Indikace a funkční výsledkyseptoplastik– výsledky prospektivní studie

Overview

S o u h r n:
Nerovnost nosní přepážky se objevuje u 80 % populace, přičemž ne všechny deviace jsoufunkčně významné. Práce představuje výsledky prospektivní studie, cílem které bylo zhodnotitsprávnost indikace k septoplastice; rozlišit, zda je nosní neprůchodnost způsobena nerovnou nosnípřepážkou nebo slizničními změnami v nosní dutině, určit významnost jednotlivých typů deformitsepta na nosní průchodnost, zhodnotit objektivní parametry nosní průchodnosti s využitím rinomanometrieve srovnání se subjektivním hodnocením a změřit funkční efekt septoplastiky. V souborubylo vyšetřených 63 pacientů (48 mužů a 15 žen s věkovým průměrem 32 let), kteří již byli indikovánik septoplastice běžnými vyšetřovacími metodami (přední rinoskopie, anamnéza). K měření pooperaci se dostavilo 40 z nich. K objektivnímu měření nosní průchodnosti jsme využili rinomanometrickýpřístroj ATHMOS 300. Ve vyšetřeném souboru pacientů byla před operací průměrnáhodnota nosního odporu R před anemizací 0,7 a po anemizaci 0,4. Ve srovnání s normálnímihodnotami je tato hodnota téměř trojnásobně vyšší. Zaznamenali jsme však i normální hodnotunosního odporu R do 0,25 u 12 pacientů (20 %). Subjektivní zlepšení nosní průchodnosti po operaciudalo 36 operovaných (90 %), u zbylých čtyř pacientů zůstala nosní průchodnost nezměněna.Výslednáhodnota nosní rezistence celého souboru po operaci byla 0,33 před anemizací a 0,28 po anemizaci.Nedosáhla normálních hodnot, velmi se k nim však přiblížila. Průměrná hodnota nosního odporucelého souboru se zlepšila o 55 %. Ze skupiny pooperačně měřených 40 pacientů jsme normálníhodnoty R < 0,25 naměřili pouze u 21 vyšetřených (52 %), všichni byli s efektem operace spokojení.Z ostatních 19 (48 %) měřených se stále vysokým R bylo s efektem operace spokojených 15 pacientů.Objektivně tak bylo zlepšených pouze 52 % vyšetřených, na rozdíl od subjektivního zlepšení 90 %vyšetřených. Skupina, která by hodnotila efekt operace za nedostatečný při objektivním zlepšeníR, se v souboru nevyskytla. Největší podíl na této diskrepanci mají pacienti s alergickou rýmou,u kterých se po operaci subjektivně zlepšila nosní průchodnost i při přetrvávající rýmě, objektivněse však hodnoty nosního odporu zásadně nezměnily. Tato skupina s alergickou rýmou a malouseptální deformitou je v indikaci k septoplastice nejspornější. Největší přínos operace se prokázalu pacientů s posttraumatickou deformitou septa, kterých bylo také v souboru nejvíce. Rinomanometrickévyšetření je přínosné ve správném výběru pacientů k operaci, a to hlavně ve spornýchpřípadech, kdy klinické vyšetření nekoreluje se subjektivními obtížemi pacienta.

Klíčová slova:
septoplastika, nosní septum, rinomanometrie, nosní odpor.