Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice v roce 2025

Overview

Úvod: Národní program screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) probíhá v České republice od roku 2000. Cílem sdělení je popsat výsledky programu za rok 2025 a zasadit je do vývoje předchozích let.

Metody: Retrospektivní deskriptivní analýza agregovaných celonárodních dat Registru preventivních koloskopií, Národního registru hrazených zdravotních služeb, Národního onkologického registru a Českého statistického úřadu za kalendářní rok 2025. U čekací a objednací doby jsou vedle toho uvedeny nejnovější dostupné údaje z roku 2026.

Výsledky: V roce 2025 bylo provedeno 63 265 preventivních koloskopií, z toho 32 214 screeningových (50,9 %) a 31 051 po pozitivním testu na okultní krvácení do stolice (TOKS). Adenom byl nalezen u 48,3 % koloskopií po pozitivním TOKS a u 32,6 % screeningových koloskopií, karcinom u 2,8 %, resp. 0,5 %. Pozitivita screeningového TOKS činila 8,6 % (7,8–9,6 % mezi kraji), podíl totálních koloskopií 98,3 % a adekvátní střevní příprava 96 %. Z 203 hodnocených center splnilo všech šest národních prahových hodnot 161 center (79 %). Koloskopii do 6 měsíců po pozitivním TOKS provedeném v prvním pololetí roku 2025 podstoupilo celkem 58,0 % osob, průměrná doba mezi testem a vyšetřením činila ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 celkem 80 dní. Ve standardních intervalech bylo vyšetřeno 33,7 % populace ve věku 50 let a více screeningovými metodami a 41,0 % všemi relevantními metodami.

Diskuze: Indikátory kvality koloskopie jsou průběžně sledovány a dosahují relativně vysokých hodnot. Hlavní výzvou zůstává organizace screeningové dráhy mezi pozitivním testem a koloskopií.

Závěr: V roce 2025 bylo provedeno nejvíce preventivních koloskopií v historii programu a screeningová koloskopie poprvé převýšila počtem koloskopii po pozitivním TOKS.

Klíčová slova:

koloskopie – screening – kolorektální karcinom – indikátory kvality – test na okultní krvácení do stolice

Úvod

Kolorektální karcinom (KRK) zůstává jedním z epidemiologicky nejvýznamnějších nádorových onemocnění v České republice, celosvětově jde o třetí nejčastěji diagnostikovanou malignitu a druhou nejčastější příčinu úmrtí na nádorové onemocnění [1]. Národní program screeningu KRK byl zahájen v roce 2000 jako jeden z prvních organizovaných programů na světě. Jeho historie, design a legislativní rámec [2] i hodnocení datové základny a indikátorů kvality do roku 2024 [3] byly popsány dříve.

Předkládaná práce podrobně zpracovává rok 2025: síť center a poskytovatele, výsledky testu na okultní krvácení do stolice, objem a záchyt preventivních koloskopií, indikátory kvality, pokrytí cílové populace, návaznost a čekací doby, zachycené karcinomy a epidemiologické trendy.

 

Materiál a metodika

 

Design a zdroje dat

Jde o retrospektivní deskriptivní analýzu rutinně sbíraných celonárodních dat, uspořádanou jako časová řada agregovaných ročních ukazatelů.

Indikátory kvality koloskopie pocházejí z Registru preventivních koloskopií Národního registru preventivních a screeningových vyšetření (NRPSV; údaje do roku 2024 spravovány Institutem biostatistiky a analýz LF MU). Pokrytí cílové populace, objemy testů, návaznost a čekací doby vycházejí z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) zahrnujícího výkony vykázané všemi zdravotními pojišťovnami, data o incidenci z Národního onkologického registru a o mortalitě z Českého statistického úřadu. Souhrnné ukazatele jsou publikovány na datových portálech Národního screeningového centra ÚZIS ČR [4].

Počty koloskopií se mezi oběma registry liší, a to nejvýrazněji v prvních letech programu u koloskopií po pozitivním TOKS. Údaje z obou zdrojů proto nelze vzájemně poměřovat a zdroj je uveden u každého ukazatele.

