#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Infekce spojená se zlomeninou po hřebování zlomenin patní kosti hřebem C-Nail


Authors: M. Peml 1;  K. Holub 1;  M. Pompach 2;  M. Kloub 1;  P. Dráč 3,4
Authors‘ workplace: Oddělení úrazové chirurgie, Nemocnice České Budějovice, a. s. 1;  Oddělení úrazové chirurgie, Pardubická nemocnice, Nemocnice Pardubického kraje, a. s. 2;  Traumatologická klinika LF UP a FN Olomouc 3;  Ústav zdravotnického záchranářství a intenzivní péče, FZV UP v Olomouci 4
Published in: Rozhl. Chir., 2026, roč. 105, č. 10, s. 452-456.
Category: Case Report
doi: https://doi.org/10.48095/ccrvch2026452

Overview

Infekce spojená se zlomeninou (fracture related infection –⁠ FRI) představuje závažnou komplikaci skeletální traumatologie. V roce 2018 byl na základě konsenzu mezinárodní pracovní skupiny zaveden termín FRI, který zahrnuje všechny infekční komplikace spojené se zlomeninou, vč. infekcí při konzervativní léčbě, infikovaných pakloubů či hematogenních infekcí po zhojení zlomeniny. Současně byla definována diagnostická kritéria a doporučení pro léčbu, která se však stále vyvíjejí. Výskyt FRI po osteosyntéze zlomenin patní kosti nitrodřeňovým hřebem je v literatuře udáván mezi 0,9 a 3,8 %, avšak její následky mohou být pro pacienta závažné a mohou vést až k nutnosti kalkanektomie nebo amputace končetiny.

Na našem pracovišti používáme hřeb C-Nail k operační léčbě zlomenin patní kosti od roku 2012. Během 12 let bylo implantováno celkem 308 hřebů a byly zaznamenány tři případy FRI. Prezentovány jsou tři kazuistiky pacientů se zavřenými zlomeninami patní kosti léčenými pomocí hřebu C-Nail, které se komplikovaly vznikem FRI. Retrospektivní analýza těchto případů ukazuje tehdejší nejednotný přístup k diagnostice, chirurgickému ošetření a antibiotické terapii této komplikace.

Cílem této práce je ukázat léčebné postupy u těchto pacientů ve světle současných poznatků a upozornit na obtížnost a význam včasné diagnostiky FRI, správného mikrobiologického vyšetření, důsledného chirurgického ošetření infekce a antibiotické terapie.

Klíčová slova:

C-nail – zlomenina patní kosti – FRI

Úvod

Kostní infekce je komplikace, které se chirurgové zabývající se skeletální traumatologií obávají nejvíce. Až do nedávna nebyla jasně daná kritéria k diagnostice této komplikace ani doporučení k její následné léčbě. V roce 2018 byl na základě konsenzu mezinárodní skupiny vytvořen termín fracture related infection (FRI). Tento termín má za cíl postihnout všechny zánětlivé komplikace spojené se zlomeninou, tedy od infekcí vzniklých při konzervativní léčbě přes infikované paklouby až po hematogenní infekce vzniklé po osteosyntéze zlomenin [1]. Zmíněná práce definuje nejen nový termín FRI, ale i diagnostická kritéria, která se ovšem stále vyvíjejí, stejně jako léčebné postupy. Procento u dříve používaného označení „hluboký infekt“ při řešení zlomenin patní kosti pomocí hřebu není velké, literatura udává 0,9–3,8 % [2,3]. Přesto pokud tato komplikace vznikne, může mít pro pacienta závažné následky s nutností provedení kalkanektomie nebo amputace končetiny. Na našem oddělení používáme hřeb C-Nail k operační léčbě zlomenin patní kosti od roku 2012. Za 12 let (9/2012–12/2024) jeho používání jsme jej implantovali celkem v 308 případech a zaznamenali jsme tři případy FRI. Všechny tři případy byly zaznamenány a léčeny mezi lety 2017 a 2018. Smyslem tohoto článku je analyzovat postupy u těchto třech případů ve světle nynějších poznatků.

