Authors: P. Janoušek 1; Z. Kabelka 1; J. Betka 2; V. Boleslavská 1; P. Vlček 3; R. Kodet 4; J. Astl 2 Authors‘ workplace: Klinika ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol, Praha ; přednosta doc. MUDr. Z. Kabelka Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Praha 1; přednosta prof. MUDr. J. Betka, DrSc. Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol, Praha 2; přednosta doc. MUDr. P. Vlček, CSc. Ústav patologické anatomie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha 3; přednosta prof. MUDr. R. Kodet, CSc. 4 Published in: Otorinolaryngol Foniatr, 55, 2006, No. 3, pp. 168-173. Category: Original Article
Úvod: Zhoubné nádory štítné žlázy jsou u dětí vzácné. Incidence je uváděna okolo 1 : 1000 000. Diagnostika nádorů štítné žlázy u dětí zahrnuje vyšetření endokrinologické (posouzení funkčního stavu žlázy) a sonografii štítné žlázy a krku včetně lymfatických uzlin. Na základě klinického obrazu a sonografického nálezu je indikován odběr materiálu na cytologické vyšetření zpravidla metodou - punkce tenkou jehlou (FNAB). Léčba zhoubných nádorů štítné žlázy i u dětí zahrnuje více léčebných modalit. Chirurgickou léčebnou metodou v případě zhoubných nádorů je totální tyroidektomie (TTE), při postižení lymfatických uzlin rozšířená o blokovou disekci krčních uzlin. Další krokem v léčbě je léčba radiační (aplikace radiojodu, aktinoterapie).
Materiál a metody: V letech 1998-2005 jsme operačně léčili 21 dětí ve věku 7-16 let pro onemocnění štítné žlázy, z toho 14 pro zjištěnou malignitu štítné žlázy. Ze souboru s malignitou bylo 7 (50 %) chlapců a 7 (50 %) dívek. Při hodnocení definitivních histologií byl nejčastěji zastoupen papilární karcinom. Jako první příznak se objevilo u 6 (43%) pacientů zduření regionálních lymfatických uzlin. U 7 (50%) pacientů byl prvním příznakem uzel ve štítné žláze. Jeden pacient byl k operaci indikován na základě genetického vyšetření u rodiny se syndromem MEN IIa. Operační výkon představoval u 11 pacientů totální tyroidektomii. Totalizace výkonu pro histologicky zjištěnou malignitu po parciálním výkonu byla provedena u 2 pacientů. U 1 pacienta byla provedena exstirpace reziduí tyroideální tkáně po TTE. U 9 pacientů s postižením lymfatických uzlin byla spolu s TTE provedena selektivní posterolaterální modifikovaná bloková disekce se šetřením všech struktur; 2x byla bloková disekce rozšířená o oblast VI a 1x o horní mediastinální uzliny.
Výsledky: V žádném případě nedošlo k paréze ani jedné z hlasivek. 3x jsme zaznamenali tranzitorní hypokalcémii, která se do 3 týdnů normalizovala. 1x jsme popsali u reoperovaného pacienta vznik keloidní jizvy. Adjuvantní léčba radiojódem byla indikována u 11 (79 %). Nebylo indikováno zevní ozáření. Všichni pacienti jsou v současnosti bez známek původního onemocnění.
Závěr: Komplexní vyšetření pacienta s podezřením na malignitu štítné žlázy by mělo být provedeno ve specializovaných centrech ve spolupráci endokrinologa a chirurga štítné žlázy - specialisty na dětský věk, případně i onkologa a radioterapeuta. Léčebně doporučujeme u maligních nádorů štítné žlázy radikální výkon ve smyslu totální thyroidektomie. Jestliže jsou postiženy lymfatické uzliny, je z onkologického hlediska jedinou vhodnou metodou selektivní, nejčastěji posterolaterální bloková disekce se šetřením struktur. Prognóza dětských pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy, včasně diagnostikovaným a správně léčeným, je vynikající.
Klíčová slova: zhoubný nádor, štítná žláza, děti, totální tyroidektomie.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
