Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Antiemetická terapie: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Účinky kombinované léčby palonosetronem a netupitantem na zvracení vyvolané cisplatinou a aktivaci ERK1/2, PKA a PKC u rejska krátkouchého

Specializace: hematologie onkologie
Téma: Antiemetická terapie

Vydáno: 27.10.2016

Účinky kombinované léčby palonosetronem a netupitantem na zvracení vyvolané cisplatinou a aktivaci ERK1/2, PKA a PKC u rejska krátkouchého

V článku publikovaném v časopisu Pharmacology Biochemistry and Behavior se autoři pokusili lépe pochopit antiemetický efekt antagonistů serotoninových receptorů 5-HT3 (palonosetronu) a neurokininových receptorů NK1 (netupitantu), podávaných samostatně nebo v kombinaci.

Úvod

Studie probíhala na populaci rejska krátkouchého, zvracení bylo vyvoláno cisplatinou. Kromě klinického účinku sledovali autoři také změny v mozkovém kmeni ve fosforylaci kináz regulovaných mimobuněčným signálem 1 a 2 (ERK1/2), proteinkinázy C α/β (PKCα/β) a proteinkinázy A (PAK), které jsou součástí signalizační kaskády vedoucí ke zvracení.

Potlačení zvracení v časné i pozdní fázi

Cisplatina byla zvířatům aplikována intraperitoneálně v dávce 10 mg/kg a vyvolala u nich akutní zvracení s maximem za 1−2 hodiny po aplikaci a opožděné zvracení s maximem za 32−34 hodin po injekci. Během časné fáze zvracení (za 0–16 hodin po aplikaci cisplatiny) vedl palonosetron v dávce 0,1 mg/kg podávaný subkutánně k signifikantnímu poklesu zvracení. Palonosetron současně vedl k potlačení zvracení i během pozdní fáze (27–40 hodin po aplikaci cisplatiny), ale míra poklesu frekvence zvracení nedosáhla signifikance. Netupitant v dávce 5 mg/kg podávaný intraperitoneálně zcela potlačil zvracení v pozdní fázi a vedl i k výraznému úbytku zvracení ve fázi akutní. Kombinovaná terapie pak vedla u zvířat k téměř kompletnímu potlačení zvracení během akutní i pozdní fáze.

Účinky látek v mozkovém kmeni

Hladiny fosforylované ERK1/2 v mozkovém kmeni byly po aplikaci cisplatiny signifikantně zvýšeny a začaly klesat až za 40 hodin. Míra fosforylace PKA byla zvýšená během celé pozdní fáze, ale signifikantní nárůst se objevil okolo 33. hodiny po aplikaci cisplatiny. Hladiny fosforylované PKCα/β byly zvýšeny během akutní fáze se signifikantním nárůstem 2 hodiny po aplikaci cisplatiny. Palonosetron, netupitant ani jejich kombinace neměly žádný vliv na zvýšení fosforylace ERK1/2 během akutní fáze, ale v kombinaci vedly ke snížení fosforylace ERK1/2 33 hodin po aplikaci cisplatiny. Na cisplatinou indukovanou fosforylaci PKCα/β pozorovanou během akutní fáze měla vliv pouze kombinovaná léčba oběma preparáty. Palonosetron a netupitant, samostatně nebo v kombinaci, byly efektivní ve snížení zvýšené fosforylace PKA během pozdní fáze zvracení. Tyto změny v signalizačních kaskádách receptorů 5-HT3 a NK1 pomáhají lépe porozumět intracelulárním pochodům, které jsou podkladem zvracení po podání cisplatiny.

Závěr

Studie ukázala, že nízká dávka palonosetronu téměř kompletně zabránila zvracení u většiny rejsků během akutní fáze a signifikantně jej potlačovala během pozdní fáze. Netupitant potlačoval zvracení během pozdní fáze a vykazoval tendenci snižovat zvracení v časné fázi. Kombinovaná léčba pak vedla k téměř kompletnímu potlačení zvracení u více než 90 % rejsků v obou fázích zvracení.

(epa)

Zdroj: Darmani N. A., Zhong W., Chebolu S., Mercadante F. Differential and additive suppressive effects of 5-HT3 (palonosetron)- and NK1 (netupitant)-receptor antagonists on cisplatin-induced vomiting and ERK1/2, PKA and PKC activation. Pharmacol Biochem Behav 2015; 131: 104−111, doi: 10.1016/j.pbb.2015.02.010.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 5x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vliv potravy a věku na farmakokinetiku a bezpečnost fixní kombinace netupitant/palonosetron

Potrava a biologický věk mají vliv na farmakokinetiku fixní kombinace NEPA − ukázala to otevřená studie I. fáze. Bezpečnost přípravku se potvrdila i při zvýšení plazmatické expozice u obou jeho složek.

Role fixní kombinace netupitantu s palonosetronem při zvládání nauzey a zvracení indukovaných chemoterapií

Cílem práce publikované v květnu 2016 bylo shrnout a zhodnotit výsledky dostupných klinických studií, které se věnují efektivitě orálně podávaných přípravků obsahujících fixní kombinaci netupitantu s palonosetronem (NEPA) v prevenci časné a pozdní nauzey a zvracení u pacientů, kteří podstupují léčbu středně a vysoce emetogenní chemoterapií.

NEPA: bezpečná kombinace v antiemetické léčbě onkologických pacientů

Standardní profylaxe chemoterapií navozené nevolnosti a zvracení (CINV – chemotherapy-induced nausea and vomiting) při léčbě silně emetogenní chemoterapií zahrnuje antagonisty receptorů 5-hydroxytryptaminu 3 (5-HT3), antagonisty neurokininových receptorů typu 1 (NK1RA) a kortikoidy. NEPA je fixní kombinací netupitantu a palonosetronu.



Všechny novinky