Referenčním obdobím práce je kalendářní rok 2025. U čekací doby a objednací doby jsou vedle toho uvedeny nejnovější dostupné údaje z roku 2026 a období je uvedeno u každé hodnoty.

 

Definice sledovaných ukazatelů

Pokrytí screeningovými metodami je podíl osob cílové populace, které absolvovaly screeningový test na okultní krvácení do stolice (TOKS; kódy 15118, 15119, 15120, 15121) během předchozích 24 měsíců, nebo screeningovou koloskopii (kódy 15105, 15107) během předchozích 10 let.

Pokrytí všemi relevantními metodami, tzv. úplné pokrytí navíc započítává koloskopii po pozitivním TOKS (kódy 15101 a 15103), koloskopii z jiné indikace (kódy 15403 a 15404) a laboratorní TOKS (kódy 81561 a 81733). Jmenovatelem obou ukazatelů byla po celé sledované období populace ve věku 50 let a více (bez horní věkové hranice).

Pozitivita screeningového TOKS je podíl testů s výsledkem ≥15 µg Hb/g stolice.

Preventivní koloskopie se vykazuje ve dvou indikacích: koloskopie po pozitivním TOKS (kódy 15101, 15103) a screeningová koloskopie jako metoda první volby (kódy 15105, 15107). Protože obě indikace oslovují odlišné populace, je záchyt uváděn pro každou zvlášť.

U screeningové koloskopie odpovídá podíl vyšetření s nálezem adenomu míře detekce adenomů (ADR), zatímco u koloskopie po pozitivním TOKS jde o pozitivní prediktivní hodnotu (PPV) testu, nikoli o ADR. Nálezy jsou evidovány na úrovni vyšetření, uvedené počty tedy označují vyšetření s pozitivním nálezem, nikoli počty odstraněných lézí. Kategorie karcinomu zahrnuje i karcinom in situ. Adenom a karcinom se mohou u téhož vyšetření vyskytnout současně, součet obou podílů proto nelze číst jako podíl vyšetření s neoplazií.

Návaznost je podíl osob s pozitivním screeningovým TOKS, které do 6 měsíců podstoupily koloskopii vykázanou pod kterýmkoli koloskopickým kódem.

Čekací doba je průměrný počet dní mezi vykázáním pozitivního TOKS a následnou koloskopií.

Kvalita koloskopie je hodnocena podílem totálních koloskopií (dosažení spodiny céka) a podílem vyšetření s adekvátní střevní přípravou podle škály Boston Bowel Preparation Scale. Indikátory a jejich prahy vycházejí z akreditačních kritérií platných od roku 2021 [5] a z programového dokumentu pro screening kolorektálního karcinomu [6].

 

Statistické zpracování

Všechny ukazatele jsou uvedeny deskriptivně jako počty a podíly za kalendářní rok, u vybraných za pololetí nebo čtvrtletí. Incidence a mortalita jsou vyjádřeny jako věkově standardizované míry na evropský standard (ASR-E 2013) na 100 000 osob a jejich změna jako relativní rozdíl 3letých průměrů, což omezuje vliv náhodného kolísání jednotlivých let.

 

Výsledky

 

Síť center a poskytovatelé

V roce 2025 tvořilo síť 207 akreditovaných Center pro screeningovou koloskopii, z nichž 204 bylo hodnoceno z hlediska indikátorů kvality (u jednoho z nich nebylo možné určit jeden z indikátorů). V roce 2024 jich bylo 199, síť se tedy rozšířila o osm center [4]. V roce 2025 připadalo na jedno centrum v průměru 21 686 osob screeningového věku, mezi kraji od 14 175 (Karlovarský kraj) do 35 786 osob (Středočeský kraj). Kvantitativní TOKS mohlo v roce 2025 provádět a vyhodnocovat více než 4 000 praktických lékařů [4]. Gynekologové jsou schválenými poskytovateli TOKS od roku 2009 [7], v roce 2025 provedli 4,5 % všech screeningových testů a 7,9 % testů u žen. Ženy tvořily 57,0 % testovaných osob.

