Výsledky mikrobiologického šetření u pacientů s úrazy elektrickým proudem: 10letá zkušenost v jediném centru

Download PDF English version

Authors: V. Váňa ¹; B. Lipový ^2,5; M. Cvanová ³; M. Hanslianová ⁴; J. Holoubek ⁶
Authors‘ workplace: Department of Burns and Plastic Surgery, Institution shared with University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ¹; CEITEC – Central European Institute of Technology, Brno University of Technology, Czech Republic ²; Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ³; Department of Clinical Microbiology, Vyškov Hospital, Czech Republic ⁴; Department of Burns Medicine, Third Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital Královské Vinohrady, Prague, Czech Republic ⁵; Department of Traumatology, Trauma Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ⁶
Published in: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 74, 2025, č. 2, s. 97-106
Category: Original Papers
doi: https://doi.org/10.61568/emi/11-6492/20250428/140415

Overview

Cíl: Úraz elektrickým proudem z vysokého napětí je jedním z nejzávažnějších úrazů, se kterými se můžeme v moderní medicíně setkat. Často bývá spojený s více následky a vysokou náchylností k infekčním komplikacím. Tito pacienti jsou přijímáni do specializovaných popáleninových center a vyžadují rozsáhlou multidisciplinární spolupráci. V této studii se snažíme odhalit prevalenci, typy a charakteristiky mikrobiálních infekcí, které se vyvíjejí po vysokonapěťovém elektrotraumatu, a identifikovat rizikové faktory, které mohou přispívat k náchylnosti pacientů k infekcím.

Materiál a metodika: Pro účely této publikace byla zpracována data všech 37 pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno s diagnózou úraz elektrickým proudem vysokým napětím v letech 2006–2016. Otisky a stěry z exfoliovaných oblastí byly opakovaně odebírány k mikrobiální analýze spolu s tracheobronchiálním aspirátem, sputem nebo bronchoalveolární laváží, močí a periferní krví. Získaná data byla zpětně analyzována.

Výsledky: Mezi 37 pacienty byl medián věku 31,9 s průměrnou dobou hospitalizace 44,3 dne a úmrtností 8,1 %. Na umělé plicní ventilaci bylo závislých celkem 28 osob. Výskyt infekčních komplikací se v průběhu hospitalizace liší podle místa kultivace odběru a doby strávené v nemocnici. U 97,3 % pacientů se vyvinula infekce alespoň v jednom tělesném kompartmentu. V 88,8 % případů byla multipatogenní a ve 41,6 % se rozvinul septický stav. V naší studijní kohortě dominovaly G+ nad G-kmeny. Nejčastějšími zástupci z G+ spektra byli koaguláza negativní stafylokoky (97 %), Staphylococcus aureus (57 %), Enterococcus fecalis et faecium (51 %). V G-spektru bylo pořadí následující: Klebsiella pneumoniae (46 %), Pseudomonas aeruginosa (41 %), Escherichia coli (35 %) a Acinetobacter baumannii (18,9 %). Nejčastější pozorovanou infekcí byla infekce popálenin (BWI), následovaná infekcemi krevního řečiště (BSI), infekcemi dolních cest dýchacích (LRTI) a infekcemi močových cest (UTI), primárně způsobené G+ patogeny. Je pozoruhodné, že delší doba hospitalizace byla spojena s rostoucí prevalencí G-patogenů, zejména K. pneumoniae, P. aeruginosa a A. baumannii, které vykazovaly vysoký stupeň antimikrobiální rezistence.

Závěr: Tato studie poskytuje podrobný pohled na výskyt a následky úrazů elektrickým proudem s vysokým napětím na Moravě v průběhu desetiletí. Faktory významně ovlivňující přežití a závažnost výsledků zahrnovaly celkovou plochu popálenin, popáleniny v celé tloušťce, inhalační poranění a potřebu tracheostomie. Studie je však limitována relativně malou velikostí vzorku, dlouhou dobou sběru dat s potenciálními změnami v klinické praxi a jednocentrovým designem, což může ovlivnit zobecnění nálezů. K ověření těchto výsledků a zpřesnění strategií prevence infekcí u této populace pacientů jsou zapotřebí další multicentrické studie.