 

Kazuistiky

Identifikace pacientů

Pacient 1 : 32letý muž, byl přijat překladem z jiného pracoviště se zavřenou zlomeninou patní kosti typu tongue type dle Essex-Loprestiho [4], II C dle Sandersovy klasifikace [5] po 5 dnech od úrazu. Mechanizmus úrazu byl pád z kola. V anamnéze suicidální pokus skokem z okna v minulosti, úzkostné poruchy, abúzus drog, kuřák. Schválen k operaci ASA I. Operace byla provedena za 7 dní od úrazu, metodou CRIF byly zavedeny dva kanylované šrouby + hřeb C-Nail (Medin, Nové Město na Moravě), délka operace byla 50 min, předoperačně byla podána jedna dávka antibiotik (ATB). Za 3 dny po operaci byl pacient propuštěn s klidnými ránami, s doporučením plné rehabilitace a nulového došlapu na končetinu. Při kontrole za 6 týdnů byl patrný otok nohy, menší kožní defekty na laterální straně nohy a zarudnutí. Pacient na končetinu plně došlapoval (udával, že berle ztratil v řece). Na ambulanci byl proveden stěr štětičkou ke kultivaci z drobných kožních defektů na laterální straně nohy a v lokální anestezii byl proveden výplach a zaveden rukavicový drén do jednoho hlubšího defektu. Pacient byl přijat k hospitalizaci, počítačová tomografie (CT) nebyla provedena. Hodnota C-reaktivního proteinu (CRP) byla 129 mg/l. Byla nasazena dvojkombinace antibiotik (ATB) nitrožilně na 6 dní dle citlivosti (Staphylococcus aureus). Po 6 dnech byl pacient propuštěn s klidnými ránami a s ATB v tabletách. Za další 3 týdny byl pacient odeslán do ambulance, ale s již provedenými incizemi a zavedenými silikonovými drény na noze z důvodu hnisavé sekrece, patrně z nedohojených minulých defektů, což bylo provedeno na jiném pracovišti. Hodnota CRP byla 126 mg/l. Dle RTG byla zlomenina zhojena, proto byla v celkové anestezii provedena extrakce hřebu a kanylovaných šroubů, které byly odeslány na sonikaci, a odebrána tkáňová kultivace z kanálu po hřebu, byl proveden debridement a implantován cementový spacer s ATB Vancogenx HV (Tecres, Sommacampagna, Italy) do otvoru po hřebu (obr. 1). Kultivačně vycházel Staphylococcus aureus, opět byla nasazena ATB dle citlivosti a pacient byl přeložen zpět do spádového zařízení. Při kontrole po 4 týdnech od revize byly incize zhojené, pacient byl bez zásadnějších obtíží. ATB spacer byl vyjmut za 3,5 měsíce od implantace, dutina byla ponechána bez další výplně. Při kontrole za 2 týdny od extrakce spaceru rány byly zhojené, hybnost DF 5°, PF 40°, everze a inverze omezeny na 1/3. Na další kontrolu se pacient již nedostavil.

Image 1. Fig. 1.
Fig. 1.
Zavedený ATB spacer.
Inserted ATB spacer.

Pacient 2 : 26letý muž, byl přijat překladem z jiného pracoviště se zavřenou zlomeninou patní kosti typu joint-depression dle Essex-Loprestiho, III AC dle Sandersovy klasifikace po 4 dnech od úrazu. Mechanizmus úrazu byl pád ze štaflí z výšky cca 1,5 m. Pacient byl zdráv, nekuřák. Schválen k výkonu ASA I. Operace byla provedena za 7 dní od úrazu. Metodou CRIF byly zavedeny dva kanylované šrouby a hřeb C-Nail. Operace trvala 75 min, předoperačně byla podána jedna dávka ATB. Za 2 dny po operaci byl pacient propuštěn s klidnými ránami a doporučením plné rehabilitace a nulového došlapu na končetinu. Na kontrole za 6 týdnů pacient udával vznik píštěle v místě inzerce hřebu cca 10 dní před plánovanou kontrolou. CT patní kosti prokázalo prohojování zlomeniny, hodnota CRP 26,8 mg/l. Pacient byl přijat k hospitalizaci a byla provedena kompletní extrakce osteosyntetického (OS) materiálu, byly odebrány tři tkáňové vzorky, jeden šroub a hřeb byly odeslány na sonikaci, byl proveden debridement a vložen cementový ATB spacer Vancogenx HV. Všechny tři tkáňové kultivace byly pozitivní, vč. implantátů, byl vykultivován Enterobacter hormaechei et cloacae. Byla nasazena ATB nitrožilně dle citlivosti na 4 dny a následně převedena na per os formu na další 4 týdny. Při převazech byly rány zhojeny. Za měsíc byl pacientovi ATB spacer extrahován a dutina vyplněna biosklem S53P4 (Bio-glass, BonAlive Biomaterials Ltd., Turku, Finland). Při kontrole za rok od úrazu měl pacient plnou hybnost a udával, že je schopný sportovat.