 

Test na okultní krvácení do stolice

Pozitivita screeningového TOKS činila v roce 2025 celkem 8,6 % a mezi kraji se pohybovala od 7,8 do 9,6 %. Dlouhodobý vývoj tohoto ukazatele odráží technologické změny programu: v éře guajakových testů (2006–2010) byla pozitivita 4,6 %, po přechodu na imunochemické testy (2011–2016) vzrostla na 6–7 % a se zavedením kvantitativních analyzátorů v režimu vyšetření v místě péče v letech 2019–2020 dosáhla přibližně 10 %. Následný pokles časově navazuje na sjednocení hodnoty cut-off na 15 µg Hb/g stolice a na zavedení povinného externího hodnocení kvality (EHK) pro všechna pracoviště provádějící TOKS od roku 2023 [8]. Do EHK bylo v roce 2026 zapojeno přibližně 88 % pracovišť proti požadovaným 100 % [4].

 

Preventivní koloskopie a záchyt neoplazií

V roce 2025 bylo provedeno 63 265 preventivních koloskopií a poprvé v historii programu přitom převážila screeningová koloskopie nad koloskopií po pozitivním TOKS v poměru 32 214 : 31 051 výkonům, tedy 50,9 % všech preventivních koloskopií (graf 1). Podíl screeningové koloskopie roste nepřetržitě od roku 2021. Její dostupnost byla na osoby od 50 let věku rozšířena v roce 2020 [9].

 

Za období 2006–2025 bylo provedeno 653 825 preventivních koloskopií, adenom byl zjištěn u 251 974 (38,5 %) a karcinom vč. karcinomu in situ u 16 575 (2,5 %) z nich. Na koloskopie po pozitivním TOKS připadalo 448 862 výkonů s pozitivní prediktivní hodnotou 42,2 % pro adenom a 3,3 % pro karcinom, na screeningové koloskopie 204 963 výkonů s mírou detekce adenomů 30,5 % a podílem karcinomů 0,7 %.

U obou indikací podíl vyšetření s adenomem vzrostl, zatímco podíl vyšetření s karcinomem klesl (tab. 1). Po pozitivním TOKS se podíl adenomů zvýšil z 29,6 % v roce 2006 na 48,3 % v roce 2025 a podíl karcinomů klesl z 6,3 na 2,8 %. U screeningové koloskopie, dostupné od roku 2009, vzrostla míra detekce adenomů z 25,3 na 32,6 % a podíl karcinomů klesl z 1,8 na 0,5 %. Souhrnně za program stoupl záchyt adenomů z 29,6 na 40,3 % a záchyt karcinomů klesl z 6,3 na 1,6 %. Souhrnné hodnoty jsou ovlivněny měnícím se poměrem obou indikací, a popisují proto pouze celkovou aktivitu programu.

 

Podle Národního registru hrazených zdravotních služeb vzrostl celkový počet koloskopií provedených z jakékoli indikace ze 173 017 výkonů v roce 2010 na 252 309 v roce 2025 [4]. Preventivní koloskopie ve stejném zdroji tvořily 8,1 % v roce 2010 a 26,4 % v roce 2025. Jejich podíl na veškeré koloskopické aktivitě se tedy za 15 let více než ztrojnásobil. Oba údaje pocházejí z dat plátců a liší se od počtů v tab. 1, které vycházejí z Registru preventivních koloskopií.

 

Indikátory kvality koloskopie

Podíl totálních koloskopií dosáhl v roce 2025 hodnoty 98,3 proti 90,8 % v roce 2006 a adekvátní střevní příprava byla zaznamenána u 96 % preventivních koloskopií. Pokročilý adenom byl zjištěn u 33,3 % pacientů s adenomem, tedy u 13,4 % všech preventivních koloskopií provedených v tomto roce.

Plnění požadavků na kvalitu bylo hodnoceno také na úrovni jednotlivých center, a to na základě šesti indikátorů (tab. 2):

• ročního objemu alespoň 100 preventivních koloskopií;
• adekvátní střevní přípravy u nejméně 90 % vyšetření;
• dosažení céka u nejméně 95 % vyšetření;
• míry detekce adenomů při všech preventivních koloskopiích dosahující alespoň 25 % celkově:
• 30 % u mužů;
• 20 % u žen.