Klíčová slova:

Pseudomonas aeruginosa – úraz elektrickým proudem – mikrobiologický dohled – péče na JIP – popáleninová rána – nozokomiální infekce

Sources

Spies C, Trohman RG. Narrative review: Electrocution and life-threatening electrical injuries. Ann Intern Med., 2006, 145(7):531–537.
Luz DP, Millan LS, Alessi MS, Uguetto WF, Paggiaro A, Gomez DS, et al. Electrical burns: a retrospective analysis across a 5-year period. Burns J Int Soc Burn Inj., 2009,35(7):1015–1019.
Arnoldo BD, Purdue GF, Kowalske K, Helm PA, Burris A, Hunt JL. Electrical injuries: a 20-year review. J Burn Care Rehabil., 2004, 25(6):479–484.
Lipový B, Kaloudová Y, Ríhová H, Chaloupková Z, Kempný T, Suchanek I, et al. High voltage electrical injury: an 11-year single center epidemiological study. Ann Burns Fire Disasters, 2014, 27(2):82–86.
Burn shock resuscitation PubMed [Internet]. [cited 2024 Mar 19]. Available at: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/1290260/
Tred get EE, Yu YM. The metabolic effects of thermal injury. World J Surg., 1992, 16(1):68–79.
Deitch EA. The management of burns. N Engl J Med., 1990, 323(18):1249–1253.
Church D, Elsayed S, Reid O, Winston B, Lindsay R. Burn wound infections. Clin Microbiol Rev., 2006, 19(2):403–434.
Taneja N, Emmanuel R, Chari PS, Sharma M. A prospective study of hospital-acquired infections in burn patients at a tertiary care referral centre in North India. Burns J Int Soc Burn Inj., 2004, 30(7):665–669.
Zampar EF, Anami EHT, Kerbauy G, Queiroz LFT, Carrilho CMDM, Cardoso LTQ, et al. Infectious complications in adult burn patients and antimicrobial resistance pattern of microorganisms isolated. Ann Burns Fire Disasters., 2017, 30(4):281–285.
Bahemia IA, Muganza A, Moore R, Sahid F, Menezes CN. Microbiology and antibiotic resistance in severe burns patients: A 5 year review in an adult burns unit. Burns J Int Soc Burn Inj., 2015, 41(7):1536–1542.
Murray PM, Finegold SM. Anaerobes in burn-wound infections. Rev Infect Dis., 1984, 6 Suppl 1:S184–186.
Vránková J, Adámková V. Bacteriological monitoring after burn injury. Acta Chir Plast., 2004,46(2):48–50.
Chovanec Z, Veverkova L, Votava M, Svoboda J, Jedlicka V, Capov I. Comparison of two non-invasive methods of microbial analysis in surgery practice: incision swabbing and the indirect imprint technique. Surg Infect., 2014,15(6):786–793.
Tobiasen J, Hiebert JH, Edlich RF. Prediction of burn mortality. Surg Gynecol Obstet., 1982,154(5):711–714.
van Langeveld I, Gagnon RC, Conrad PF, Gamelli RL, Martin B, Choudhry MA, et al. Multiple-Drug Resistance in Burn Patients: A Retrospective Study on the Impact of Antibiotic Resistance on Survival and Length of Stay. J Burn Care Res Off Publ Am Burn Assoc., 2017,38(2):99–105.
Theodorou P, Thamm OC, Perbix W, Phan VT. Pseudomonas aeruginosa bacteremia after burn injury: the impact of multiple-drug resistance. J Burn Care Res., 2013,34(6):649–658.
Yali G, Jing C, Chunjiang L, Cheng Z, Xiaoqiang L, Yizhi P. Comparison of pathogens and antibiotic resistance of burn patients in the burn ICU or in the common burn ward. Burns J Int Soc Burn Inj., 2014, 40(3):402–407.
Ronat JB, Kakol J, Khoury MN, Berthelot M, Yun O, Brown V, Murphy RA. Highly drug-resistant pathogens implicated in burn-associated bacteremia in an Iraqi burn care unit. PLoS One, 2014,9(8):e101017.
Santucci SG, Gobara S, Santos CR, Fontana C, Levin AS. Infections in a burn intensive care unit: experience of seven years. J Hosp Infect., 2003, 53(1):6–13.
