Sonografická diagnostika fasciitis plantaris
Published in:
Rehabil. fyz. Lék., 105, 2025, No. 2, pp. 97.
Plantární fascitida je častou příčinou bolestí paty. Onemocnění vzniká na podkladě opakovaného mikrotraumatického přetěžování plantární aponeurózy v místě jejího úponu. Klinicky se projevuje zejména bolestí při prvních krocích po ránu nebo po delším odpočinku. Bolesti se mohou zhoršovat také po větší zátěži. Sonografie je metoda první volby v diagnostice fasciitis plantaris díky své dostupnosti, neinvazivitě, absenci ionizujícího záření a schopnosti zobrazit měkké tkáně ve vysokém rozlišení. Při správné technice a s použitím kvalitního přístroje umožňuje přesné posouzení morfologie plantární aponeurózy a přilehlých tkání.
Při sonografickém vyšetření plantární fascie se hodnotí její tloušťka, echogenita, kontura, vaskularizace a přítomnost strukturálních změn. Zásadní je měření tloušťky fascie v místě jejího úponu, obvykle do 4 mm distálně od okraje patní kosti. Za patologické se považuje ztluštění nad 4 mm, které bývá typické pro fasciitis plantaris (obr. 1). Tloušťka se však může měnit v závislosti na věku, zátěži či tělesné hmotnosti pacienta, proto je důležité porovnat nález oboustranně. Dalším klíčovým parametrem je echostruktura fascie. Zdravá fascie má homogenní fibrilární vzhled s jemně hyperechogenními liniemi. U akutní fasciitidy dochází ke snížení echogenity v důsledku edému, zatímco hyperechogenní vzhled je typický pro degenerativní změny. Právě u chronických stavů lze pozorovat kalcifikace, fibrotizaci, nebo i drobné ruptury fascie. Pomocí funkce dopplerovského barevného mapování lze zhodnotit hypervaskularizaci v oblasti úponu, která může svědčit pro aktivní zánětlivý proces. U některých pacientů jsou přítomny i reaktivní změny v okolních měkkých tkáních, jako je edém plantárního tukového polštáře. Důležité je i posouzení kostního povrchu patní kosti, kde lze v některých případech nalézt erozivní změny či patní ostruhu (calcaneal spur). Tyto nálezy ale nejsou specifické pro plantární fasciitidu a nemusejí korelovat s klinickými obtížemi.
Sonografie tak poskytuje komplexní a dynamické zhodnocení plantární fascie, které je nepostradatelné nejen pro stanovení diagnózy, ale i pro monitorování efektu terapie a vedení cílených intervencí.
Text sepsal:
doc. MUDr. Kamal Mezian, Ph.D.
Obr. 1. A – obraz plantární fascie (bílé šipky) u fasciitis plantaris; B – morfologie normální plantární fascie. Sonogramy byly pořízeny na ultrazvukovém přístroji 4–18 MHz, HS2, Konica Minolta, Tokyo.
Labels
Physiotherapist, university degree Rehabilitation Sports medicineArticle was published in
Rehabilitation & Physical Medicine

2025 Issue 2
Most read in this issue
- Acupuncture in modern rehabilitation medicine
- Measurement of vaginal pressure profile during horseback riding and its effect on pelvic floor function in a woman with stress urinary incontinence: a case report
- Availability of outpatient occupational therapy care in the Czech Republic
- Femoropelvilumbal complex – anatomical and radiological notes