavu po odnětí alkoholu vyskytuje asi u 5 % nemocných a pojí se s vysokou mortalitou. V léčbě se z dostupných benzodiazepinů (BZD) uplatňuje především diazepam, níže popsaná kazuistika však naznačuje možné výhody využití oxazepamu u nemocných s výraznější elevací jaterních parametrů.

Jsou obavy z preskripce benzodiazepinů opodstatněné?

Benzodiazepiny (BZD) nedávno oslavily své 55. „narozeniny“. Za tuto dobu se dočkaly širokého spektra využití a potvrzení své efektivity. Anxiolytický účinek BZD je nezpochybnitelný, vedle léčby úzkostných poruch se ovšem užívají i v mnoha jiných indikacích, například při poruchách spánku, odvykacích příznacích v rámci alkoholových závislostí, v léčbě mánie, při svalových spasmech, ale i v augmentaci s antidepresivy a antipsychotiky. Nejčastěji diskutovaným tématem z hlediska podávání BZD jsou pak rizika spojená s jejich dlouhodobým užíváním. Nad jejich postavením v terapii úzkostných poruch se v prezentovaném článku publikovaném v časopisu Psychotherapy and Psychosomatics zamýšlel i dr. Richard Balon.

Antidepresiva a benzodiazepiny v léčbě úzkostných poruch

Efekt benzodiazepinů i antidepresiv v léčbě úzkostných poruch je prokázán v mnoha placebem kontrolovaných studiích. V posledních letech se však od preskripce benzodiazepinů (BZD) začíná spíše ustupovat a používají se v omezenější míře než dříve. Offidani et al. ve své metaanalýze zkoumali, zda má tento odklon od BZD oporu i ve výzkumu.



Všechny novinky