Změna prevalence nadměrné hmotnosti u českých sedmiletých dětí 2008–2019

Souhrn

Pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) probíhá monitorování dětské obezity (COSI – Childhood Obesity Surveillance Initiative), kterého se Česko účastní již od počátku (školního roku 2007/2008). Cílem tohoto projektu je sledování prevalence obezity a nadváhy u sedmi- a devítiletých dětí. V naší zemi se jedná o skupinu sedmiletých dětí.

Data byla získána od 2349 dětí vyšetřených 72 praktickými lékaři pro děti a dorost z celé republiky. Během vyšetření byly měřeny antropometrické parametry a probíhalo dotazníkové šetření.

Prevalence obezity a nadváhy se mezi roky 2008–2019 významně nelišila. V roce 2019 byl výzkum uskutečněn popáté a přinesl trend zvyšování četnosti obezity a mírné snížení prevalence nadváhy u obou pohlaví. Nadváhu mělo 6,09 % chlapců a 7,12 % dívek. Prevalence obezity byla 9,26 % u chlapců a 8,64 % u dívek (hodnoceno podle českých referenčních hodnot). Již od počátku výzkumu jsme zaznamenali relativně vysoké zastoupení těžké obezity (u chlapců 3,21 % a u dívek 0,8 %), které se mezi jednotlivými výzkumy statisticky významně nelišilo.

I když prevalence nadměrné hmotnosti do roku 2019 razantně nestoupala, je důležité věnovat se preventivním a léčebným programům, které jsou nedílnou součástí prevence a časného záchytu obezity v dětské populaci.

Klíčová slova:

obezita – prevalence – COSI – deti – nadváha – těžká obezita

ÚVOD

Dětská obezita patří ve 21. století mezi závažná civilizační onemocnění s mnoha možnými komplikacemi. Obezita, která se manifestuje v raném věku, zvyšuje riziko rozvoje kardiometabolických onemocnění (hypertenze, diabetu mellitu 2. typu, dyslipidémie a další) v dospělosti (1). Dětská obezita negativně ovlivňuje i plodnost žen (2). Obezita v dětství má 67% prediktivní hodnotu pro obezitu v dospělosti (3).

Studie Spinelliové et al., do níž bylo zapojeno i Česko, pozorovala těžkou obezitu (+3 z-skóre) u 2,2 % českých dětí z prvních tří výzkumů COSI (2008, 2010, 2013). Vyšší prevalence obezity byla nalezena u dětí matek s nižším stupněm vzdělání, měly o 39,2 % více dětí s obezitou než matky s vyšším vzděláním (4).

Státy jižní Evropy, zapojené do projektu COSI, mají vyšší prevalenci nadměrné hmotnosti a rizikového obvodu pasu než jiné země (5). I přesto, že v Evropě v období před epidemií COVID-19 se prevalence obezity nezvyšovala (6), v jižním regionu Evropy dosahovala vysokých hodnot (7). V USA sice dochází ke stagnaci prevalence nadměrné hmotnosti, ale narůstá počet dětí s těžkou obezitou (8). Data o nárůstu prevalence těžké obezity u dětí v USA podporuje i studie Ogdenové et al., ve které byla zjištěna obezita u 17,8 % dětí, z nichž 5,8 % mělo těžkou obezitu (9).

V době pandemie COVID-19 se ukázalo, že jedinci s obezitou jsou náchylnější k nákaze COVID-19 a mají těžší průběh než normostenická populace. To je pravděpodobně dáno chronickým systémovým zánětem nízkého stupně a poruchou respiračních a kardiometabolických funkcí (10). Pandemie COVID-19 působila negativně na pohybovou aktivitu a zdravotní stav českých dětí, které byly po dobu lockdownu vyřazeny ze školní docházky a z běžného života (11). Zajímavým poznatkem je nárůst inaktivity a celkové pohodlnosti dětí na sportovních táborech konaných během pandemie, kdy dlouhodobé snížení pohybové aktivity dětí během pandemie vedlo k nárůstu hmotnosti, špatnému držení těla a psychickým problémům (12).

Cílem našeho výzkumu bylo monitorování prevalence obezity a nadváhy u českých sedmiletých dětí prováděné podle různých referenčních hodnot. Zaměřili jsme se také na změnu prevalence těžké obezity u českých dětí během jednotlivých sledování v projektu COSI.