Pacient 3 : 54letý muž, byl přijat překladem z jiného pracoviště se zavřenou zlomeninou patní kosti typu J-D dle Essex-Loprestiho, II A dle Sandersovy klasifikace po 4 dnech od úrazu. Mechanizmus úrazu byl pád z malé výšky. Pacient byl hypertonik, příležitostný kuřák. Schválen k výkonu ASA II. Operace byla provedena po 5 dnech od úrazu. Metodou ORIF přístupem na sinus tarsi byly zavedeny tři kanylované šrouby (jeden k fixaci zlomeniny předního výběžku) a hřeb C-Nail, délka operace byla 130 min, předoperačně podána jedna dávka ATB. Za 2 dny po operaci byl pacient propuštěn s klidnými ránami a doporučením možné plné rehabilitace a nulového došlapu na končetinu. Na kontrole za 6 týdnů byla patrna dehiscence rány v oblasti přístupu na sinus tarsi (obr. 2). Byly doporučeny pravidelné převazy, rehabilitace a kontrola za 4 týdny. Za 4 týdny stále přetrvávala dehiscence, pacient byl přijat k extrakci hřebu, hodnota CRP 2,9 mg/l. Při výkonu byly nabrány tři tkáňové kultivace a OS materiál byl odeslán na sonikaci, byl proveden debridement a vložen cementový ATB spacer Vancogenx HV, byl vykultivován Enterobacter cloacae a Staphylococcus aureus, byla nasazena nitrožilně ATB na týden dle citlivosti. Pacient byl propuštěn po 9 dnech s ATB per os na dalších 5 týdnů. Po 5 týdnech se extrahoval ATB spacer, dutina byla ponechána bez další výplně. Kožní defekt byl vzhledem k velikosti po konzultaci s plastickými chirurgy ponechán k hojení per secundam, k jeho zhojení došlo po 6,5 měsíce od první operace. Po 4 letech pacient udává stále snesitelné bolesti, hybnost DF 5°, PF 35°, everze a inverze omezeny o 50 %.

Image 2. Fig. 2.
 Fig. 2.
Klinický nález u pacienta 3 po 6 týdnech od operace.
Clinical fi ndings of patient 3 aft er 6 weeks aft er surgery

Diskuze

Mezi rizikové faktory vzniku FRI po zlomeninách patní kosti patří otevřené zlomeniny, kouření, věk 70 let a více, srdeční selhání, alkoholizmus, chronická renální onemocnění, nadváha a periferní vaskulopatie [6,7]. Dle tohoto výčtu spadal do rizikové skupiny pouze pacient 1, který byl kuřák a uživatel drog. Pacienty s dislokovanými zlomeninami patních kostí, kteří mají v anamnéze abúzus drog, primárně neodmítáme, ale ponecháváme na oddělení 3–5 dní a sledujeme jejich chování. Pacientovi, který v této době není schopen dodržovat naše doporučení, operaci neprovádíme. Kouření se obecně považuje za komplikující faktor u většiny onemocnění, ať již chirurgické, či interní povahy, ale jednoznačná data k doporučení neoperovat kuřáky se zlomeninami patní kosti nejsou k dispozici [8]. Ani jeden pacient neutrpěl vysokoenergetické poranění, žádná ze zlomenin nebyla otevřená, jen jeden pacient podstoupil otevřenou repozici a vnitřní fixaci. Obtíže pacientů byly popsány až po 6 týdnech při ambulantním vyšetření, kam byli plánovaně pozváni. Následně se postupy rozcházejí. Tento rozkol postupů přičítáme tehdejší neznalosti diagnostických kritérií.

