#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Ještě jednou k centralizaci


Published in: Rozhl. Chir., 2026, roč. 105, č. 10, s. 470-471.
Category:

J. Hoch

V posledním čísle Rozhledů v chirurgii vyšel dopis redakci MUDr. Zuzany Adamové Quo vadis, centralizace? Členové redakční rady po jeho přečtení vyslovili řadu výhrad a potřebu na dopis reagovat, z důvodu termínu vydání časopisu ale nebylo možné jejich názory přidat do stejného čísla.

Jednou z výhrad byly počty operací rekta. Kvalita chirurgického odstranění rekta s nádorem spolu se stadiem nádoru je hlavním prognostickým faktorem. Počet pooperačních recidiv závisí na úplnosti odstranění mezorekta a dosažení bezpečných resekčních okrajů bez nádoru. Nejedná se tedy jen o počty pooperačních komplikací a s tím související morbiditu a mortalitu, ale také počet recidiv. Chirurgicky záleží provedení a kvalita operace na předoperační diagnostice a detekci rizikových míst na rektu a mezorektu, na chirurgické schopnosti výkon správně provést a na patologickém vyšetření, hodnotícím úplnost odstranění nádoru v resekčních okrajích vč. cirkumferenčního a kompletnost mezorektální excize. Protože v závislosti na stadiu operaci předchází neodjuvantní radiochemoterapie, záleží onkologický výsledek také na schopnosti tuto léčbu implementovat do chirurgické rozvahy a na její výsledky a důsledky reagovat.

Právě před 10 lety (2016) jsme v Rozhledech v chirurgii publikovali výsledky multicentrické studie o parametrickém sledování kvality totální mezorektální excize. Na studii se podílelo šest fakultních chirurgických klinik, patologických ústavů a ÚZIS ČR, údaje z pracovišť hodnotil nezávislý auditor. Chirurgové zpravidla hodnotí kvalitu své práce podle poměru resekcí a amputací, zachovaných svěračů, potřeby transfuzí, počtu anastomotických komplikací, morbidity a mortality, délky hospitalizace atd. Z povahy choroby je nezbytným hodnotitelem patolog posuzující radikalitu operace z resekátu. Na počátku studie byla kvalita excize hodnocena jen u 52,9 % resekátů. Ta je přitom důležitá nejen jako kritérium kvality operace a prognostický faktor, ale i jako důležitý moment v rozhodování o adjuvantní léčbě. Zpětnovazebnou kontrolou a snahou problém vyřešit se podařilo tento počet snížit na 22,8 %. Nečekaným překvapením bylo zjištění, že jedno z pracovišť nedokázalo v té době na kritéria projektu reagovat. Na počátku jsme byli přesvědčeni, že svou práci děláme dobře, ale rychle jsme zjistili nedostatky. Přísnou kontrolou, sebereflexí a zavedením komplexních opatření i v souvisejících oborech jsme dosáhli zlepšení [1]. Tato zkušenost a stále narůstající objem informací o rozdílech ve výsledcích léčby na malo -⁠ a vysokoobjemových pracovištích potvrzuje, že centralizace i této léčby je potřebná.

