S2 Abstrakta – XLVI. Pracovní dny radiofarmaceutické sekce ČSNM, Olomouc 28. – 30. května 2025
Published in:
NuklMed 2025;14:1-8
Category:
Supplementum
Historie, současnost a budoucnost Kliniky nukleární medicíny FNOL
Navrátil R.
Klinika nukleární medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc radek.navratil@fnol.cz
Počátky pracoviště se začínají psát v roce 1960, kdy bylo ve Fakultní nemocnici Olomouc zřízeno samostatné Oddělení nukleární medicíny (ONM). V tehdejším Československu teprve čtvrté v pořadí. Prvním přednostou byl odb. as. MUDr. Miloš Wiedermann. Nelehké začátky a provizorní podmínky daly hned zpočátku vyniknout talentu tehdejších pracovníků. Vývoj v oblasti nových radiofarmak a přístrojové techniky na oddělení byl na tehdejší dobu unikátní. V průběhu 60. a 70. let nastoupila na pracoviště řada vynikajících odborníků, z nichž někteří poté založili pracoviště ONM v jiných městech. V roce 1977 se oddělení stává klinikou. Následující léta se nesou ve znamení obměn zejména přístrojové techniky. Na přelomu let
80. a 90. na postu přednosty končí Dr. Wiedermann a na KNM nastupují osobnosti v budoucnu již neodmyslitelně spjaté s olomouckým pracovištěm. V roce 2005 je instalován první PET/CT přístroj. V dalších dekádách dochází k postupné rekonstrukci téměř všech původních prostor na klinice (2017 – výstavba nových laboratoří s čistými prostory, 2022 – 2. přístavba PET, 2024 – rekonstrukce lůžkového oddělení).
Sdělení představuje osobnosti významné pro rozvoj pracoviště, zachycuje proměny kliniky v průběhu let. Je představena její současná podoba, stav přístrojové techniky a vývoj přípravy radiofarmak od historie do současnosti. V závěru jsou nastíněny možnosti dalšího vývoje pracoviště.
Teranostika: Současný stav a nové směry vývoje
Janská T.1,2, Vlk M.1,2, Kozempel J.1
1 Katedra jaderné chemie, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze; 2 Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, Fakultní nemocnice v Motole
tereza.janska@fnmotol.cz
Teranostika představuje inovativní přístup v onkologii, který propojuje diagnostiku a terapii nádorů pomocí radionuklidů navázaných na cílené molekuly se specifickou vazbou na nádorové struktury. Tato strategie umožňuje nejprve přesné zobrazení ložisek pomocí PET nebo SPECT a následně aplikaci radionuklidové léčby se shodnou biodistribucí. Díky tomu lze terapii přizpůsobit individuálním charakteristikám pacienta a zvýšit její účinnost i bezpečnost.
Přednáška shrnuje aktuální trendy v oblasti teranostiky, včetně klinicky zavedených přípravků jako 177Lu-DOTATATE a 177Lu-PSMA-617. Pozornost je věnována také nově zkoumaným molekulárním cílům, např. fibroblastovému aktivačnímu proteinu nebo receptoru pro gastrin-releasing peptid.
Dále je diskutován vývoj nových terapeutických radionuklidů, např. 225Ac a 161Tb, a inovace v oblasti nosičových molekul včetně protilátek nebo radiohybridních sloučenin.
Teranostika se tak rýsuje jako klíčový nástroj personalizované onkologické péče budoucnosti.
Tato práce byla podpořena granty ČVUT SGS25/173/OHK4/3T/14 a AZV NU23-08-00214.
Teranostika karcinomu prostaty – teorie a praxe
Quinn L.1, Študentová H.2
1 Klinika nukleární́ medicíny, FN Olomouc; 2 Onkologická klinika FN Olomouc
Teranostika je relativně nová oblast medicíny, která́ kombinuje cílenou terapii se specifickými diagnostickými testy. U karcinomu prostaty je cílovou strukturou prostatický́ specifický membránový́ antigen (PSMA). Pro diagnostiku se využívají jeho ligandy značené radionuklidy 68Ga nebo 18F, pro terapii pak 177Lu, 90Y nebo 225Ac. Léčba 177Lu-PSMA je t.č. v USA a EU indikována v kombinaci s androgen deprivační terapií (ADT) s nebo bez ARPI (inhibice dráhy androgenního receptoru) k léčbě progresivního metastatického kastračně rezistentního karcinomu prostaty (mCRPC) s pozitivitou PSMA u pacientů předléčených ARPI a chemoterapií na bázi taxanů. Ve Fakultní nemocnici Olomouc je tato terapie pacientům dostupná od roku 2021 v rámci několika klinických studií; od ledna 2024 je přípravek dostupný v ČR i mimo klinické sledování.
Pro úspěšnost radioligandové terapie je klíčová správná identifikace vhodného pacienta, v čemž hrají zobrazovací metody zásadní roli. Vhodný pacient musí vykazovat dostatečnou expresi PSMA a současně splňovat laboratorní a klinická indikační kritéria. Indikace k terapii musí být schválena multidisciplinárním týmem, a proto je nezbytná funkční a efektivní mezioborová spolupráce. Obsahem sdělení jsou praktické aspekty provádění terapie 177Lu-PSMA včetně otázek radiační hygieny a možných nežádoucích účinků. Součástí prezentace jsou i ukázky kazuistik pacientů léčených na Klinice nukleární medicíny FN Olomouc.
Léčba mCRPC pomocí 177Lu vykazuje podle dosud dostupných dat slibnou účinnost i bezpečnost. V současnosti probíhají desítky klinických studií zaměřených na potenciál této terapie s různými radionuklidy v kombinaci s dalšími léčivy a v různých fázích onemocnění. Teranostika představuje perspektivní přístup, který je a bude do budoucna využíván i v léčbě dalších malignit.