U pacienta 1 bychom mohli říci, že se postup při prvním ošetření vzdáleně blížil dnes používané metodě DAIR (débridement, antibiotics, implant retention), tedy supresní metodě léčby FRI. Bohužel kombinaci nedostatečného debridementu a ATB terapie nastavené dle výsledků kultivace odebrané štětičkou na ambulanci nyní považujeme za neúčinnou léčbu. Kultivace odebíraná štětičkou skrz píštěl se nepovažuje za jasně průkaznou pro nízkou senzitivitu a možnost kontaminace z okolí [9]. V současné době odebíráme na operačním sále za sterilních kautel pět tkáňových vzorků z místa implantátu tak, abychom vyloučili kontaminaci z povrchu, a poté provádíme důkladný debridement (excize, exkochleace, výplachy). Zároveň vždy před takovým výkonem hodnotíme fázi hojení, tedy stabilitu samotné zlomeniny, ať už pomocí RTG, či CT. Nestabilní zlomenina je dle biologických modelů náchylnější k infekci více než zlomenina stabilní [10]. Je zároveň nutné vzít v potaz i další faktory, jako jsou stav měkkých tkání a závažnost průběhu infekce, kvalita repozice a stabilita osteosyntézy, které mohou tento výkon změnit (výměna implantátu za nový či konverze na ZF). Při ATB terapii s ponecháním implantátu jako u tohoto pacienta je nutné podávat kombinaci ATB, a to ATB dle citlivosti a antibiofilmové ATB [11]. Nitrožilní podávání je doporučeno na 1–2 týdny do zklidnění lokálního nálezu a výsledků kultivace [11]. Poté je možné převést ATB na per os formu, která má dle studie OVIVA stejnou účinnost jako nitrožilní podávání [12] při podávání prvních 6 týdnů. Při ponechání implantátu by měla být ATB užívána celkově 12 týdnů [11]. Úspěšnost metody DAIR do 3 týdnů od osteosyntézy se uvádí mezi 86 a 100 %, v časovém horizontu 3–10 týdnů 82–89 % a po 10 týdnech klesá procento vyléčených na 67 % [13]. Metoda DAIR má tedy naději na úspěch, ale jen při stabilní osteosyntéze s dobrou repozicí, po důkladném debridementu na operačním sále a při dodržení správně nastavené ATB léčby. Kombinace výše popsaného a možné nespolupráce pacienta při užívání ATB nebo péči o ránu vyústily poté ve fulminantní průběh infekce. Po opětovném přijetí již následný postup považujeme za správný. Při revizi s extrakcí OS materiálu a jeho odesláním na sonikaci se její výsledek nesmí posuzovat odděleně od výsledků tkáňových kultivací, protože ve 27 % jsou implantáty kolonizovány bez projevů infektu [14]. Po vyjmutí hřebu vznikne mrtvý prostor, jehož ošetření hraje důležitou roli při léčbě FRI [15]. Zde byl vyplněn ručně vytvořeným ATB spacerem, kterým byl potažen Kirschnerův drát. Použitý vankomycin v ATB spaceru se uvolní ze spaceru do 2 týdnů a po 4 týdnech již prakticky nevykazuje žádnou účinnost [16]. Proto může dále působit jako cizorodý materiál a může být opětovně kolonizován bakteriemi, z tohoto důvodu se ATB spacer doporučuje extrahovat, ale neodesílat na kultivaci kvůli možnosti falešně negativních výsledků. Vyjmutí spaceru bylo u pacienta indikováno až po 3,5 měsíce, důvod tohoto rozhodnutí není znám.

