#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Prevalence osteoporózy a rizikových faktorů s důrazem na farmakoterapii na geriatrickém oddělení


Authors: Marek Pecha 1;  Vojtěch Blažek 1;  Milena Bretšnajdrová 2;  Libuše Danielová 2
Authors‘ workplace: Ústav farmakologie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 1;  ii. interní klinika gastroenterologická a geriatrická Fakultní nemocnice Olomouc 2
Published in: Geriatrie a Gerontologie 2025, 14, č. 4: 151-155
Category: Original Article
doi: https://doi.org/10.61568/geri/50-6616/20251113/142062

Overview

Pecha M, Blažek V, Bretšnajdrová M, Danielová L. Prevalence osteoporózy a rizikových faktorů s důrazem na farmakoterapii na geriatrickém oddělení

Úvod: osteoporóza představuje významný zdravotní problém geriatrické populace s výraznými socioekonomickými dopady. Studie analyzuje prevalenci osteoporózy v anamnéze pacientů a její rizikové faktory se zaměřením na farmakoterapii u pacientů hospitalizovaných na Geriatrickém oddělení Fakultní nemocnice olomouc v prvním pololetí roku 2025.

 

Metodika: Retrospektivní analýza dat 262 pacientů hospitalizovaných na geriatrickém oddělení. Sledovány byly demografické charakteristiky, anamnéza osteoporózy a zlomenin, farmakoterapie, hladiny 25-hydroxyvitaminu D a další rizikové faktory.

 

Výsledky: Ve sledovaném souboru bylo 67,6 % žen, průměrný věk činil 83,2 let. osteoporóza v anamnéze byla přítomna u 14,1 % pacientů, zlomeniny v anamnéze u 46,2 %. Nejčastějšími léky negativně ovlivňujícími kostní metabolismus byly inhibitory protonové pumpy (pantoprazol 39,3 %, omeprazol 16,4 %), diuretika (furosemid 38,3 %) a levothyroxin (32,7 %). Nedostatek vitaminu D (< 50 nmol/l) byl zjištěn u 42,6 % vyšetřených pacientů. Specifickou léčbu osteoporózy užívalo pouze 5,4 % pacientů.

 

Závěr: Studie potvrzuje vysokou prevalenci rizikových faktorů osteoporózy v geriatrické populaci s nedostatečnou specifickou léčbou. Výsledky zdůrazňují potřebu systematického přístupu k prevenci a léčbě osteoporózy u hospitalizovaných geriatrických pacientů.

Klíčová slova:

osteoporóza – vitamín D – rizikové faktory – farmakoterapie – geriatričtí pacienti

ÚVOD

Osteoporóza představuje závažné onemocnění skeletu ve vyšším věku, charakterizované snížením kostní denzity a deteriorací mikroarchitektury kostní tkáně s následným zvýšením rizika zlomenin.(1) Prevalence osteoporózy ve věku 50 let je u žen 6,3 % a u mužů 2,5 %, přičemž s věkem progresivně narůstá a v populaci nad 80 let dosahuje 47,2 % u žen a 16,6 % u mužů.(1) osteoporotické zlomeniny představují významnou příčinu morbidity, mortality a snížení kvality života, což má výrazné socioekonomické dopady.(2, 3)

Geriatričtí pacienti jsou vystaveni řadě rizikových faktorů, které přispívají k rozvoji osteoporózy. Kromě základních neovlivnitelných faktorů, jako je věk, pohlaví a genetická predispozice, hrají významnou roli modifikovatelné faktory, jako je výživa, fyzická aktivita, kouření, konzumace alkoholu, stres a farmakoterapie.(4, 5) Mnohá běžně užívaná léčiva mohou negativně ovlivňovat kostní metabolismus prostřednictvím různých mechanismů –⁠ od přímého působení na kost ní buňky až po ovlivnění absorpce kalcia a vitaminu D.(6)

Mezi nejvýznamnější lékové skupiny s negativním dopadem na kostní tkáň patří glukokortikoidy, inhibitory protonové pumpy, některá antidepresiva, antikon vulziva, diuretika a hormonální léky.(7, 8, 9) Problematika je u geriatrických pacientů komplikována polymorbiditou a polyfarmacií, kdy pacienti často užívají současně více potenciálně rizikových léčiv.