Porovnanie biodistribučných profilov rádioligandov 161Tb-PSMA-I&T a 161Tb-PSMA-617 v LN-CaP nádorovom modeli rakoviny prostaty
Hajduová K.1, Nový Z.1, Petřík M.1, Vlk M.2, Pažítková P.2, Kozempel J.2, Hajdúch M.1
1 Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta; Ústav molekulární a translační medicíny; Czech Advanced Technology and Research Institute, Olomouc; 2 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze
Rádioligandová terapia zameraná na PSMA je sľubná stratégia liečby rakoviny prostaty. Rádioligandy 161Tb-PSMA-617 a 161Tb-PSMA-I&T vďaka vyššiemu prenosu energie a vyžarovaniu Augerových elektrónov môžu zlepšiť terapeutickú účinnosť v porovnaní s ich používanými 177Lu-analógmi. Cieľom tejto štúdie bolo porovnať biodistribúciu týchto dvoch rádioligandov u myší s LNCaP nádormi.
Myšiam s LNCaP nádormi bol retroorbitálne podaný 161Tb-PSMA-617 alebo 161Tb-PSMA-I&T. V časoch 1, 4 a 24 hodín po aplikácii boli myši usmrtené a odobrali sa vybrané orgány. Rádioaktivita sa merala pomocou gama počítača a vypočítalo sa %ID/g.
Oba rádioligandy vykazovali špecifické vychytávanie v nádoroch. 161Tb-PSMA-617 dosiahol vyšší pomer nádor/krv vo všetkých časových bodoch. Najvyššia akumulácia v nádore pre 161Tb-PSMA-617 bola 9,6 ± 2,54 %ID/g a pri 161Tb-PSMA-I&T 11,19 ± 3,40 %ID/g po 24 hodinách. Renálna akumulácia bola výrazná, pričom 161Tb-PSMA-I&T mal vyšší pomer obličky/krv. Hepatálna akumulácia bola nízka pri oboch.
161Tb-PSMA-617 preukázal vyššiu akumuláciu v nádore a pomer nádor/krv, čo naznačuje potenciálne vyššiu účinnosť. Vyššia renálna akumulácia však vyžaduje ďalšie hodnotenie možnej toxicity. Výsledky podporujú ďalší vývoj 161Tb-PSMA-617 ako perspektívneho rádioligandu pre liečbu rakoviny prostaty.
Táto práca bola podporená Internou grantovou agentúrou Univerzity Palackého (IGA LF UP 2024_007), projektom Národného inštitútu pre výskum rakoviny (Program EXCELES, ID projektu LX22NPO5102) financovaným Európskou úniou – Next Generation EU, EATRIS-CZ (LM2023053), projektom SALVAGE (č. projektu CZ.02.01.01/00/22_008/0004644) financovaným Ministerstvom školstva, mládeže a telovýchovy Českej republiky a projektom PERMED,T2B (TN02000109) financovaným Technologickou agentúrou Českej republiky. Taktiež ďakujeme za podporu Agentúre pre zdravotnícky výskum Českej republiky (AZV ČR, projekt č. NU23-08-00214).
161Tb-značená antiangiogenní monoklonální protilátka ramucirumab cílená na VEGFR2-pozitivní nádory
Bárta P.1, Nový Z.2, Vlk M.3, Maixnerová J.1, Kozempel J.3, Trejtnar F.1
1 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Hradec Králové; 2 Ústav molekulární a translační medicíny, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc; 3 ČVUT v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Praha
Patologická nádorová angiogeneze umožňuje růst a šíření nádorových onemocnění v organismu. Mezi klíčové látky spouštějící angiogenezi patří vaskulární endoteliální růstové faktory (VEGF) a jejich receptory (VEGFR), především VEGFR2. V rámci cílení na nádorový angiogenní proces byly připraveny látky inhibující aktivitu VEGFR2 včetně monoklonální protilátky ramucirumab. Terbium-161 emituje částice βo střední energii a současně nízkoenergetické Augerovy a konverzní elektrony, které jsou využitelné pro radioterapii. V této studii byl ramucirumab značen terbiem-161 s následným in vitro a in vivo testováním.
Ramucirumab (RAM) byl konjugován s pětinásobným molárním nadbytkem s p-SCN-Bn-DOTA (DOTA) v borátovém pufru (pH 9–10) při 37°C po dobu 24 hodin, dále purifikován do octanu amonného (pH 5,5) a nakonec značen terbiem-161 ([161Tb]TbCl3) při 37°C po dobu 30 minut. Vazebná schopnost připraveného [161Tb]Tb-DOTA-RAM na VEGFR2 byla testována in vitro a zahrnovala internalizační, saturační a kompetitivní studii poskytující rovnovážnou disociační konstantu (KD), inhibiční koncentraci (IC50) a inhibiční konstantu (Ki). In vitro experimenty využívaly buněčnou linii lidského adenokarcinomu prostaty (PC-3) a adenokarcinomu ovarií (SK-OV-3). Biodistribuce ex vivo a SPECT/CT zobrazování byly provedeny na nenádorových (BALB/c) a nádorových (SCID, s indukovaným PC 3 tumorem) myších.
Radioimunokonjugát byl připraven v radiochemické čistotě RCP = > 95 %. Připravený [161Tb]Tb-DOTA-RAM prokázal vysokou afinitu k receptoru VEGFR2 (KD = 28,1 ± 4,9 a 24,6 ± 7,0 nM, IC50 = 123,9 ± 1,8 a 445,6 ± 2,5 nM a Ki = 4,2 a 95,6 nM exprimovaného na PC3 a SK-OV-3 buňkách (n = 3). Výsledek ex vivo biodistribuce odhalil dominantní akumulaci radioimunokonjugátu v játrech a slezině (6,5 ± 0,9 a 9,1 ± 2,4 % ID/g) až do 240 h p.i. u nenádorových myší (n = 4). Podobný výsledek byl zjištěn u myší s indukovaným PC-3 tumorem (pro játra 5,7 ± 0,4 a slezinu 26,8 ± 5,5 ID/g; n = 4). [161Tb]Tb-DOTA-RAM akumulace v nádoru byla vysoká již od 1 d (10,6 ± 0,5 ID/g) a setrvávala až do 10 d (13,3 ± 1,0 ID/g)p.i. Stejně tak akumulace [161Tb]Tb-DOTA-RAM v PC-3 nádoru byla pozorována na SPECT/CT snímcích již od 1 d p.i.
