Palonosetron v prevenci nevolnosti a zvracení při chemoterapii karcinomu prsu a tlustého střeva

Úvod

Pacienti podstupující chemoterapii označují nevolnost a zvracení za jeden z nejvíce stresujících následků protinádorové léčby, zejména v rámci terapeutických režimů se silně emetogenní cisplatinou. Komplikace v podobě nevolnosti a zvracení se mohou objevit v akutní fázi, tedy do 24 hodin po podání chemoterapie, i opožděně, za 24−120 hodin po podání cytostatik. Antiemetická terapie představuje klíčový mechanismus v managementu onkologické léčby, neboť gastrointestinální komplikace výrazně snižují kvalitu života nemocných a mohou v budoucnu také přispět k odmítnutí chemoterapie.

Podle současných guidelines představuje standardní přístup u středně emetogenní chemoterapie kombinace antagonisty receptorů 5-HT₃ a dexametazonu. Palonosetron je silným a vysoce selektivním antagonistou receptorů 5-HT₃ druhé generace s dlouhým plazmatickým eliminačním poločasem (přibližně 40 hodin). Dexametazon je doporučen v prevenci opožděného zvracení, alternativou však mohou být také antagonisté receptorů 5-HT₃. Cílem této otevřené jednocentrové nerandomizované klinické studie fáze II bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost palonosetronu podaného po jedné dávce dexametazonu v prevenci nevolnosti a zvracení u pacientů podstupujících středně emetogenní chemoterapii karcinomu prsu a tlustého střeva.

Metody studie

Studie se zúčastnilo celkem 68 pacientů (56 žen a 12 mužů) dosud neléčených cytostatiky, 40 s diagnózou karcinomu prsu a 28 s diagnózou kolorektálního karcinomu. Medián věku činil 61 let. Podmínkami přijetí do studie byly věk > 18 let, ECOG performance status 0−1, přijatelné funkce jater a ledvin, negativní anamnéza zvracení a nevolností v minulosti a radioterapie v předchozích 30 dnech. Pacientky s karcinomem prsu podstoupily chemoterapii v režimu FEC (5-fluorouracil, epirubicin, cyklofosfamid) nebo AC (doxorubicin, cyklofosfamid). Pacienti s diagnózou kolorektálního karcinomu podstoupili terapii FOLFOX-4 nebo FOLFIRI (5-fluorouracil a leukovorin v kombinaci s oxaliplatinou, nebo irinotekanem).

V den zahájení chemoterapie bylo pacientům intravenózně podáno 8 mg dexametazonu a následně 0,25 mg palonosetronu. Primárním cílem studie bylo dosažení kompletní odpovědi (stav bez zvracení a bez užití záchranné medikace) v průběhu 5 dnů po zahájení chemoterapie. Antiemetická odpověď byla hodnocena v akutní (24 hodin) a opožděné fázi (48−120 hodin).

Výsledky studie

Kompletní odpovědi v období 0−120 hodin bylo dosaženo u 46 pacientů (67,6 %). V případě chemoterapie karcinomu prsu bylo dosaženo kompletní odpovědi v celém období u 55 % pacientek, v akutní fázi u 65 % a v opožděné fázi u 67,5 %. Při terapii kolorektálního karcinomu se podařilo dosáhnout kompletní odpovědi v celém období u 78,6 % pacientů, v akutní fázi u 89,3 % a v opožděné fázi u 85,7 %. Medián selhání terapie činil 10 hodin (rozpětí 2–96 hod.), medián spokojenosti s antiemetickou terapií měřenou pomocí vizuální analogové škály (VAS) činil 9 (rozpětí 5–10). Celkem u 14 pacientů byly zpozorovány nežádoucí účinky v podobě zácpy nebo abdominálních bolestí, u 7 pacientů v podobě insomnie, antiemetická terapie však byla celkově dobře tolerována.

Závěr

Jednorázové i. v. podání 0,25 mg palonosetronu a 8 mg dexametazonu představuje vhodnou volbu v prevenci chemoterapií indukované nevolnosti a zvracení.

(holi)

Zdroj: Brugnatelli S., Gattoni E., Grasso D. et al. Single-dose palonosetron and dexamethasone in preventing nausea and vomiting induced by moderately emetogenic chemotherapy in breast and colorectal cancer patients. Tumori 2011 May-Jun; 97 (3): 362−366; doi: 10.1700/912.10035.