Pacient 2 byl léčen dle současných doporučení správně. Po zjištění dehiscence operační rány se zhodnotilo zhojení zlomeniny, byla provedena extrakce OS materiálu s odebráním tkáňových kultivací, debridement a vyplnění mrtvého prostoru ATB spacerem. Celková ATB terapie při nepřítomnosti OS materiálu byla 6 týdnů. Tento postup se v současnosti označuje jako eradikační léčba. Po extrakci ATB spaceru byl vzniklý mrtvý prostor vyplněn biosklem, které má osteokonduktivní a antibakteriální účinky. U pacientů 1 a 3 toto provedeno nebylo, důvod nevyplnění mrtvého prostoru není znám, minimálně u pacienta 3 nebyla reinfekce pozorována.

U pacienta 3 byla podceněna hned první fáze, tedy diagnostika FRI. Jako vodítko při diagnostice FRI nyní slouží modifikovaná diagnostická kritéria (tab. 1). Při nálezu některého z bodů ve skupině konfirmačních kritérií je diagnóza FRI brána jako potvrzená. U nálezu bodů ve skupině sugestivních kritérií je diagnóza suspektní. Zde je namístě důkladné odebrání anamnézy a ideálně posouzení nálezu v širším kolegiu, s řádným zhodnocením celého případu, a event. další pátrání po dalších známkách FRI. Dehiscentní rána u tohoto pacienta tak měla být považována za konfirmační kritérium FRI. Odebrané zánětlivé markery, jako u tohoto pacienta, zvláště pokud infekt probíhá delší dobu, nemají jasnou výpovědní hodnotu. Dle studie Řimsa et al. byla hladina CRP u pacientů v době stanovení diagnózy FRI do 10 mg/l ve 24 % případů a v rozmezí 11–50 mg/l ve 22 % případů z celkových 129 pacientů [17]. Je možno využít dalších zobrazovacích metod např. PET CT či scintigrafie značených leukocytů, které se jeví jako nadějné v detekci FRI, často ale u těchto metod narážíme na jejich složitější dostupnost. V dalším průběhu se již postupovalo správně.

Table 1. Modifikovaná diagnostická kritéria FRI. Tab. 1. Modified diagnostic criteria for FRI.
Modifikovaná diagnostická kritéria FRI. Tab. 1. Modified diagnostic criteria for FRI.

Závěr

FRI po osteosyntéze zlomenin patní kosti je relativně vzácnou, avšak potenciálně závažnou komplikací. Klíčovou roli v úspěšné léčbě hraje včasná diagnostika a správně zvolený terapeutický postup. Při podezření na FRI odebíráme standardně pět tkáňových vzorků na kultivaci za sterilních podmínek z oblasti zlomeniny a implantátu. Chirurgický debridement musí být dostatečně radikální, někdy i za cenu vzniku defektů měkkých tkání vyžadujících rekonstrukci. ATB léčba by měla při odstranění osteosyntetického materiálu trvat 6 týdnů, při jeho ponechání min. 12 týdnů v kombinaci s antibiofilmovým ATB. Na našem oddělení byl v současné době vytvořen tým složený z mikrobiologa a traumatologa se zaměřením na léčbu FRI, jehož cílem je další optimalizace ATB terapie. Při volbě léčebné strategie je nutné zhodnotit i stabilitu osteosyntézy, stupeň zhojení zlomeniny, stav měkkých tkání i celkový stav pacienta. Důležité je také ošetření mrtvého prostoru vzniklého po debridementu či extrakci osteosyntetického materiálu, např. pomocí ATB spaceru nebo bioaktivních materiálů.

Dodržení těchto principů může vést k eradikaci infekce a uspokojivému funkčnímu výsledku.

 

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.

M. Pompach je držitelem licenční smlouvy se společností MEDIN, a. s., související s patentem na hřeb C-Nail, jehož je spoludržitelem.


Sources

1. Metsemakers WJ, Morgenstern M, McNally MA et al. Fracture-related infection: a consensus on definition from an international expert group. Injury 2018; 49 (3): 505–510. doi: 10.1016/j.injury.2017.08.040.

2. Zwipp H, Paša L, Žilka L at al. Introduction of a new locking nail for treatment of intraarticular calcaneal fractures. J Orthop Trauma 2016; 30 (3): e88–e92. doi: 10.1097/BOT.0000000000000482.