Na základě získaných výsledků prokázal [161Tb]Tb-DOTA-RAM vysokou vazebnou schopnost na cílový receptor jak in vitro, tak in vivo, což z tohoto radiofarmaka činí slibný nástroj pro cílení VEGFR2-pozitivních nádorů.
Poděkování: Autoři studie děkují za finanční podporu Agentuře pro zdravotnický výzkum České republiky (NU23-08-00214) a Univerzitě Karlově, grantový program Cooperatio – vědní oblast Pharmaceutical Sciences.
In vivo zobrazování bakteriálních ložisek pomocí radioaktivně značených bakteriofágů a sideroforů
Nový Z.1, Hajduová K.1, Halouzka R.2, Benešík M.2, Petřík M.1, Neužilová B.1, Moša M.2, Hajdúch M.1
1 Univerzita Palackého v Olomouci; Lékařská fakulta, Ústav molekulární a translační medicíny; Czech Advanced Technology and Research Institute, Olomouc; 2 FAGO-FARMA, Praha
Bakteriální infekce jsou i přes racionální antibiotickou terapii stále významnou hrozbou v klinické medicíně. Náš výzkum se snaží pomoci v této oblasti ve dvou směrech, a to jednak umožnit lokalizaci skryté bakteriální léze v těle pacienta pomocí metod nukleární medicíny a následně též tuto infekci léčit za pomoci podávání specifických bakteriofágů.
Po počátečních ne příliš úspěšných pokusech o přímé radioaktivní značení bakteriofágů pomocí různých radionuklidů jsme přešli na použití tzv. sideroforů jako látek cíleně akumulovaných v bakteriálních ložiscích a zároveň označitelných 68Ga.
Bakteriální siderofor desferrioxamin byl úspěšně označen galliem-68 v dostatečné radiochemické čistotě pro in vivo aplikace. Byl vyvinut model kožní infekce S. aureus na myších kmene BALB/c a následně byl průběh této infekce monitorován pomocí mikro PET/MRI po dobu až 7 dní. Na tomto infekčním modelu byla také testována úspěšnost fágové terapie v různých dávkách.
Studie potvrdila možnost PET/MRI zobrazování bakteriálních infekcí S. aureus pomocí 68Ga-desferrioxaminu, a to včetně monitorování antibakteriální terapie. Dosavadní výsledky naznačují slibný potenciál testovaných bakteriofágů jako antimikrobiálních agens. Poděkování: Tato práce byla podpořena grantovým projektem Technologické agentury České republiky (FW08010029).
Výběr aktuálních trendů v radiofarmacii v roce 2024
Trejtnar F.
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakologie a toxikologie trejnarf@faf.cuni.cz
V oblasti klinické aplikace radiofarmak bylo zajímavou událostí zveřejnění prvních výsledků studie zaměřené na radionuklidovou terapii pokročilého karcinomu prostaty s využitím terbia-161 v kombinaci s novým PSMA ligandem, které ukázaly příznivé dozimetrické parametry v porovnání se srovnávacím přípravkem značeným luteciem-177. Příznivé výsledky přinesla i studie s [89Zr]Zr-girentuximabem pro PET/CT zobrazení světlobuněčného renálního karcinomu. Zkoumání potenciálního využití dalších radionuklidů přineslo zajímavé výsledky pro palladium-103 jako účinnějšího emitoru Augerových elektronů pro cílený zásah diseminovaných nádorových buněk, než jsou terbium-161 či lutecium-177. Palladium-103 může dodat významně vyšší absorbovanou dávku buňkám či malým klastrům, což přináší možnost využití při adjuvantní či cílené léčbě reziduí. Jedna z preklinických studií ukázala, že novým přístupem může také být využití PET zářiče 134Ce/134La jako teranostického páru pro alfa-zářič aktinium-225 při zobrazování nádorů. Další preklinická studie zaměřená na tandemovou terapii modelového karcinomu prostaty pomocí 225Ac a 177Lu-PSMA-617 ukázala, že kombinace alfa a beta zářiče může zvýšit efektivitu léčby. V oblasti cílené radioterapie je novým přístupem targeting poly(ADP-ribózo)polymerázy (PARP) pomocí Augerovy elektrony emitujícího radiofarmaka. Vazba inhibitoru PARP značeného např. jódem-123 může lokalizovat zářič v těsné blízkosti opravované DNA v nádorové tkáni a vést tak k efektivnímu zásahu DNA s minimálním poškozením okolní tkáně. Pokračuje i vývoj v technice automatické přípravy radiofarmak, kde stojí za pozornost produkce [68Ga]Ga-FAPI-46 a [68Ga]Ga-DOTA-TOC s využitím iMiDEV mikrofluidního radiosyntetizéru.
Poděkování: Tato práce byla podpořena grantem AZV NU23-08-00214 a grantovým projektem Karlovy Univerzity Cooperatio.
Úskalí při zavádění přípravy radiofarmak značených galliem-68
Zahrádka F.
Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice, Nemocniční lékárna, Praha zahradka.frantisek@uvn.cz
Pracoviště přípravy radiofarmak je v ÚVN v provozu od října 2023 a zajišťuje výdej a přípravu radiofarmak pro ambulanci PET/CT Radiodiagnostického odd. (viz prezentace z r. 2024). Při zahájení se jednalo o výdej 18F-FDG, která je pochopitelně dominantním radiofarmakem i nadále.
Po montáži izolátoru Tema a osazení potřebných technologií včetně 68Ge/68Ga-generátoru byla zahájena v říjnu 2024 i příprava radiofarmak značených galliem-68 z obou nyní registrovaných a komerčně dostupných kitů.
Vedle ostatních zabíhacích obtíží (nastavení a odladění přístrojů, provozní zabíhání spolupráce s rdg oddělením, úprava hygienického režimu a mikrobiologického monitorování…) jsme řešili i potřebu správného a standardního provedení kontroly připravených radiofarmak (radiochemická čistota, pH).