Nedostatek vitaminu D představuje další významný modifikovatelný rizikový faktor, který je u geriatrické populace velice častý. insuficience vitaminu D vede ke snížené absorpci kalcia, sekundární hyper paratyreóze a zvýšené kostní resorpci.(10)

Cílem této studie je analýza prevalence osteoporózy v dokumentaci pacientů a identifikace hlavních rizikových faktorů se zaměřením na farmakoterapii u pacientů hospitalizovaných na Geriatrickém oddělení FN Olomouc.

 

METODIKA

Byla provedena retrospektivní analýza dat pacientů hospitalizovaných na Geriatrickém oddělení FN Olomouc v prvním pololetí roku 2025. Vstupním kritériem byla hospitalizace na Geriatrickém oddělení FN Olomouc v období od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, vylučovací kritéria nebyla stanovena.

Sledované parametry zahrnovaly demografické charakteristiky (věk, pohlaví), anamnézu osteoporózy a zlomenin, výsledky denzitometrie, farmakoterapii před hospitalizací i změny během hospitalizace, laboratorní parametry (hladina 25-hydroxyvitaminu D, sérová hladina vápníku), životní styl (kouření) a specifickou léčbu osteoporózy.

Farmakoterapie byla hodnocena se zaměřením na léčiva s prokázaným nebo suspektním negativním vlivem na kost ní metabolismus. Hladiny 25-hydroxy vitaminu D byly kategorizovány podle aktuálních doporučení:(11) nedostatek (< 50 nmol/l), deficit (50–74 nmol/l) a dostatečná hladina (≥ 75 nmol/l).

Statistické zpracování bylo provede no pomocí deskriptivní statistiky. Spoji té proměnné jsou uvedeny jako průměr ± směrodatná odchylka, kategorické pro měnné jako absolutní a relativní četnosti.

 

VÝSLEDKY

Do studie bylo zařazeno celkem 262 pacientů s průměrným věkem 83,2 ± 7,5 let (rozsah 68–100 let). Ženy tvořily 67,6 % (n = 177) souboru, muži 32,4 % (n = 85). Základní charakteristiky souboru pacientů jsou uvedeny v tabulce 1.

Table 1. Základní charakteristiky souboru pacientů
 Základní charakteristiky souboru  pacientů

Prevalence osteoporózy a rizikových faktorů

Osteoporóza v anamnéze byla dokumentována u 37 pacientů (14,1 %), přičemž výrazně častěji u žen než u mužů (16,4 % vs. 9,4 %). Zlomeniny v anamnéze byly přítomny u 121 pacientů (46,2 %), opět s vyšší prevalencí u žen (52,0 % vs. 34,1 %).

U pacientů s osteoporózou v anamnéze byla průměrná hodnota věku 83,7 let, ženy tvořily 78,4 % této skupiny. Zlomeniny v anamnéze mělo 81,1 % pacientů s osteoporózou, což ukazuje na osteoporózu jakožto rizikový faktor pro zlomeniny.

Analýza farmakoterapie

Léčiva s potenciálně negativním vlivem na kostní metabolismus před hospitalizací užívalo 214 pacientů (81,7 %). Nejčastějšími skupinami byly inhibitory protonové pumpy, kličková diuretika a hormonální substituční terapie štítné žlázy. Detailní přehled nejčastějších rizikových léčiv uvádí tabulka 2.

Table 2. Nejčastější léky zhoršující osteoporózu
Nejčastější léky zhoršující osteoporózu

Inhibitory protonové pumpy (pantoprazol a omeprazol) užívalo více než polovina pacientů, celkem 55,7 % pacientů, což představuje nejvíce zastoupenou skupinu rizikových léčiv. Furosemid užívalo 38,3 % pacientů, levothyroxin 32,7 %. Psychofarmaka (antidepresiva, anxiolytika) byla zastoupena u 23,3 % pacientů.

