Porovnání použití trubicových a spirálních hrudních drénů po plicních resekcích. Prospektivní studie

Overview

Úvod.
Cílem naší prospektivní randomizované studie bylo porovnat běžně používané trubicové hrudní drény se spirálními silikonovými drény po plicních resekcích.

Metody.
V období mezi lednem a březnem 2005 bylo do studie zařazeno 28 pacientů, kterým byla provedena anatomická plicní resekce. Všem pacientům byly zavedeny dva hrudní drény dvou typů v přední a střední axilární čáře 6. mezižebří. Celkem 14 pacientů mělo ventrální drén trubicový a zadní spirální. Dalších 14 pacientů mělo ventrální spirální a zadní trubicový drén. Ventrální drény bylo rozměru 24 Fr, zadní 28 Fr. Mezi sledované pooperační parametry patřily: plicní komplikace, srdeční komplikace, ranné komplikace. Sledovala se průchodnost drénu, množství odvedené tekutiny a jeho charakter, odvod vzduchu při jeho úniku z plicního parenchymu, lokální zánětlivé a technické komplikace u každého drénu.

Výsledky.
Množství denně odvedené tekutiny z ventrálních spirálních vs. trubicového drénu bylo 61 ml resp. 78 ml. Průměrná doba zavedeného spirálního drénu byla 3,7 dne vs. 4,4 dne u trubicového drénu. Průměrné množství denně odvedené tekutiny zadními spirálními vs. trubicovými drény byly 220 ml vs. 213 ml. Doba zavedených zadních spirálních drénů byla 4,5 vs. 3,6 dne u trubicového drénu. Během studie jsme nezjistili signifikantní rozdíly v technických komplikacích drénu, nefunkčnosti drénu nebo problému s odváděním vzduchu při jeho úniku z plicního parenchymu.

Závěr.
Spirální silikonové hrudní drény jsou bezpečné a efektivní při drénování pleurální dutiny po plicních resekcích. Jsou porovnatelné s běžně používanými trubicovými drény. Jejímu častějšímu použití do běžné chirurgické praxe brání zatím její vysoká pořizovací cena.

Klíčová slova:
hrudní drenáž – spirální drén – plicní operace