Nejen během prvních příprav jsme se potýkali s problematickými výsledky hodnot radiochemické čistoty. Problémem byly jak výsledky samotné, tak zejména nestandardní chování a průběh chromatogramů, což ukazovalo nikoliv na špatnou kvalitu radiofarmaka, ale spíše na problém či chybu kontroly samotné.
Průběžně jsme proto řešili několik možných bodů, které to mohly teoreticky způsobit (doba použitelnosti roztoků mobilní fáze, správné umístění proužků iTLC-SG v komoře, příprava vrstev samotných, měření proužků, doba inkubace, péče o lahvičku kitu…). Uváděné aspekty podrobněji rozebíráme v našem sdělení.
Stanovení pH nám v principu problémy nedělá, používáme univerzální pH papírky vhodného rozsahu.
Vliv na správně připravené radiofarmakum a jeho následné propuštění k výdeji pak má nejen metodika kontroly, ale i nastavení technologií a jejich správná funkce. Reálná kontrola technologií během procesu samotného (automatizovaná eluce generátoru, automatizovaná příprava kitu i automatizované rozplňování) je přitom možná jen v omezené míře a efektivně lze (možná) provádět až na základě praktických zkušeností a „prošlapání slepých uliček“.
Pro ilustraci doplňujeme ve sdělení příklad analytických výstupů ve chvíli, kdy nebylo radiofarmakum propuštěno k výdeji, spolu s vysvětlením pravděpodobné příčiny.
Na našem pracovišti jsme za období 10/2024–04/2025 provedli asi 55 příprav, převážně (cca 2/3) v podobě 68Ga-PSMA.
Radiační ochranné kontejnery, stoly a trezory pro použití v nukleární medicíně dle DIN 6850
Štěpán J.1,2, Štěpánová M.1
1 Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF MU;
2 ONM Uherskohradišťská nemocnice a. s.
Technická norma je dohodnutý způsob, jak něco udělat konzistentním a opakovatelným způsobem. Používání norem je dobrovolné, ačkoli se na ně často odkazují národní zákony nebo předpisy po celém světě (pak je ale použití povinné).
DIN označuje německou normu (Deutsche Norm), přičemž DIN 6850 (Radiační ochranné kontejnery, stoly a trezory pro použití v nukleární medicíně – Požadavky a klasifikace) je německá národní norma (pouze v němčině). Obdobná česká nebo mezinárodní norma není, nicméně norma obsahuje všeobecně platné informace (nejen v Německu), které se dají využít v praxi.
Norma platí pro zařízení radiační ochrany v zařízeních nukleární medicíny a nevztahuje se na transportní kontejnery pro přepravu radioaktivních materiálů po veřejných komunikacích. Zavádí směrnou hodnotu pro místní dávkový příkon 25 μSv h-1 ve vzdálenosti 25 cm od vnějšího povrchu olověného stínění. To při přepočtu na metrovou vzdálenost odpovídá dávkovému příkonu 1,5625 μSv h-1, což je přísnější požadavek než ve vyhlášce č. 422/2016 Sb., kde je 10 μSv h-1. Jsou uvedeny požadavky na stojací kontejnery, přepravní kontejnery, stoly a trezory radiační ochrany. Nejdůležitější částí normy jsou obsáhlé tabulky, kde jsou v 1. tabulce uvedeny maximální aktivity běžně používaných radionuklidů pro danou tloušťku Pb stínění, aby byla dodržena směrná hodnota místního dávkového příkonu. Druhá tabulka uvádí tloušťky stěny jiných stínících materiálů (Fe, barytový beton, beton) s ekvivalentním faktorem zeslabení jako má olovo. Třetí, poslední tabulka uvádí faktory zeslabení olovnatého skla s obsahem PbO 55 % (ρ = 4,36 g · cm-3). Požadavek je, že u Pb skla nesmí být faktor zeslabení menší než 1/3 faktoru zeslabení zbývajícího stínění. Předkládaný příspěvek uvádí nejdůležitější informace z normy, kompletní tabulky využitelné pro výpočty potřebného stínění v praxi a bude dostupný na https://www.sci.muni.cz/~jirs/technology/DIN6850(RadiationProtectionContainers,TablesAndSafes).pdf
Indikace 18F-FES PET/CT ve světle „SNMMI PROCEDURE STANDARD/EANM PRACTICE GUIDELINE“
Koranda P., Navrátil R., Urbánek L., Quinn L.
Klinika nukleární medicíny, Fakultní nemocnice a LF UP Olomouc
Společný text odborných společností 1 uvádí, že mono a multicentrické studie došly k těmto závěrům:
1.18F-FES PET je přesný při posouzení exprese estrogenových receptorů (ER)
2.18F-FES PET je schopný kvalitativním i kvantitativním měřením predikovat odpověď na ER-cílenou terapii
3.18F-FES PET je schopný objasnit sporné výsledky při stážování i restážování žen s karcinomy exprimujícími ER
4. Novější data ukazují, že 18F-FES PET může být nápomocný při stážování invazivního lobulárního karcinomu.
Příprava: Je nutné vysazení ER antagonistů (tamoxifen) na 6 týdnů. V případě depotního fulvestrantu (SERD) je doporučeno vysazení na 28 týdnů. Kvalitativní (nekvantitativní) hodnocení je snad možné již po 6 týdnech vysazení. Perorální SERD s krátkým poločasem nutno individuálně posoudit (rintodestrant – akumulace FES je obnovena již po 5 dnech). Inhibitory aromatázy neinterferují s vazbou 18F-FES. Ostatní terapie (CDK4/6 a mTOR inhibitory) také neinterferují s vazbou 18F-FES na ER+ tumory.
Hodnocení nálezu: Přirozená akumulace – játra, žluč i ve střevech, močový trakt a močový měchýř.
