Následky produkce hlenu u cystoplastik a náhrad močového měchýře u dětí –⁠ dlouhodobé zkušenosti

Overview

Úvod:
Rekonstrukční operace s použitím části střeva nebo žaludku jsou neoddělitelnou součástí chirurgické péče o děti s těžkým postižením dolních močových cest. Jednou z nevýhod těchto operací je přetrvávající sekrece sliznice gastrointestinálního traktu. Cílem studie je zhodnocení komplikací spojených s nadměrnou produkcí hlenu a současnou nedostatečnou spoluprací pacientů s různými typy cystoplastik a náhrad močového měchýře.

Soubor pacientů, metodika:
V letech 1991–2005 bylo operováno 45 dětí ve věku 2–18 let, u kterých byla konstruována ileocékální neovezika (13), ileocystoplastika (25), sigmoideocystoplastika (2), gastroileocystoplastika (1) a gastrocystoplastika (4) s kontinentním stomatem ileálním (5) a apendikálním (24). U 16 dětí byla provedena pouze augmentace močového měchýře. Ve studii byly zhodnoceny výsledky operace se zvláštním zřetelem ke komplikacím v podobě tvorby hlenu, konkrementů a ruptury močového měchýře. Sledovaná data byla získána ze zdravotní dokumentace a rozeslaných dotazníků.

Výsledky:
Kontinence je dosaženo u 97 % pacientů s kontinentním stomatem a u 81 % pacientů s ponechanou močovou trubicí. Nadměrná tvorba hlenu byla pozorována u 13 (29 %) pacientů, urolitiáza a ruptura neoveziky u 2 (4 %) dětí. Hlenem naplněný močový měchýř nebo jeho náhrada si vyžádala urgentní proplach u 3 (7 %) pacientů. Pravidelný proplach měchýře v současné době doma provádí 26 (58 %) dětí.

Závěr:
Kontinentní derivace moči s použitím střevního nebo gastrického segmentu zvyšuje kvalitu života u těžce postižených pacientů, přesto je však řešením nedokonalým, provázeným metabolickými i mechanickými komplikacemi. Těm nelze zabránit pouze vhodnou operační technikou, nezbytná je i dostatečná spolupráce pacienta a jeho rodičů.

Klíčová slova:
kontinentní derivace –⁠ cystoplastika –⁠ intermitentní katetrizace –⁠ produkce hlenu –⁠ komplikace