METODIKA

Soubor

V rámci projektu COSI se v ČR v školním roce 2018/2019 konalo páté monitorování nadváhy a obezity u sedmiletých (6,5–7,99 roku) dětí. Monitoring probíhal ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost (PLDD). Výběr ambulancí byl proveden Státním zdravotním ústavem dle územních celků a velikosti sídla, proporcionálně k počtu obyvatel dané oblasti tak, aby se vzorek vyšetřené populace co nejvíce blížil reprezentativnímu vzorku. Byla získána data od 2349 dětí vyšetřených 72 PLDD z celé České republiky. Počet zapojených PLDD a vyšetřených dětí do projektu COSI je popsán v tab. 1. Studie byla schválena Etickou komisí Endokrinologického ústavu v Praze. Subjekty a jejich zákonní zástupci podepsali informovaný souhlas v souladu s Helsinskou deklarací.

Tab. 1  Počet zapojených PLDD a vyšetřených dětí v jednotlivých letech

Antropometrická měření

Během preventivní prohlídky byla změřena tělesná hmotnost, tělesná výška, obvod pasu a boků dítěte podle jednotné metodiky projektu COSI. Podrobnější popis antropometrického vyšetření uvádí publikace Kunešové a kol. (13). Z naměřených hodnot se vypočítalo BMI, ze kterého se podle referenčních hodnot WHO a 5. celostátního antropologického výzkumu z roku 1991 (5. CAV) dle věku a pohlaví vypočítala prevalence nadváhy a obezity (14, 15).

Dotazníkové šetření

Součástí studie bylo zjišťování korelace mezi environmentálními faktory a nadměrnou hmotností dítěte. K tomuto účelu sloužilo dotazníkové šetření, jehož součástí byl rodinný dotazník. Skládal se z několika okruhů otázek týkající se rodinné anamnézy, pohybových a stravovacích návyků dítěte a socioekonomické charakteristiky rodiny.

Statistická analýza

Hodnoty BMI byly hodnoceny podle referenčních hodnot unávaných u nás a ve WHO dle věku a pohlaví (14, 15). Pomocí testu x² jsme zjišťovali změnu prevalence nadváhy, obezity a těžké obezity u českých sedmiletých dětí mezi jednotlivými výzkumy projektu COSI.

VÝSLEDKY

Prevalence nadváhy a obezity byla vyhodnocena podle dvou referenčních hodnot – WHO a 5. CAV. Data hodnocená podle WHO ukazují, že od roku 2008 nedochází k významným změnám prevalence nadměrné hmotnosti, ale mírně narůstá prevalence obezity u obou pohlaví (obr. 1). Při hodnocení podle české referenční hodnoty můžeme oproti roku 2016 v roce 2019 taktéž pozorovat mírný nárůst prevalence obezity (obr. 2). Od roku 2010 dochází ke kontinuálnímu nárůstu prevalence obezity u chlapců, v roce 2019 dosáhla 9,26 %. Také obezita u dívek je na svém maximu od doby sledování sedmiletých dětí v projektu COSI.

Ve sledované kohortě jsme zjišťovali také prevalenci těžké obezity v jednotlivých letech (tab. 2). Z našich výsledků usuzujeme, že od roku 2008 dochází k mírnému nárůstu prevalence těžké obezity. Rozdíly mezi jednotlivými roky však nejsou statisticky významné.

Tab. 2  Prevalence a změna prevalence těžké obezity u sedmiletých českých dětí od roku 2008 do roku 2019.
Testováno pomocí x² testu. Prevalence těžké obezity hodnocena podle referenčních hodnot WHO (15). Změna prevalence těžké obezity mezi jednotlivými výzkumy nebyla statisticky významná, tedy p > 0,05.

DISKUSE

Mezi 4. a 5. monitorováním jsme nezaznamenali významnou změnu v prevalenci nadváhy a obezity, k největšímu nárůstu došlo u obezity dívek. Stejně tak tomu bylo u nadváhy dívek mezi 2. a 3. monitorováním. Z našich výsledků vyplývá, že prevalence nadměrné hmotnosti u českých sedmiletých dětí v posledních letech (do roku 2019) stagnuje. Podobný trend zaznamenávají i ostatní evropské země zapojené do projektu COSI (6), mezi kterými Česko patří k těm s nižší prevalencí obezity (4, 5 ,16).

