Dupuytrenova kontraktura – její vztah k manuální práci a vibracím

Autoři předkládají souhrnné poznatky o současném stavu znalostí o Dupuytrenově kontraktuře (DC) – o etiopatogenezi, morfologii,léčbě a prognóze tohoto onemocnění. Poznatky vyplývající ze studia zahraničních publikací porovnávají s výsledky vlastníhosledování souboru 121 horníků OKR, u kterých bylo v roce 1988 hlášeno profesionální onemocnění nervů a cév horních končetin,způsobené při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Soubor byl přešetřen v roce 1993 a 1998, další vyšetření je plánovánov průběhu roku 2003. Výskyt onemocnění jevil přímou závislost na věku pacientů, ve skupině do 42 let byl zcela sporadický; podeseti letech byl výrazně četnější oproti vyšetření po pěti letech. Subjektivně bylo hodnoceno onemocnění jako asymptomatické,potíže nemocných byly přičítány zejména základnímu onemocnění nervů a cév. U pacientů s diagnostikovanou traumatickou vazoneurózoubyl následný vznik DC častější oproti skupině pacientů s nervovým postižením aker, přičemž obě skupiny měly v pracovníanamnéze prokázanou expozici nadlimitním vibracím a nadměrné jednostranné zátěži horních končetin. Převládala postižení oboustranná(63 %), zbylá jednostranná postižení byla lokalizována vždy na dominantní horní končetině. Vyšetření souboru se původněorientovalo zejména na postižení cévního a nervového aparátu horních končetin, sledování DC nebylo prioritní. Při hodnocenípoznatků chybí některé důležité údaje, k dispozici není ani srovnání s referenční skupinou. Výsledky vyšetření podporují teoriio možné příčinné souvislosti vzniku DC u pracovníků exponovaných vibracím.

Klíčová slova:
Dupuytrenova kontraktura, palmární aponeuróza, expozice vibracím, manuální práce