 

Celkem bylo v roce 2025 hodnoceno 204 center, u jednoho z nich však nebylo možné vypočítat indikátor kvality střevní přípravy. Do souhrnného hodnocení plnění všech šesti indikátorů proto vstupovalo 203 center, z nichž splňovalo všech šest indikátorů 161 center (79 %), pět 21 center (10 %), čtyři 8 center (4 %) a tři či méně 13 center (6 %). Nejhůře plněným indikátorem byla míra detekce adenomů u žen, kterou splnilo 178 center (87,3 %; tab. 2, v níž jsou prahové hodnoty počítány společně pro obě indikace). Záchyt adenomů je u žen trvale nižší než u mužů: v roce 2025 činil napříč preventivními koloskopiemi 32 vs. 47 % [4].

Komplikace jsou v registru zaznamenávány spolu s výkony. Polypektomie byla v roce 2025 provedena při 34 253 vyšetřeních, z nichž 33 856 mělo kompletní hlášení komplikací. Krvácení bylo zaznamenáno v 564 případech, tj. u 1,67 % z nich. Perforace se hlásí stejným způsobem, souhrnný údaj za rok 2025 však nebyl k dispozici ve tvaru vztažitelném ke shodnému jmenovateli. Hlášení komplikací je v programu povinné na úrovni jednotlivého výkonu, publikované souhrnné odhady se liší podle definice, jmenovatele a způsobu záchytu událostí [10,11].

 

Pokrytí cílové populace

Pokrytí cílové populace screeningovými metodami se hodnotí v jejich standardních intervalech, tedy 24 měsíců u TOKS a 10 let u screeningové koloskopie. Pokrytí screeningovými metodami dosáhlo v roce 2025 hodnoty 33,7 %, což je nejvyšší hodnota v řadě sledované od roku 2011, v roce 2024 činilo 31,1 % [3]. Při započtení všech relevantních metod, tedy i koloskopie provedené z jiné indikace a laboratorního TOKS, dosáhlo tzv. úplné pokrytí ve standardním intervalu v roce 2025 hodnoty 41,0 % a v roce 2024 hodnoty 38,6 %. Při uvážení úplného pokrytí v rozšířeném tříletém intervalu odpovídala tato hodnota v roce 2025 celkem 51,7 % (2 319 442 vyšetřených osob), z toho 42,5 procentního bodu screeningová a 9,2 procentního bodu ostatní vyšetření. Pokrytí vyšetřeními souvisejícími s časným záchytem kolorektální neoplazie bylo v českých datech popsáno dříve [12]. Cílová populace osob ve věku 50 let a více čítala v roce 2025 přibližně 4,5 milionu osob. V roce 2025 se pokrytí screeningovými metodami ve standardních intervalech pohybovalo mezi okresy od 24,1 % (okres Cheb) do 41,6 % (okres Havlíčkův Brod).

 

Návaznost a čekací doby

Koloskopii do 6 měsíců po pozitivním TOKS provedeném v prvním pololetí roku 2025 podstoupilo celkem 58,0 % osob. Jde o pokračující sestup ze 65,9 % v roce 2010. Podstatný je i způsob vykázání: z oněch 58,0 % připadá 37,6 procentního bodu na koloskopie vykázané pod kódem koloskopie po pozitivním TOKS a 20,4 procentního bodu na kódy diagnostické nebo screeningové (graf 2). Více než třetina realizované návaznosti tedy probíhá mimo kódovanou dráhu programu. Mezi okresy se návaznost v roce 2025 pohybovala od 42,6 do 75,5 %.

 

Průměrná čekací doba mezi pozitivním TOKS a koloskopií vzrostla ze 63 dní v prvním čtvrtletí roku 2019 na 92 dní ve třetím čtvrtletí roku 2023, do čtvrtého čtvrtletí roku 2025 klesla na 80 dní a v prvním čtvrtletí roku 2026 činila 85 dní, přičemž mezi pracovišti se pohybovala od 28 do 229 dní. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 se krajské průměry pohybovaly od 65 do 103 dní a okresní od 29 do 157 dní.

