Epidemiology and spatial analysis of hepatitis B and C in the Czech Republic

Czech version

Authors: M. Kalinová ^1,2; Z. Manďáková ²; P. Netrdová ³
Authors‘ workplace: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra demografie a geodemografie, Praha ¹; Státní zdravotní ústav, Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, Praha ²; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha ³
Published in: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 75, 2026, č. 1, s. 3-14
Category: Original Papers
doi: https://doi.org/10.61568/emi/11-6659/20260202/142615

Overview

The aim of this article is to describe the epidemiological trends and spatial patterns of viral hepatitis B and C in the Czech Republic at the district level in 2000–2023. In the study period, a total of 9,471 cases of hepatitis B and 21,611 cases of hepatitis C were reported to the Epidat/ISIN system. Based on global and local spatial analyses, statistically significant positive spatial autocorrelation was demonstrated, and spatial clusters of cases were identified. Spatial clusters of high values are most pronounced for both diseases in the districts of the Ústí nad Labem Region, mainly in areas with socially excluded localities and the occurrence of risky behaviour among the population. The article presents spatial autocorrelation methods as an essential part of epidemiological research and discusses spatial patterns of hepatitis B and C incidence in the Czech Republic.

Keywords:

Epidemiology – Spatial autocorrelation – Hepatitis B – Hepatitis C – LISA analysis

Sources

1. WHO. Global hepatitis report 2024. In: Action for access in low -⁠ and middle-income countries: 2024. Geneva: World Health Organization; 2024 [online, cit. 2024-03-10]. ISBN: 978-92 -⁠ 4-009167-2. Dostupné na www: https://www.who.int/publications/i/item/9789240091672.

2. El Khoury AC, Wallace C, Klimack WK, et al. Economic burden of hepatitis C-associated diseases: Europe, Asia Pacific, and the Americas. J Med Econ., 2012;15(5):887–896. DOI: 10.3111/13696998.2012.681332.

3. Goswami ND, Hecker EJ, Vickery C et al. Geographic information system-based screening for TB, HIV, and syphilis (GIS-THIS): a cross-sectional study. PLoS One. 2012;7(10):e46029. DOI: 10.1371/journal.pone.0046029.

4. Plíšek S. Virová hepatitida B. In: Beneš J. Infekční lékařství. Praha: Galén; 2009. s. 171–177. ISBN 978-80-7262-644-1.

5. Heymann DL. Control of communicable diseases manual. 21. vyd. Washington, DC: APHA Press; 2022 : 265–278. ISBN: 978-0 -⁠ 87553-018-5

6. MacLachlan JH, Cowie BC. Hepatitis B virus epidemiology. Cold Spring Harb Perspect Med. 2015;5(5): a021410. DOI: 10.1101/ cshperspect.a021410.

7. Hůlek P, Urbánek P. Hepatologie. 3. vyd. Praha: Grada Publishing; 2018 : 260–274. ISBN 978-80-271-0394-2.

8. Husa P, Šperl J, Urbánek P, Fraňková S. Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B. Vnitr Lek., 2025;71(7):E13–E29. DOI: 10.36290/vnl.2025.086.

9. Urbánek P. Hepatitida C. Praha: Mladá fronta, Edice postgraduální medicíny; 2017 : 65–79, 106–115, 184. ISBN 978-80-204-4410-3.

10. Maasoumy YB, Wedemeyer H. Natural history of acute and chronic hepatitis C. Best Pract Res Clin Gastroenterol. 2012;26(4):401 –⁠ 412. DOI: 10.1016/j.bpg.2012.09.009.

11. Seeff LB. Natural history of chronic hepatitis C. Hepatology, 2002; 36(Suppl 1):35–46. DOI: 10.1053/jhep.2002.36806. 12. McGowan CE, Fried WF. Barriers to hepatitis C treatment. Liver Int. 2012;32;(Suppl 1):151–156. DOI: 10.1111/j. 1478–3231.2011.02706.x.

12. Spurná P. Prostorová autokorelace –⁠ všudypřítomný jev při analýze prostorových dat? Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2008;44(4):767–788. DOI: 10.13060/00380288.2008.44.4 .08

13. Kalinová M. Časoprostorová analýza šíření hepatitidy v Česku [diplomová práce]. Praha: Univerzita Karlova; 2021.

14. Getis A, Cliff AD, Ord JK. Spatial autocorrelation. London: Pion;1973. Progress in Human Geography, 1995;19(2):245–249. DOI: 10.1177/030913259501900205.