Hladiny vitaminu D

Hladina 25-hydroxyvitaminu D byla vy šetřena u 94 pacientů (35,9 %). Průměrná koncentrace činila 64,2 nmol/l (medián 59,6 nmol/l, rozsah 14,0–163,3 nmol/l). Alarmující je zjištění, že 42,6 % vyšetřených pacientů mělo nedostatek vitaminu D. Rozložení hladin vitaminu D uvádí tabulka 3.

Table 3. Rozložení hladin 25-Oh vitaminu D
Rozložení hladin 25-Oh vitaminu D

Specifická léčba osteoporózy

Specifickou antiosteoporotickou léčbu užívalo pouze 14 pacientů, tedy jen necelých 40 % pacientů s anamnézou osteoporózy. Z toho bisfosfonáty užívalo 6 pacientů, denosumab 8 pacientů. Suplementaci vitaminu D a kalcia mělo předepsánu 71 pacientů, což je výrazně méně, než by odpovídalo potřebě na základě zjištěných hladin vitaminu D.

 

DISKUSE

Naše studie přináší aktuální pohled na prevalenci osteoporózy a jejích rizikových faktorů u geriatrických hospitalizovaných pacientů v českých podmínkách. Prevalence osteoporózy v anamnéze souhrnně byla 14,1 %, což je výrazně méně, než by odpovídalo dané populaci s ohledem na informace z literatury.(1) Vysoká prevalence zlomenin (46,2 %) opět přispívá k tvrzení, že skutečný výskyt osteoporózy může být vyšší, než je uváděn v dokumentaci.(12) Zjištěná distribuce podle pohlaví s převahou žen odpovídá demo grafickým charakteristikám geriatrické populace. Ženy měly častěji osteoporózu i zlomeniny v anamnéze, což je v souladu se známými epidemiologickými daty.

Možné vysvětlení nízkého záchytu osteoporózy v dokumentaci může být jejím opomenutím pacientem při odběru anamnézy, kdy pacient onemocnění nepovažuje za závažné, pouze jako nějakou laboratorní odchylku. Samozřejmě u geriatrických pacientů může být i problém s odběrem anamnézy s přihlédnutím na kognitivní deficit. Pak jsme odkázáni na čerpání z dokumentace. K její kompletnosti ale bohu žel nepřispívá to, že systémy jednotlivých zdravotnických pracovišť nejsou propojeny, a dokumentace ambulantních specialistů se tak jednoduše nedostane například do nemocnice, kde je pacient hospitalizován. i když do budoucna by tato překážka v rámci rozšiřování e-Health a propojování systémů mohla odpadnout a ošetřujícímu lékaři by měly být dostupné výsledky veškerých předchozích vyšetření.

Farmakoterapie jako rizikový faktor

Nejvýznamnějším nálezem je vysoká prevalence užívání léčiv s negativním dopadem na kostní metabolismus (81,7 % pacientů). inhibitory protonové pumpy (PPi) užívalo více než polovina pacientů. Metaanalýzy potvrzují, že dlouhodobé užívání PPi zvyšuje riziko osteoporotických zlomenin o 10–40 %.(13) Mechanismus zahrnuje snížení absorpce kalcia v důsledku hypochlorhydrie a možné pří mé ovlivnění osteoklastů.(14) U PPi se v klinické praxi bohužel často setkáváme s je jich neindikovaným podáním, případně s indikovaným podáním, u kterého ale je překročena doporučená doba užívání.(15) V klinické praxi se lékař na otázku, proč pacient PPi užívá, často dozví odpověď, že jej kdysi před lety po jídle pálila žáha. Při krátkodobém a indikovaném podání jsou PPi bezpečné léky, nicméně při dlouhodobém užívání v rámci let již narůstají rizika spojená s vlivem na kost.