Program sleduje také objednací dobu, kterou centra sama uvádějí na portálu www.kolorektum.cz. K 3. srpnu 2026 činila průměrná objednací doba 61 dní u screeningové koloskopie (krajské průměry 38–95 dní) a 55 dní u koloskopie po pozitivním TOKS (36–73 dní). Údaj poskytlo 173, resp. 172 z 207 center. Jde o dobu deklarovanou pracovištěm, nikoli měřenou v datech plátců.

 

Zachycené karcinomy a jejich stadium

V roce 2025 bylo v programu zachyceno 1 043 karcinomů. Stadium bylo v registru uvedeno u 581 z nich (55,7 %), z toho 102 (17,6 %) bylo in situ, 213 (36,7 %) ve stadiu I, 86 (14,8 %) ve stadiu II, 133 (22,9 %) ve stadiu III a 47 (8,1 %) ve stadiu IV. Mezi karcinomy se známým stadiem tedy převažovala stadia in situ a I.

 

Epidemiologické trendy

Incidence i mortalita KRK v České republice po desetiletí rostly, vrcholu dosáhly na přelomu tisíciletí a od té doby celkově klesají. Proti tříletému období kolem zahájení programu (1998–2000) byla incidence v období 2022–2024 nižší o 31,7 % a mortalita o 50,0 %. Za poslední dekádu (2013–2015 proti 2022–2024) činil pokles 21,0 %, resp. 19,9 %. Nejvýraznější pokles incidence byl u osob ve věku 75 let a více, zatímco ve skupině 45–49 let, která do roku 2025 nebyla cílovou populací, incidence stagnovala či mírně rostla. Pokles mortality byl nejvýraznější ve skupině 50–74 let.

 

Diskuze

 

Interpretace populačních trendů

Pokles incidence i mortality KRK je v České republice dlouhodobý a výrazný a časově odpovídá rozvoji programu. Jde o souběh dvou populačních časových řad, se kterým vedle screeningu souvisejí i změny v léčbě a organizaci onkologické péče, v diagnostické praxi a kódování, v prevalenci rizikových faktorů a ve věkové struktuře populace, a dále přerušení programu během pandemie covidu-19.

 

Kvalita programu a jeho výzvy

Na národní úrovni dosáhly v roce 2025 tři sledované indikátory kvality evropských minim:

• adekvátní střevní příprava 96 % proti minimu ≥ 90 % [13];
• podíl totálních koloskopií 98,3 % proti evropskému standardu > 90 %, žádoucí > 95 % [14], i proti přísnějšímu českému standardu ≥ 95 %;
• míra detekce adenomů při screeningové koloskopii 32,6 % proti minimu ≥ 25 % [13].

 

Americké odborné společnosti uvádějí ve svých ukazatelích kvality z roku 2024 práh 35 %, v doprovodném textu rozlišený na 40 % u mužů a 30 % u žen [15]. Rezervy jsou spíše na úrovni jednotlivých pracovišť než programu jako celku: třináct center plnilo tři nebo méně ze šesti indikátorů.

Hlavní výzvou zůstává organizace screeningové dráhy. Návaznost 58,0 % je proti evropskému standardu ≥ 85 % [14] nízká: v programech členských států Evropské unie se pohybovala mezi 64 a 92 % [16], ve francouzském programu činila 88,4 % a v nizozemském 82,8 % [17] a v dánském 89,9 % [18], byť definice ukazatele se mezi programy liší. Českou hodnotu doprovází výrazná lokální variabilita: v roce 2025 se okresní hodnoty pohybovaly od 42,6 do 75,5 %. Ukazatel zahrnuje koloskopie vykázané pod kterýmkoli kódem, z toho 37,6 procentního bodu pod kódem specifickým pro tuto indikaci a 20,4 procentního bodu pod jinými.