Ve vztahu k centralizaci operací pro karcinom rekta je k dispozici metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR k organizaci péče o pacienty podstupující onkochirurgický výkon pro karcinom rekta a ke stanovení podmínek, za kterých se tyto výkony provádějí. Ten uvádí shodně s předešlými řádky, že „výsledek léčby –⁠ onkologický i funkční, a tedy i výsledná kvalita života pacienta –⁠ je přímo závislý na erudici operatéra, na kvalitě předléčebného stagingu (zejména NMR), na funkčním multidisciplinárním týmu a na nepřetržité dostupnosti návazných oborů schopných bezodkladně řešit komplikace chirurgické léčby“. Vysoce specializovaná péče v oblasti karcinomu rekta byla dosud v České republice zajišťována na 108 pracovištích. Přibližně 7 % resekcí rekta bylo prováděno na pracovištích s méně než 15 hospitalizačními případy ročně, cca 22 % na pracovištích s méně než 30 případy ročně a téměř 40 % na pracovištích s méně než 50 hospitalizačními případy ročně. Z měření sestavy ukazatelů Mortalita pacientů po resekci rekta, provedeného na datech o péči vykázané na území České republiky, vyplývá dvojnásobná standardizovaná 90denní mortalita u maloobjemových poskytovatelů (do 50 hospitalizačních případů ročně) v porovnání s poskytovateli velkoobjemovými (nad 50 hospitalizačních případů ročně). Na základě výzvy k podání žádosti o udělení statutu centra vysoce specializované chirurgické péče v oblasti karcinomu rekta podle § 112 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zdravotních službách), zveřejněné ve Věstníku MZ ČR, částka 10/2024, a na základě rozhodnutí ministerstva ze dne 8. června 2026, č. j. MZDR 23789/2024-108/OZP, byla ustavena síť 25 poskytovatelů se statutem chirurgického centra pro léčbu kolorektálního karcinomu, tvořená celkem 28 pracovišti. Součástí metodického pokynu je žádost o druhý názor a úloha koordinátora onkochirurgické péče [2].

Asi bez výjimek se žádná specializace, centralizace a žádné, byť dobře argumentované doporučení neobejdou bez výhrad. Nechybělo mnoho, aby byl A. Wibe ukamenován, když na počátku milénia prosazoval TME, kontrolu kvality a centralizaci léčby karcinomu rekta v Norsku [3]. Dnes ani nevíme, kdo to byl.

Centralizace péče o pacienty se závažnými diagnózami je na pořadu každého zasedání výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP a pravidelně je i obsahem Rozhledů v chirurgii. Primář Rejholec popsal situaci „pohledem okresního chirurga“ [4], v editorialu posledního čísla popsal profesor Rygl situaci v dětské chirurgii. Z jeho příspěvku volně cituji: „…centralizace jako nutnost, nikoli volba. Data ukazují, že přesun pacientů do vysoce specializovaných terciálních center zlepšuje výsledky léčby. Centralizace však není jen otázkou medicínskou, ale i politicko-společenskou. Přináší konflikty mezi dostupností péče a její kvalitou. Znamená delší dojezdové vzdálenosti, pro primární a sekundární pracoviště ztrátu kompetencí a někdy i identity…“ [5]. Jaká podobnost s operativou karcinomu rekta!

Pocitu, že necentrová pracoviště přicházejí o část operativy, není těžké porozumět. Ale podobně jako chápeme, že dětský pacient se závažnou diagnózou má být operován na specializovaném pracovišti dětské chirurgie, bychom měli přijmout racionalitu centralizace operací na rektu. A to hlavně s vědomím, že cílem a úkolem jsou v zájmu pacientů co nejlepší léčebné výsledky.

 

prof. MUDr. Jiří Hoch, CSc.
Chirurgická klinika 2. LF a FN Motol a Homolka, Praha


Sources

1. Hoch J, Ferko A, Blaha M et al. Parametrické sledování kvality totální mezorektální excize a chirurgické léčby karcinomu rekta –⁠ výsledky multicentrické studie. Rozhl Chir 2016; 95 (7): 262–271.

2. Pracovní návrh –⁠ Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR k organizaci péče o pacienty podstupující onkochirurgický výkon pro karcinom rekta a ke stanovení podmínek, za kterých se tyto výkony provádějí. 2026 [online]. Available from: https: //mzd.gov.cz/vestniky/.

3. Wibe A, Moller B, Norstein J et al. A national strategic change in treatment policy for rectal cancer –⁠ implementation of total mesorectal excision as a routine treatment in Norway. A national audit. Dis Colon Rectum 2002; 45 (7): 857−866. doi: 10.1007/s10350-004-6317-7.

4. Rejholec J. Centralizace v chirurgii –⁠ jak to vidí okresní chirurg? Rozhl Chir 2026; 105 (1): 4.

5. Rygl M. Současné výzvy dětské chirurgie: období mezi demografií, centralizací, regulací a rodiči. Rozhl Chir 2026; 105 (9): 381.

Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgery
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#