Vysoké zastoupení furosemidu (38,3 %) je dalším rizikovým faktorem. Kličková diuretika zvyšují exkreci kalcia ledvinami a mohou vést k sekundární hyperparatyreóze.(16) Levothyroxin, třetí nejčastější rizikové léčivo, může při nad měrné substituci způsobit subklinickou hypertyreózu s následnou akcelerací kostního obratu.(7, 17)

Významné je také zastoupení psycho farmak, která některá samotná ovlivňují kostní metabolismus, ale zejména mohou zvyšovat riziko pádů prostřednictvím sedace a ortostatické hypotenze, jak dokumentuje studie z téhož pracoviště zaměřená na problematiku pádů.(18)

Nedostatek vitaminu D

Alarmující je zjištění těžkého nedostatku vitaminu D u 42,6 % vyšetřených pacientů. toto je výrazně vyšší prevalence, než uvádějí některé populační studie, což může být ovlivněno charakterem hospitalizované geriatrické populace s vyšší morbiditou a sníženou mobilitou.(19) Nedostatek vitaminu D vede ke snížené absorpci kalcia, sekundární hyperparatyreóze a zvýšené kostní resorpci.(20)

Nedostatečná specifická léčba

Znepokojující je velmi nízké zastoupení pacientů se specifickou antiosteoporotickou léčbou (5,4 %). to naznačuje výraznou mezeru mezi potřebou a skutečným zajištěním léčby. Podle současných doporučení by kandidáty na specifickou léčbu byli nejen pacienti s prokázanou osteoporózou, ale i pacienti s vysokým rizikem zlomenin podle kalkulátorů rizika.(21)

Limitace studie

Limitacemi studie je její retrospektivní charakter a absence kontrolní skupiny ambulantních pacientů. Dále nebyla hodnocena compliance k medikaci ani délka užívání jednotlivých léčiv. V dokumentaci bohužel chybí údaje o denzitometrii u pacientů, což by umožnilo přesnější stanovení prevalence osteoporózy. t-skóre bylo v dokumentaci stanoveno pouze u tří pacientů (!), u dalších jedno tek případů byla v anamnéze pouze in formace, že vyšetření bylo v normě, často bez uvedené datace provedení vyšetření. Čerpání údajů z dokumentace také přináší úskalí v někdy ne zcela přesně datovaných údajích o zlomeninách. Do statistiky jsme nezahrnuli zlomeniny, ke kterým jedno značně došlo v dětství.

ZÁVĚR

Studie potvrzuje vysokou prevalenci rizikových faktorů osteoporózy u geriatrických pacientů s výrazným podhodnocením specifické léčby. Převážná většina pacientů užívá léčiva s potenciálně negativním dopadem na kostní metabolismus, přičemž často není zajištěna adekvátní prevence nebo léčba osteoporózy.

Výsledky zdůrazňují potřebu systematického přístupu zahrnujícího pravidelné hodnocení rizika osteoporózy, optimalizaci farmakoterapie s ohledem na kostní zdraví, zajištění adekvátní suplementace vitaminu D a kalcia a případně iniciaci specifické antiosteoporotické léčby u rizikových pacientů.

Pro zlepšení péče doporučujeme implementaci protokolu pro screening osteoporózy na geriatrických odděleních, pravidelné kontroly hladin vitaminu D a systematické posouzení poměru bene f it/risk rizikových léčiv s případnou substitucí za bezpečnější alternativy.


Sources

1. Kanis JA, Cooper C, Rizzoli R, et al. European guidance for the diagnosis and management of osteoporosis in postmenopausal women. osteoporos int 2019; 30(1): 3–44.

2. Oden A, McCloskey V, Kanis JA, et al. Burden of high fracture probability worldwide: secular increases 2010–2040. Osteoporos int 2015; 26(9): 2243–2248.

3. Borgström F, Karlsson L, ortsäter G, et al. Fragility fractures in europe: burden, management and opportunities. Arch osteoporos 2020; 15(1): 59.

4. Pouresmaeili F, Kamalidehghan B, Kamarehei M, et al. A compre hensive overview on osteoporosis and its risk factors. Ther Clin Risk Manag 2018; 14 : 2029–2049.