Samostatným tématem je analytická srovnatelnost TOKS. Program používá jednotnou hodnotu cut-off 15 µg Hb/g stolice pro všechny analyzátory, přestože přímé srovnání devíti kvantitativních testů na jednom souboru vzorků ukázalo, že při jednotném prahu se senzitivita pro pokročilou neoplazii mezi systémy liší více než dvojnásobně [19]. Rozdíly mezi analyzátory představují jeden z možných zdrojů regionální variability pozitivity.

Ukazatel postkoloskopických karcinomů se podle standardizované metodiky World Endoscopy Organization [20] počítá z individuálně propojených dat koloskopického a onkologického registru.

 

Limitace

Práce je deskriptivní analýzou agregovaných celonárodních ukazatelů a popisuje aktivitu a kvalitu programu na populační úrovni. Část ukazatelů se vztahuje k pololetí nebo ke čtvrtletí a u čekací a objednací doby jsou uvedeny také údaje z roku 2026, období je uvedeno u každé hodnoty. Čekací doba je uváděna jako průměr, jehož rozdělení je pravostranně zešikmené. Pokrytí je počítáno v populaci osob ve věku 50 let a více bez horní hranice, což jeho hodnotu oproti programům s ohraničeným věkovým rozmezím systematicky snižuje.

Stadium nebylo uvedeno u 44,3 % karcinomů zachycených v roce 2025. Uvedené rozložení stadií se proto vztahuje pouze k případům se známým stadiem a nelze je bez dalšího zobecnit na všechny zachycené karcinomy. Z komplikací je uvedeno pouze krvácení po polypektomii.

 

Závěr

V roce 2025 bylo provedeno nejvíce preventivních koloskopií v historii programu, bylo dosaženo nejvyššího zaznamenaného pokrytí cílové populace (33,7 %) a screeningová koloskopie poprvé převýšila počtem koloskopii po pozitivním TOKS. Podíl vyšetření s nálezem adenomu dosáhl v obou indikacích nejvyšší hodnoty v historii programu, 48,3 % po pozitivním TOKS a 32,6 % u screeningové koloskopie. Indikátory kvality koloskopie jsou průběžně sledovány a dosahují relativně vysokých hodnot.

Prostor pro zlepšení zůstává především v organizaci screeningové dráhy: návaznost po pozitivním testu je pod evropským standardem, průměrná čekací doba na navazující koloskopii přesahuje 2,5 měsíce a pokrytí cílové populace má i přes dosud nejvyšší zaznamenanou hodnotu nadále prostor ke zvýšení.

 

Příspěvek autorů

Koncepce práce: Š. Suchánek, M. Zavoral.

Metodika: Š. Suchánek, O. Májek, L. Dušek.

Programové řešení, formální analýza a správa dat: M. Ambrožová, T. Piskovský, R. Chloupková.

Grafické zpracování: M. Ambrožová, T. Piskovský, R. Chloupková, T. Grega.

Příprava prvotního znění rukopisu: Š. Suchánek.

Revize a úprava rukopisu: Š. Suchánek, T. Grega, B. Seifert, P. Kocna, J. Bureš, O. Májek, L. Dušek, M. Zavoral.

Supervize: O. Májek, L. Dušek, J. Bureš, M. Zavoral.

Administrace projektu: Š. Suchánek.

Získání finanční podpory: Š. Suchánek, M. Zavoral.

Všichni autoři rukopis přečetli a souhlasí s jeho konečným zněním.

 

Prohlášení o využití nástrojů umělé inteligence

Při přípravě této práce byl použit nástroj umělé inteligence Claude (Anthropic), a to k sestavení a stylistické úpravě textu podle podkladů dodaných autory, k ověření bibliografických údajů proti databázi PubMed a registru DOI, k vytvoření obrázků a k předrecenznímu posouzení rukopisu. Nebyl použit ke tvorbě dat ani k jejich analýze. Po jeho použití autoři provedli kontrolu obsahu a přebírají za něj plnou zodpovědnost.

 

Dostupnost dat

Souhrnné ukazatele programu jsou veřejně dostupné na datových portálech NSC ÚZIS ČR [4]. Agregované podklady, které nejsou součástí otevřených datových sad, jsou dostupné u korespondujícího autora se souhlasem ÚZIS ČR.