15. Ord JK, Getis A. Local spatial autocorrelation statistics: distributional issues and an application. Geogr Anal., 1995;27(4):286–306. DOI: 10.1111/j.1538-4632.1995.tb00912.x.

16. Fortin M, Dale MRT, et al. Spatial autocorrelation. In: Fotheringham AS, Rogerson PA, eds. The SAGE Handbook of Spatial Analysis. London: SAGE; 2009. s. 89–103. ISBN 978-1-4129-1082-8.

17. Anselin L. Local indicators of spatial association –⁠ LISA. Geogr Anal., 1995;27(2):93–115. DOI:10.1111/j.1538-4632.1995. tb00338.x.

18. Sekera JC, Frýbert J. 2022. Analysis of drug-related infectious diseases in people who inject drugs –⁠ Pilsen Region, 2003 –⁠ 2018. Cent Eur J Public Health., 2022;30(1):13–19. DOI: 10.21101/ cejph.a6937.

19. Homynová P, Dvořáková Z, Grohmannová K, et al. Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2024 [Report on Illicit Drugs in the Czech Republic 2024] CHOMYNOVÁ, P. (Ed.): 2024. Praha: Úřad vlády České republiky. [online, cit. 2025-10-25]. Dostupné na www: https://www.drogy-info.cz/publikace/vyrocni-zpravy/ zprava-o-nelegalnich-drogach-v-ceske-republice-2024/.

20. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Vyhláška č. 355/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, 2017 [online, cit. 2024-03-19]. Dostupné na www: https://www.zakonyprolidi.cz/ cs/2017-355.

21. Slámová A, Schejbalová M. Epidemiologie virové hepatitidy B se zřetelem na zvláštní očkování. Očkov. Cest. Med., 2016;7(1):7–11. ISSN 1804-493X.

22. Lebeda A. Výroční zpráva o realizaci politiky v oblasti závislostí Libereckého kraje 2022 : 2023. [online, cit. 2025-10-15]. Dostupné na www: https://www.khslbc.cz/content/files/info/zdravotni/VZ_Lbc%20kraje_2022.pdf.

23. Lang P. Sociální vyloučení v Česku: rozsah v roce 2024. Praha: Agentura pro sociální začleňování; 2025. [online, cit. 2025-10 -⁠ 27]. Dostupné na www: .

24. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Mapa sociálně vyloučených lokalit a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice: 2015. [online, cit. 2025-10-02] Dostupné na www: .

25. Veselíny E, Janičko M, Dražilová S, et al. High hepatitis B and low hepatitis C prevalence in Roma population in Eastern Slovakia. Cent Eur J Public Health, 2014;22(Suppl):51–56. DOI:10.21101/ cejph.a3902.

26. Dlhý J, Beneš Č. Hlášené virové hepatitidy u intravenózních narkomanů v ČR. Interní Med., 2007;9(10):462–464. ISSN 1803-5256.

27. Bendlová I, Šimka V, Ryzhova E, et al. Epidemiology of hepatitis B, C among risk groups in Czechia. BMC Public Health, 2025;25 : 1866. DOI: 10.1186/s12889-025-23014-6

28. Magistrát hlavního města Prahy. Analýza situace v oblasti užívání drog v Praze: Praha:MHMP;2023. [online, cit. 2025-10-27]. Dostupné na www: https://praha.eu/documents/d/praha/analyza_situace_v_oblasti_uzivani_3463378.

29. Česká společnost AIDS pomoc. Výroční zpráva 2024: Praha ČSAP; 2025. [online, cit. 2025-10-10]. Dostupné na www: https://www.aids-pomoc.cz/int/web/fls/pg/000/46rayc3c.pdf

30. Krzysztofowicz S, Osińska-Skotak K. The Use of GIS Technology to Optimize COVID-19 Vaccine Distribution: A Case Study of the City of Warsaw, Poland. Int J Environ Res Public Health, 2021;18(11):5636. DOI: 10.3390/ijerph18115636.

Labels

Hygiene and epidemiology Medical virology Clinical microbiology

Parvovirus B19: how to interpret semi-quantitative viraemia values during high circulation of the virus in the population

Surveillance of invasive pneumococcal disease and serotypes coverage of pneumococcal vaccines in the Czech Republic between 2007 and 2024

Usutu virus meningitis: another overlooked mosquito-borne disease in central Europe

Article was published in

Epidemiology, Microbiology, Immunology

2026 Issue 1

Download issue PDF