Indikace – „Appropriate use criteria“ 2
Za vhodné užití 18F-FES PET jsou považovány tyto indikace:
- v iniciální fázi choroby – výběr terapie u metastatických onemocnění
- zvážení second line terapie při progresi metastatického onemocnění
- zhodnocení exprese ER v biopticky nedostupných metastatických lézích (včetně zhodnocení typu metastázy při duplicitním maligním nádoru)
- průkaz případné ER+ metastázy v lézích obecně nejasného charakteru.
Další potenciálně významnou indikací může být stážování invazivního lobulární karcinomu a low-grade invazivního duktálního karcinomu prsu. U většiny z menšího souboru pacientů byla zjištěna vyšší senzitivita 18F-FES PET než 18F-FDG PET.3
Kromě údajů z Practice Guideline 1 poskytují významné praktické informace i články z pracovišť užívajících 18F-FES PET již delší dobu. Boers et al. 4 uvádějí, že 18F-FES PET/CT úspěšně vyřešilo klinické dilema v 87 případech ze 100 provedených vyšetření – 52x objasnilo nejasný zobrazovací nález, 32x byl vyřešen nejasný ER stav tumoru, 17x vyšetření přispělo ke zhodnocení etiologie nádoru u pacientky s duplicitním tumorem.
- Mankoff D et. J Nucl Med, 2024;65 : 221-223;
- Ulaner et al. J Nucl Med 2023;64 : 351-354;
- Ulaner et al, J Nucl Med 2021;62 : 326–331;
- Boers at al. J Nucl Med 2021;62 : 1214-1220.
ÚJV Řež – 70 let jádra, 50 let radiofarmak
Komžák O., Růžičková I., Rozenová J., Adam J.
ÚJV Řež, a. s., Husinec-Řež
ÚJV Řež je významným hráčem v oblasti jaderné fyziky a radiofarmak sedmdesát let. Od svého založení v roce 1955, tehdy pod názvem Ústav jaderné fysiky (ÚJF-ČSAV), se ÚJV Řež stal klíčovým centrem pro výzkum a výrobu radioaktivních materiálů v Československu, později v České republice. V roce 1957 byl v Řeži spuštěn výzkumný reaktor VVR-S (dnes LVR-15), kde proběhla první štěpná jaderná reakce v Československu. V roce 1972 došlo k rozdělení ÚJF ČSAV Řež na dva samostatné ústavy – ÚJV a ÚJF-ČSAV. Aktivity ÚJV byly zaměřeny na aplikovaný výzkum a provozování reaktoru, zatímco ÚJF se soustředil na základní výzkum a experimentální cyklotronové pracoviště.
V roce 1974 byla zahájena hromadná výroba radiofarmak pro medicínské použití včetně Orthojodhippuranu 131I-OJH a Bengálské červeně 131I-BČ.
V následujících dvaceti letech se ÚJV zabýval produkcí mnoha nuklidů pro potřeby nukleární medicíny v ČR i řešením problémů přesahujících státní hranice. Mezi významné projekty patřila centralizovaná produkce izotopu 99mTc pro vyšetření, která byla zahájena v roce 1979. V roce 1985 byla vybudována laboratoř lyofilizace a zavedena výroba sterilních kitů pro značení radionuklidy.
Na přelomu století byl zahájen provoz PET Centra Praha v Nemocnici Na Homolce jako pilotní projekt Mezinárodní agentury pro atomovou energii pro bývalé středoevropské země východního bloku, na jednom pracovišti byl v úzké spolupráci nemocnice a ÚJV provozován cyklotron i PET kamera. Postupně přibývaly instalace a provoz dalších PET kamer v Hradci Králové, Plzni, Olomouci a Brně. Vzhledem k narůstajícím počtům kamer a množství vyšetření bylo třeba navýšit i výrobní kapacity v ČR. V letech 2007 a 2012 byla uvedena do provozu další výrobní centra s cyklotrony a kompletním vybavením pro výroby a dodávky na pracovištích PET Centrum Brno a PET Centrum Řež společnosti ÚJV Řež.
Dnes má ÚJV Řež zaregistrováno pět diagnostických PET radiofarmak a pravidelně zásobuje 18 nemocnic po celé České republice a příležitostně 7 nemocnic na Slovensku. ÚJV Řež nadále rozšiřuje nabídku produkovaných radiofarmak a služeb, čímž přispívá k dalšímu zlepšování péče o pacienty v ČR. Společnost k tomu využívá vlastní zázemí, úzký kontakt s partnery v ČR i ze zahraničí.
Měření aktivity mimo měřič aktivity
Ptáček J.
Klinika nukleární medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc
Jednou ze silných stránek nukleární medicíny je možnost kvantifikace obrazů. Zobrazování v nukleární medicíně poskytuje obrazy planární a tomografické. Na obojích lze kvantifikovat celou řadu jejich vlastností, ale z pohledu měření aktivity jsou důležité především tomografické obrazy. Během akvizice tomografického obrazu jsou zaznamenávány buď jednotlivé impulzy (SPECT) nebo koincidenční události (PET). V procesu tvorby tomografického obrazu jsou tyto údaje převedeny na četnosti. Jsou-li při rekonstrukci použity všechny potřebné korekce, je možné takto získané četnosti převést na objemovou aktivitu v daném voxelu. Aby však byla objemová aktivita změřená z NM obrazu správná, musí být nejprve provedena křížová kalibrace zobrazovacího systému vůči vybranému měřiči aktivity. U SPECT systémů se provádí zvlášť pro každý radionuklid, u PET systémů postačuje její provedení s 18F a k aktivitě jiných radionuklidů se lze dopočítat přes rozdíly ve větvících poměrech. Nejjednodušším objektem, který lze pro křížovou kalibraci použít, je cylindrický homogenní fantom. Správně provedená křížová kalibrace je však pouze základním předpokladem pro správné měření objemové aktivity. Její měřená hodnota pro objekty různých velikostí je ovlivněna efektem částečného objemu. Je-li tedy nutné určovat skutečnou objemovou aktivitu objektu dané velikosti, je nutné vědět, kde se tento objekt nachází na křivce, která vliv efektu částečného objemu popisuje (RC křivka). Tvar a absolutní hodnoty koeficientů RC křivky se mění při změnách rekonstrukčních parametrů. Kromě toho je nutné rozlišovat mezi měřením maximální objemové aktivity v objektu nebo průměrné objemové aktivity. V druhém případě je nutné vědět, jak nastavit práh pro určení objemu zobrazovaného objektu. Zároveň však nelze použít jeden práh pro objekty všech velikostí a napříč všemi možnými poměry mezi objemovou aktivitou v objektu a pozadí. Na rozdíl od měření aktivity radiofarmaka v penicilince nebo stříkačce, kde je základním předpokladem úspěchu správně prováděná kontrola kvality, volba správného radionuklidu a platné ověření ČMI, závisí kvantifikace objemové aktivity obrazu na celé řadě parametrů, které je třeba zohlednit.