3. Fourgeaux EJ, Estens J, Fabre T at al. Three-dimensional computed tomography analysis and functional results of calcaneal fractures treated by an intramedullary nail. Int Orthop 2019; 43 (12): 2839–2847. doi: 10.1007/s00264-019-04381-3.

4. Essex-Lopresti P. The mechanism, reduction technique, and results in fractures of the os calcis. Br J Surg 1952; 39 (157): 395–419. doi: 10.1002/bjs.18003915704.

5. Sanders R, Fortin P, DiPasquale T et al. Operative treatment in 120 displaced intraarticular calcaneal fractures. Results using a prognostic computed tomography scan classification. Clin Orthop Relat Res 1993; 290 : 87–95.

6. Pilskog K, Høvding P, Fenstad AM et al. Risk factors for fracture-related infection after ankle fracture surgery. Injury 2023; 54 (10): 111011. doi: 10.1016/j.injury.2023.111011.

7. Santos EC, Ferreira RO, Falcão SM et al. Risk factors for calcaneal fracture--related infection in open reduction and internal fixation: a retrospective cohort. J Foot Ankle 2025; 19 (2): e1874. doi: 10.30795/jfootankle.2025.v19.1874.

8. Tran DN, Nguyen BT, Nguyen TT et al. Adverse effect of smoking on surgical site infection following ankle and calcaneal fracture fixation: a meta-analysis. EFORT Open Rev 2024; 9 (8): 817–826. doi: 10.1530/EOR-23-0139.

9. Aggarwal VK, Higuera C, Deirmengian G et al. Swab cultures are not as effective as tissue cultures for diagnosis of periprosthetic joint infection. Clin Orthop Relat Res 2013; 471 (10): 3196–3203. doi: 10.1007/s11999-013-2974-y.

10. Brescó MS, O‘Mahony L, Zeiter S et al. Influence of fracture stability on Staphylococcus epidermidis and Staphylococcus aureus infection in a murine femoral fracture model. Eur Cell Mater 2017; 21 (34): 321–340. doi: 10.22203/eCM.v034a20.

11. Depypere M, Morgenstern M, Kuehl R et al. Pathogenesis and management of fracture-related infection. Clin Microbiol Infect 2020; 26 (5): 572–578. doi: 10.1016/j.cmi.2019.08.006.

12. Li KH, Rombach I, Zambellas R et al. Oral versus intravenous antibiotics for bone and joint infection. N Engl J Med 2019; 380 (5): 425–436. doi: 10.1056/NEJMoa1710926.

13. Morgenstern M, Kuehl R, Zalavras CG et al. The influence of duration of infection on outcome of debridement and implant retention in fracture-related infection. Bone Joint J 2021; 103-B (2): 213–221. doi: 10.1302/0301-620X.103B2.BJJ-2020-1010.R1.

14. Fuchs M, Kinzel S, Gwinner C et al. Clinically asymptomatic patients show a high bacterial colonization rate of osteosynthetic implants around the knee but not the hip. J Arthroplasty 2019; 34 (8): 1761–1766. doi: 10.1016/j.arth.2019.03.058.

15. Petráš M, Ira D, Bučka L et al. Terapie kostního infektu pomocí antibiotickým cementem potaženého nitrodřeňového hřebu –⁠ předběžné výsledky. Rozhl Chir 2024; 103 (5): 167–174. doi: 10.33699/PIS.2024.103.5.167-174.

16. Gálvez-López R, Peña-Monje A, Antelo-Lorenzo R et al. Elution kinetics, antimicrobial activity, and mechanical properties of 11 different antibiotic loaded acrylic bone cement. Diagn Microbiol Infect Dis 2014; 78 (1): 70–74. doi: 10.1016/ j.diagmicrobio.2013.09.014.

17. Řimsa J, Doležalová Hrubá M, Urban J et al. Incidence a diagnostika infektu při zlomenině (FRI) a rizikové faktory jeho vzniku: tříleté zkušenosti traumacentra I. stupně. Acta Chir Orthop Traumatol Cech 2023; 90 (3): 211–218. doi: 10.55095/achot2023/026.

Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgery
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#