Prevalence obezity u sedmiletých dětí v Česku byla v školním roce 2007/2008 nižší než evropský průměr, a to na rozdíl od Slovenska, kde prevalence obezity dosahovala evropského průměru hodnoceného dle referenčních hodnot WHO (17). Výstupy slovenského COSI jsou shodné s výsledky našeho výzkumu, kdy referenční hodnoty podle WHO mírně nadhodnocují prevalenci obezity v porovnání s národními standardy Česka a Slovenska (13, 17). I když prevalence nadváhy a obezity ve zkoumané kohortě do roku 2019 podstatně nestoupala, je alarmující relativně vysoká prevalence těžké obezity v tak raném věku. Jak uvádíme v tab. 2, od roku 2008 můžeme pozorovat těžkou obezitu u více jak 3 % chlapců a 0,8 % dívek. Zastoupení těžké obezity se během sledování významně neliší jak v celé kohortě, tak u chlapců a dívek zvlášť. Vyšší prevalenci těžké obezity u chlapců pozorovala i studie Beynonové a Baileyové. Těžká obezita byla diagnostikována u 3,6 % chlapců a 3 % dívek (18). Ke stejným výsledkům dospěla studie Spinelliové et al., ve které se porovnávala prevalence těžké obezity v jednotlivých evropských zemích zapojených do projektu COSI. Česká republika se prevalencí těžké obezity u sedmiletých dětí nachází v evropském průměru. Nejnižší prevalenci těžké obezity (< 2 %) mají západní a severské země Evropy, naopak v některých zemích jižní Evropy přesahuje 4 % (4).

Zpráva Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí z roku 2020 ukazuje, že v USA je 19,3 % dětí a adolescentů s obezitou, z nichž 6,1 % má těžkou obezitu (19). Těžká obezita manifestující se v dětství několikanásobně zvyšuje rizika rozvoje diabetu mellitu 2. typu, hypertenze, dyslipidémie a dalších kardiometabolických onemocnění (20). Přehledový článek Chungové a Rhie se zabývá horším metabolickým profilem dětí a dospívajících s těžkou obezitou. Zasazuje se za preventivní programy, časný záchyt obezity a kombinaci léčebných metod, které by mohly snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních a metabolických abnormalit a zlepšit tak kvalitu života dítěte (21). Problém časného záchytu a efektivní léčby nadměrné hmotnosti tkví v nedostatečné dostupnosti konzultace s dalším specialistou (nutriční terapeut, fyzioterapeut, psycholog atd.) na pracovišti PLDD. Řada PLDD také diagnostikuje obezitu pouze podle percentilových grafů BMI. Obvod pasu či další antropometrické parametry (např. měření kožních řas) používá jen malá skupina praktických lékařů (22). Také studie Poety et al. se zasazuje o preventivní programy zaměřené na behaviorální a environmentální faktory, jež se podílejí na vzniku obezity (23).

ZÁVĚR

V roce 2019 můžeme pozorovat další mírný nárůst prevalence obezity, kdežto nadváha lehce klesá (u obou se ale nejedná o statisticky významnou změnu). Ve všech sledování jsme zaznamenali významné zastoupení těžké obezity u sedmiletých dětí. Naše výsledky také podporují nezbytnost preventivních programů zaměřených na časný záchyt nadměrné hmotnosti cílených na předškolní a školní populaci dětí a jejich rodiče. Zajímavé budou výsledky prevalence zjištěné v dalším školním roce projektu COSI (2022/2023), které by osvětlily změnu prevalence po lockdownu kvůli pandemii COVID-19, kdy děti nemohly navštěvovat sportovní kroužky a účastnit se školní docházky.

Čestné prohlášení

Autoři práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.

Poděkování

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. 17-31670A a s č. NU23-09-00252 a RVO-EÚ 00023761.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Tereza Metelcová
Endokrinologický ústav
Národní 8, 116 94  Praha 1
Tel.: 224 905 323
e-mail: tmetelcova@endo.cz

Seznam použitých zkratek