Faktory ovlivňující kvalitu zobrazení 99mTc-DMSA
Gottliebová M., Šimánková D., Martínková V., Vodičková E.
Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Pelhřimov
Zobrazení pomocí 99mTc-DMSA vykazuje poměrně významné množství abnormálních distribucí. Komplex je velmi citlivý na reakční podmínky, především na oxidaci a pH, do určité míry je nestabilní a nezanedbatelný vliv na abnormální distribuci má i vnitřní prostředí pacienta. Zejména u starší populace vstupuje do hry chronické onemocnění ledvin, které má v populaci stoupající tendenci a mnoho poruch nemusí být ani zachyceno. Stěžejní vliv má patrně poškození tubulární funkce, které může být skryto a v počátečních fázích renální insuficience ani nekoreluje s hodnotami kreatininu. Z dalších faktorů, které mohou ovlivnit chování komplexu, je porucha acidobazické rovnováhy celková i na úrovni tubulů navozená patologickými stavy i léky, dehydratace, hypoperfuze s hypoxií, hypoalbuminemie, onemocnění jater či infekční mononukleóza. Výsledkem pak může být prodloužení renálního uptaku, protrahované setrvání v centrálním oběhu včetně zvýšené radiační zátěže, zvýšený uptake játry a při poruchách acidobazické rovnováhy i změny valence komplexů, které pak vykazují úplně odlišnou farmakokinetiku. V neposlední řadě se mohou kombinovat chyby při přípravě indikátoru s vlivy vnitřního prostředí.
Cílem prezentace není přínos nových a převratných informací, většina je známa už dlouhou dobu, ale podívat se na problematiku statického zobrazení ledvin jako celek, včetně několika zajímavých kazuistik.
Alternativní metody stanovení radiochemické čistoty TechneScan HDP
Burešová M., Ondrák L., Vnenková L., Kupcová B.
Pracoviště zobrazovacích metod, Institut klinické a experimentální medicíny Praha
Tenkovrstvá chromatografie (TLC) je široce používaná analytická metoda pro separaci a identifikaci složek ve směsi. Tato práce se zaměřuje na hledání alternativních způsobů stanovení čistoty HDP pomocí TLC. Mezi zkoumanými roztoky mobilních fází je kladen důraz na roztoky octanu sodného. Bylo zjištěno, že klíčovým parametrem je koncentrace octanu sodného v mobilní fázi.
Srovnáváme doporučovanou koncentraci 1M s vyššími koncentracemi (konkrétně 2M, 3M a 4M). Naše výsledky ukazují, že koncentrace octanu sodného významně ovlivňuje šířku a tvar chromatografických píků, což má přímý dopad na rozlišovací schopnost metody.
První zkušenosti s novou aplikační jednotkou ve FN Motol
Vlk M., Jánská T., Ondrák L., Fialová K., Valová V., Prchalová D., Lančová L., Táborská K.
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, FN Motol Praha
Radioligandová terapie (RLT) GEP-NETů [177Lu]oxodotreotidem probíhá ve FN Motol již více než 4 roky a navazuje na terapeutické zkušenosti z jodové terapie pomocí [131I]MIBG. Metody aplikace RLT vycházely z doporučení výrobce a SmPC přípravku [177Lu]oxodotreotidu a klinického hodnocení přípravku Solucin® ([177Lu]edotreotid, ITM GmbH Německo). Gravitační metoda aplikace infuze radiofarmak byla nahrazena po několika prvních aplikacích metodou injekční pumpy, kdy obsah lahvičky s radiofarmakem byl aspirován do stíněné 50 ml stříkačky, přičemž byla původní lahvička vypláchnuta 2–3 ml fyziologického roztoku. Radiofarmakum bylo aplikováno z injekční pumpy umístěné v olověném krytu přes třícestný ventil, který umožňoval propláchnutí trasy k pacientovi i vymytí aplikační stříkačky. 1 Manipulace s injekční jednotkou při aplikaci a příprava dávky farmaka však vyžadovala kontakt obsluhy bez možnosti stínění. Podobný postup aplikace byl zaveden i pro [131I]MIBG s rozdílem v době aplikace i podaných objemech radiofarmaka.
Nový systém dodaný na 2. lůžkovou stanici KNME FN Motol umožňuje aplikaci radiofarmaka v neředěné i ředěné formě z původní lahvičky a je navržen jak pro diagnostické, tak i terapeutické podávání radiofarmak. Aplikace probíhá podle programovatelného schématu v dávkách s maximálním objemem 5 ml do proudu média (fyziologický roztok nebo 5% glukóza) ze zásobní láhve. Dávkování média zajišťuje systém peristaltického čerpadla propojený přes vícecestný ventil s lineárním dávkovačem radiofarmaka umístěným v ionizační komoře. Lineární dávkovač zajišťuje plynulé dávkování radiofarmaka a díky umístění také proměření aplikované dávky v aktuální injekci. Pacient je připojený přes žilní vstup do nedominantní končetiny bezpečnostní spojkou, která zamezuje zpětnému toku a po odpojení náhodnému úniku radioaktivní látky. Vnitřní systém aplikační jednotky je stíněný a celý přístroj se pohybuje pomocí elektromotoru. Aplikace [177Lu]oxodotreotidu proběhla u několika prvních pacientů, výsledky naznačují srovnatelnou efektivitu podání jako v případě
metody pomocí injekční pumpy. Dlouhodobé používání osvětlí eventuální přínos v radiační ochraně.
