Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Antiemetická terapie: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Palonosetron v prevenci nevolnosti a zvracení při chemoterapii karcinomu prsu a tlustého střeva

Specializace: hematologie onkologie
Téma: Antiemetická terapie

Vydáno: 11.1.2016

Palonosetron v prevenci nevolnosti a zvracení při chemoterapii karcinomu prsu a tlustého střeva

Palonosetron je silným a vysoce selektivním antagonistou receptorů 5-HT3 užívaným v současné době k prevenci nevolnosti a zvracení v rámci protinádorové chemoterapie. Studie publikovaná italskými autory potvrdila jeho účinnost při podávání středně emetogenní chemoterapie karcinomu prsu a tlustého střeva.

Úvod

Pacienti podstupující chemoterapii označují nevolnost a zvracení za jeden z nejvíce stresujících následků protinádorové léčby, zejména v rámci terapeutických režimů se silně emetogenní cisplatinou. Komplikace v podobě nevolnosti a zvracení se mohou objevit v akutní fázi, tedy do 24 hodin po podání chemoterapie, i opožděně, za 24−120 hodin po podání cytostatik. Antiemetická terapie představuje klíčový mechanismus v managementu onkologické léčby, neboť gastrointestinální komplikace výrazně snižují kvalitu života nemocných a mohou v budoucnu také přispět k odmítnutí chemoterapie.

Podle současných guidelines představuje standardní přístup u středně emetogenní chemoterapie kombinace antagonisty receptorů 5-HT3 a dexametazonu. Palonosetron je silným a vysoce selektivním antagonistou receptorů 5-HT3 druhé generace s dlouhým plazmatickým eliminačním poločasem (přibližně 40 hodin). Dexametazon je doporučen v prevenci opožděného zvracení, alternativou však mohou být také antagonisté receptorů 5-HT3. Cílem této otevřené jednocentrové nerandomizované klinické studie fáze II bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost palonosetronu podaného po jedné dávce dexametazonu v prevenci nevolnosti a zvracení u pacientů podstupujících středně emetogenní chemoterapii karcinomu prsu a tlustého střeva.

Metody studie

Studie se zúčastnilo celkem 68 pacientů (56 žen a 12 mužů) dosud neléčených cytostatiky, 40 s diagnózou karcinomu prsu a 28 s diagnózou kolorektálního karcinomu. Medián věku činil 61 let. Podmínkami přijetí do studie byly věk > 18 let, ECOG performance status 0−1, přijatelné funkce jater a ledvin, negativní anamnéza zvracení a nevolností v minulosti a radioterapie v předchozích 30 dnech. Pacientky s karcinomem prsu podstoupily chemoterapii v režimu FEC (5-fluorouracil, epirubicin, cyklofosfamid) nebo AC (doxorubicin, cyklofosfamid). Pacienti s diagnózou kolorektálního karcinomu podstoupili terapii FOLFOX-4 nebo FOLFIRI (5-fluorouracil a leukovorin v kombinaci s oxaliplatinou, nebo irinotekanem).

V den zahájení chemoterapie bylo pacientům intravenózně podáno 8 mg dexametazonu a následně 0,25 mg palonosetronu. Primárním cílem studie bylo dosažení kompletní odpovědi (stav bez zvracení a bez užití záchranné medikace) v průběhu 5 dnů po zahájení chemoterapie. Antiemetická odpověď byla hodnocena v akutní (24 hodin) a opožděné fázi (48−120 hodin).

Výsledky studie

Kompletní odpovědi v období 0−120 hodin bylo dosaženo u 46 pacientů (67,6 %). V případě chemoterapie karcinomu prsu bylo dosaženo kompletní odpovědi v celém období u 55 % pacientek, v akutní fázi u 65 % a v opožděné fázi u 67,5 %. Při terapii kolorektálního karcinomu se podařilo dosáhnout kompletní odpovědi v celém období u 78,6 % pacientů, v akutní fázi u 89,3 % a v opožděné fázi u 85,7 %. Medián selhání terapie činil 10 hodin (rozpětí 2–96 hod.), medián spokojenosti s antiemetickou terapií měřenou pomocí vizuální analogové škály (VAS) činil 9 (rozpětí 5–10). Celkem u 14 pacientů byly zpozorovány nežádoucí účinky v podobě zácpy nebo abdominálních bolestí, u 7 pacientů v podobě insomnie, antiemetická terapie však byla celkově dobře tolerována.

Závěr

Jednorázové i. v. podání 0,25 mg palonosetronu a 8 mg dexametazonu představuje vhodnou volbu v prevenci chemoterapií indukované nevolnosti a zvracení.

(holi)

Zdroj: Brugnatelli S., Gattoni E., Grasso D. et al. Single-dose palonosetron and dexamethasone in preventing nausea and vomiting induced by moderately emetogenic chemotherapy in breast and colorectal cancer patients. Tumori 2011 May-Jun; 97 (3): 362−366; doi: 10.1700/912.10035.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 5x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Palonosetron, aprepitant a dexamethason zmírňují nevolnost a zvracení vyvolané chemoterapií u pacientů s karcinomem žaludku

Nevolnost a zvracení vyvolané chemoterapií (CINV) jsou běžnými, ale obávanými nežádoucími účinky léčby cytostatiky. Jejich neadekvátní terapie může vést k dehydrataci, nutričnímu deficitu a minerálové dysbalanci, což významně narušuje kvalitu života pacientů, a může být i příčinou přerušení onkologické léčby.

Netupitant s palonosetronem jsou bezpečnou kombinací z pohledu kardiografických změn

Chemoterapií vyvolané zvracení je vnímáno jako jeden z nejvýznamnějších nežádoucích účinků této léčby. Netupitant/palonosetron (NEPA) je perorální kombinace antiemetik s fixní dávkou (300 mg / 0,5 mg). Studie hodnotí její bezpečnost z hlediska změn srdečních funkcí detekovatelných při vyšetření EKG.

Efektivita a bezpečnost orálního a intravenózního podání palonosetronu v léčbě chemoterapií navozené nevolnosti a zvracení

Chemoterapie je základní kurativní léčbou mnoha nádorových onemocnění. Kromě předpokládaného efektu má však řadu nežádoucích účinků. Hlavním z nich je chemoterapií navozená nauzea a zvracení (CINV), které výrazně ovlivňují kvalitu života pacienta.



Všechny novinky