5. Compston Je, McClung MR, Leslie WD. Osteoporosis. Lancet 2019; 393(10169): 364–376.

6. Mazziotti G, Canalis E, Giustina A. Drug-induced osteoporosis: mechanisms and clinical implications. Am J Med 2010; 123(10): 877–884.

7. Žofková I. Léky indukovaná osteoporóza. Vnitř Lék 2013; 59(1): 59–63.

8. Rizzoli R, Cooper C, Reginster JY, et al. Antidepressant medications and osteoporosis. Bone 2012; 51(3): 606–613.

9. Carbone LD, Johnson KC, Robbins J, et al. Antiepileptic drug use, falls, fractures, and BMD in postmenopausal women: findings from the Women’s Health initi ative (WHi). J Bone Miner Res 2010; 25(4): 873–881.

10. Holick MF, Binkley NC, Bischoff Ferrari HA, et al. Evaluation, treatment, and prevention of vi tamin D deficiency: an endocrine Society clinical practice guide line. J Clin endocrinol Metab 2011; 96(7): 1911–1930.

11. Česká gynekologická a porodnická společnost. Léčba a prevence nedostatku vitaminu D v oboru gynekologie a porodnictví. 2019. Dostupné na: https:// www.gynultrazvuk.cz/uplo ads/recommendedaction/92/ doc/j-2019-09-lecba-a-prevence--nedostatku-vitaminu-d-v-oboru-gynekologie-a-porodnictvi. pdf.

12. Johnell O, Kanis JA. An estimate of the worldwide prevalence and disability associated with osteoporotic fractures. osteoporos int 2006; 17(12): 1726–1733.

13. Heidelbaugh JJ, Kim AH, Chang R, et al. Overutilization of proton--pump inhibitors: what the clini cian needs to know. ther Adv Gas troenterol 2012; 5(4): 219–232.

14. Targownik LE, Lix LM, Metge CJ, et al. Use of proton pump inhibitors and risk of osteoporosis-related fractures. CMAJ 2008; 179(4): 319–326.

15. Villars JA, Anderson TS, Yabes JG, et al. Proton pump inhibitor use exceeding the U.S. Food and Drug Administration approved treatment duration for patients with peptic ulcer disease: a retro spective cohort study. Pharmaco epidemiol Drug Saf 2025; 34(5): e70152.

16. Rejnmark L, Vestergaard P, Peder sen AR, et al. Dose-effect relati ons of loop-and thiazide-diuretics on calcium homeostasis: a randomized, double-blinded Latin--square multiple cross-over study in postmenopausal osteopenic women. Eur J Clin invest 2003; 33(1): 41–50.

17. Vestergaard P, Mosekilde L. Hyperthyroidism, bone mineral, and fracture risk  a meta-analysis. Thyroid 2003; 13(6): 585–593.

18. Pecha M, Bretšnajdrová M, Danielová L, et al. Přehled pádů pacientů na Geriatrickém oddělení FN Olomouc ve vztahu k farmakoterapii a dalším rizikovým faktorům. Geriatrie a Gerontologie 2024; 13(2): 45–52.

19. Lips P, van Schoor NM. The effect of vitamin D on bone and osteoporosis. Best Pract Res Clin endocrinol Metab 2011; 25(4): 585–591.

20. Bischoff-Ferrari HA, Giovannucci e, Willett WC, et al. estimation of optimal serum concentrations of 25-hydroxyvitamin D for multiple health outcomes. Am J Clin Nutr 2006; 84(1): 18–28.

21. Papapoulos S, Chapurlat R, Liba nati C, et al. Five years of deno sumab exposure in women with postmenopausal osteoporosis: results from the first two years of the FReeDoM extension. J Bone Miner Res 2012; 27(3): 694 –⁠ 701.

Labels
Geriatrics General practitioner for adults Orthopaedic prosthetics

Article was published in

Geriatrics and Gerontology

Issue 4

2025 Issue 4

Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#