- Vlk M. et al. Lutecium oxodotreotid v léčbě neuroendokrinních tumorů. Farmakoterapie 2022,18(2):161-272
Hlášení skladových zásob na pracovištích nukleární medicíny
Tichý I.
Oddělení nukleární medicíny, Nemocnice Kyjov
Novelizace zákona č. 378/2004 Sb. o léčivech, která vstoupila v platnost s dělenou účinností od 1. 1. 2024, resp. od 1. 6. 2024, přinesla poskytovatelům oprávněným k výdeji léčivých přípravků (LP), tedy i pracovištím nukleární medicíny, povinnost hlášení skladových zásob LP s omezenou dostupností. Praktickému provádění bránila absence kódů pracovišť NM. Ty byly Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) přiděleny v březnu 2025. Samotné kódy neumožňují přístup k hlášení dle pokynu SÚKL LEK-13. Na pracovišti je nutno vygenerovat komunikační certifikát. Prezentace uvádí návod k jeho vygenerování. Dále názornou formou přibližuje, kde najít aktuální seznam LP s příznakem „omezená dostupnost“ ve vztahu k ATC skupinám V09 (diagnostická radiofarmaka) a V10 (terapeutická RF) a jakým způsobem podávat hlášení skladových zásob s ohledem na specifika radiofarmak a neaktivních kitů.
Norchol-131I
Žilková K.
Oddělení nukleární medicíny, FN Hradec Králové
31. 10. 2024 byl schválen specifický léčebný program pro Norchol-131I, nebo (131I) IODOMETHYL NORCHOLESTEROL CIS BIO INTERNATIONAL.
Přestože radiofarmakum obsahuje radionuklid 131I, jedná se o radiofarmakum diagnostické. Používá se pro hodnocení funkčního stavu kůry nadledvin. Scintigrafie umožňuje lokalizovat hyperfunkční tkáň (difúzní hyperplazie či adenom). Dále lze detekovat reziduální funkční tkáně při hyperkortisolismu po provedení adrenalektomie nebo detekovat ektopické endokrinně aktivní tkáně. Norchol-131I lze použít pro zpřesnění diagnózy poruchy nadledvin, odlišení maligních a benigních ložiskových lézí nadledvin či identifikaci stranové asymetrie hormonální produkce kůry nadledvin. Radiofarmakum je vhodné pro upřesnění vyšetření a follow-up incidentalomů nadledvin, kde scintigrafie PET pomocí fludeoxyglukózy (18F) není dostupná či její výsledek není jednoznačný.
131I-6β-iodomethyl-19-norcholesterol je analog cholesterolu se stejným chováním v organismu včetně aktivní akumulace v nadledvinách. Nevstupuje však do biosyntézy hormonů. K maximální akumulaci dochází během prvních 48 hodin. Část frakce akumulované v nadledvinách podléhá jednomu či více enterohepatálním oběhům. Eliminace radiofarmaka probíhá klasicky močí a stolicí a během 9 dnů je z těla odstraněna třetina podané dávky.
Užítí 131I-iodomethylnorcholesterolu je obvykle silně ovlivněno souběžně užívanými léky, které mají farmakologický vliv na úrovni kůry nadledvin. Je proto nezbytné přerušit podávání některých léků minimálně 48 hodin před podáním radiofarmaka.
Podávaná aktivita radiofarmaka je 20–40 MBq na vyšetření. Standardně se provádějí se 1–2 planární zobrazení mezi čtvrtým (D+4) a sedmým (D+7) dnem po aplikaci (D0). Může být doplněno tomografickým zobrazením pro oblast nadledvin.
In vitro značení vlastních leukocytů pomocí nového LP Exametazim Radiopharmacy Laboratorium v IKEM
Ondrák L., Burešová M., Vnenková L., Kupcová L.
Pracoviště zobrazovacích metod, Institut klinické a experimentální medicíny Praha
Od zahájení distribuce nového LP Exametazim Radiopharmacy Laboratorium pro účely in vitro značení vlastních leukocytů bylo v IKEM s využitím tohoto nového LP provedeno 30 vyšetření.
Na rozdíl od předchozího dodávaného LP Leuco-Scint 0,18 mg kit pro radiofarmakum, který byl distribuován i s plazmaexpanderem (6% roztok hydroxyethylškrobu (HES)) a antikoagulantem (ACD-A), je nový LP Exametazim Radiopharmacy Laboratorium dodáván bez těchto roztoků. K sedimentaci plné krve je tedy na pracovišti IKEM využíváno Gelofusine infuzního roztoku (B. Braun) jako plazmaexpanderu a Anticoagulant Citrate Dextrose Solution Ph. Eur. (ACD) Solution A (Terumo BCT, Inc.) jako antikoagulantu. Oba roztoky jsou využívány ve stejném množství jako u předchozího LP (3 ml plazmaexpanderu a 2 ml antikoagulantu na 15 ml plné krve). Sedimentace a samotné značení leukocytů pomocí [99mTc]HM-PAO je prováděno podle dobře známých postupů využívaných u LP Leuco-Scint 0,18 mg kit pro radiofarmakum.
Z celkového počtu 30 vyšetřených pacientů bylo vyšetření úspěšně dokončeno a provedeno u 29 pacientů, kdy průměrný získaný objem plazmy bohaté na leukocyty byl 37 ml a průměrná doba sedimentace byla 45 min. Průměrná účinnost značení vlastních leukocytů dosahuje 71,4 %. Viabilita po značení převyšuje 95 %.
Oproti výsledkům s LP Leuco-Scint 0,18 mg kit pro radiofarmakum lze tedy pozorovat výrazné zvýšení úspěšnosti zisku dostatečného množství plazmy bohaté na leukocyty za kratší čas. Tento jev však nesouvisí s novým LP Exametazim Radiopharmacy Laboratorium, který obsahuje pouze kit s HM-PAO, nýbrž změně plazmaexpanderu z HES na Gelofusine.
Kdy mohou radiofarmaka zvítězit nad nádory?
Ullmann V., Havel M., Kraft O.
Klinika nukleární medicíny, Fakultní nemocnice Ostrava
Biologicky cílená radionuklidová terapie založená na aplikaci vhodných radiofarmak může být účinnou alternativou k zevní radioterapii či k chemoterapii nádorových onemocnění:
Úspěšnost radionuklidové terapie závisí na řadě fyzikálních, chemických a biologických faktorů:
- U použitých radionuklidů je důležitý druh (gama, beta, alfa) a energie emitovaného záření, poločas rozpadu a chemické vazebné vlastnosti.
- U biomolekul – nosičů, které „dopravují“ radionuklid do cílové tkáně, se uplatňuje řada chemických a farmakokinetických vlastností. Nejdůležitější je samozřejmě co nejselektivnější afinita k buňkám cílové tkáně, a naopak nízké vychytávání v ostatních tkáních a orgánech.
Biologicky cílená radionuklidová terapie je nyní většinou integrovaná do teranostického přístupu. Molekulární zobrazení při scintigrafii – planární, SPECT a PET, v koprodukci s anatomickou korelací na obrazech CT či MRI – umožňuje individuální (personalizovanou) biologicky cílenou radionuklidovou terapii s vysokým procentem úspěšnosti.
Jako nosiče teranostického účinku u nádorových onemocnění jsou nejvhodnější radioimunokonjugáty monoklonálních protilátek díky možnosti navázání diagnostických a následně terapeutických radionuklidů.
Důležitá je též internalizace molekul radiofarmaka v cílových buňkách během doby zobrazení a terapie:
Zajištění těchto fyzikálních, chemických a biologických aspektů může radionuklidové terapii pomoci vytvořit účinnou kurativní zbraň proti řadě druhů nádorů.
Zdroje:
http://www.astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika4.htm
http://www.astronuklfyzika.cz/JadRadMetody.htm#BiologTerapie http://www.astronuklfyzika.cz/JadRadMetody.htm#RadionuklTerapie
PET/CT zobrazování karcinomu jícnu cílené na αvβ6-integrin
Dvořáková Bendová K.1, Groll T.2, Neužilová B.1, Krasulová K.1, Nový Z.1, Reissig F.3, Steiger K.2, Eppard E.4, Hajdúch M.1, Šimeček J.3, Kreissl M. C.4, Notni J.3, Petřík M.1
1 Univerzita Palackého Olomouc, Ústav molekulární a translační medicíny; 2 Technical University of Munich, Institute of Pathology Mnichov, Německo; 3 TRIMT GmbH Radeberg, Německo; 4 University of Magdeburg, Clinic for Nuclear Medicine Magdeburg, Německo
αvβ6-integrin je transmembránový protein exprimovaný epiteliálními buňkami. Řada nádorů vycházejících z epitelových buněk často nadměrně exprimuje αvβ6-integrin, a proto jej lze využít jako cíl pro PET/CT zobrazování nádorů. 1,2 Tato práce vyhodnocuje potenciál nového PET traceru cílícího na αvβ6-integrin, [68Ga]Ga-D0103, pro zobrazování metastazujícího karcinomu jícnu. V rámci práce byla charakterizována biodistribuce [68Ga]Ga-D0103 u SCID myší se subkutánními nádory (buněčné linie H2009:αvβ6+ a MBA-MB-231:αvβ6-) pomocí in vivo PET/CT zobrazování a ex vivo studií. Dále byl zkoumán vliv podání plazmatického expandéru gelofusinu (4% sukcinylovaná želatina) na biodistribuci [68Ga]Ga-D0103. V klinické části studie byl proveden PET/CT sken pacientky se spinocelulárním karcinomem proximální části jícnu.
Výsledky: Biodistribuční studie u myší prokázaly příznivou kinetiku [68Ga]Ga-D0103, jeho rychlé vyloučení z organismu, zvýšený uptake v αvβ6+ nádorech a minimální uptake v αvβ6nádorech. Podání plazmatického expandéru před aplikací traceru vedlo navíc k redukci uptaku v ledvinách. Klinický PET/CT sken pacientky s karcinomem jícnu ukázal uptake [68Ga]Ga-D0103 jak v primárním tumoru, tak v metastáze v mízní uzlině již 15 minut po aplikaci.
[68Ga]Ga-D0103 se zdá být slibným PET tracerem s potenciálem pro zlepšení stagingu a monitorování pacientů s αvβ6+ pozitivními nádory.
Financováno: National Institute for Cancer Research (Programme EXCELES, ID Project No. LX22NPO5102 funded by the European Union – Next Generation EU), the SALVAGE project, registration number: CZ.02.01.01/00/22_008/0004644, supported by OP JAK, with co-financing from the EU, the Czech Ministry of Education, Youth and Sports through project EATRIS (EATRIS-CZ LM2023053) and the Internal Grant Agency of Palacký University (project IGA LF IGA_LF_2024_007).
Reference:
- Quigley NG, Steiger K, Hoberück S, Czech N, Zierke MA, Kossatz S, Pretze M, Richter F, Weichert W, Pox C, Kotzerke J, Notni J. PET/CT imaging of head-and-neck and pancreatic cancer in humans by targeting the„Cancer Integrin“ αvβ6 with Ga-68-Trivehexin. Eur J Nucl Med Mol Imaging. 2022;49 : 1136–1147
- Kimura RH, Iagaru A, Guo HH. Mini review of first-in-human integrin αvβ6 PET tracers. Front Nucl Med. 2023;3 : 1271208
Labels
Nuclear medicine Radiodiagnostics RadiotherapyArticle was published in
Nuclear Medicine

2025 Issue 3
Most read in this issue
- S1 Abstrakta – 61. DNM, Liberec 24. – 26. září 2025
- The contribution of nuclear medicine in the diagnosis and therapy of the patient with peritoneal strumosis – case report
- Noví členové společnosti
- S2 Abstrakta – XLVI. Pracovní dny radiofarmaceutické sekce ČSNM, Olomouc 28. – 30. května 2025