Al-Rawajfah OM, Stetzer F, Hewitt JB. Incidence of and risk factors for nosocomial bloodstream infections in adults in the United States, 2003. Infect Control Hosp Epidemiol., 2009,30(11):1036–1044.
Patel BM, Paratz JD, Mallet A, Lipman J, Rudd M, Muller MJ, et al. Characteristics of bloodstream infections in burn patients: An 11-year retrospective study. Burns J Int Soc Burn Inj., 2012,38(5):685–690.
Altoparlak U, Erol S, Akcay MN, Celebi F, Kadanali A. The time-related changes of antimicrobial resistance patterns and predominant bacterial profiles of burn wounds and body flora of burned patients. Burns J Int Soc Burn Inj., 2004,30(7):660–664.
Manson WL, Pernot PC, Fidler V, Sauer EW, Klasen HJ. Colonization of burns and the duration of hospital stay of severely burned patients. J Hosp Infect., 1992,22(1):55–63.
Wong TH, Tan BH, Ling ML, Song C. Multi-resistant Acinetobacter baumannii on a burns unit – clinical risk factors and prognosis. Burns J Int Soc Burn Inj., 2002,28(4):349–357.
Lachiewicz AM, Hauck CG, Weber DJ, Cairns BA, van Duin D. Bacterial Infections After Burn Injuries: Impact of Multidrug Resistance. Clin Infect Dis Off Publ Infect Dis Soc Am., 2017,65(12):2130–2136.
Bayram Y, Parlak M, Aypak C, Bayram I. Three-year review of bacteriological profile and antibiogram of burn wound isolates in Van, Turkey. Int J Med Sci., 2013,10(1):19–23.
Oncul O, Ulkur E, Acar A, Turhan V, Yeniz E, Karacaer Z, et al. Prospective analysis of nosocomial infections in a burn care unit, Turkey. Indian J Med Res., 2009,130(6):758–764.
Leseva M, Arguirova M, Nashev D, Zamfirova E, Hadzhyiski O. Nosocomial infections in burn patients: etiology, antimicrobial resistance, means to control. Ann Burns Fire Disasters., 2013,26(1):5–11.
Branski LK, Al-Mousawi A, Rivero H, Jeschke MG, Sanford AP, Herndon DN. Emerging infections in burns. Surg Infect (Larchmt), 2009,10(5):389–397.
Guggenheim M, Zbinden R, Handschin AE, Gohritz A, Altintas MA, Giovanoli P. Changes in bacterial isolates from burn wounds and their antibiograms: a 20-year study (1986–2005). Burns J Int Soc Burn Inj., 2009,35(4):553–560.
Fournier PE, Richet H. The epidemiology and control of Acinetobacter baumannii in health care facilities. Clin Infect Dis., 2006,42(5):692–699.
Askarian M, Hosseini RS, Kheirandish P, Memish ZA. Incidence of urinary tract and bloodstream infections in Ghotbeddin Burn Center, Shiraz 2000–2001. Burns, 2003,29(5):455–459.
López-Jácome LE, Chávez-Heres T, Becerra-Lobato N, García-Hernández ML, Vanegas-Rodríguez ES, Colin-Castro CA, Hernández-Durán M, Cruz-Arenas E, Cerón-González G, Cervantes-Hernández MI, Ortega-Peña S, Mondragón-Eguiluz JA, Franco-Cendejas R. Microbiology and infection profile of electric burned patients in a referral burn hospital in Mexico City. J Burn Care Res., 2020,41(2):390–397.

Do redakce došlo dne 21. 8. 2024.

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Jakub Holoubek, Ph.D.
Klinika traumatologie, Úrazová nemocnice, FN Brno a MU
Ponávka 139/6 602 00 Brno-střed
e-mail: holoubek.jakub@yahoo.com

Labels

Hygiene and epidemiology Medical virology Clinical microbiology

Jak se mění epidemiologie rotavirových nákaz v souvislosti s očkováním v České republice

Mikrobiální kontaminace vzduchových filtrů klimatizačního systému městských autobusů

Corynebacterium durum a možnosti jeho identifikace

Smrteľná kliešťová encefalitída z aktívnej endemickej oblasti Slovenska

Blastocystis v lidském gastrointestinálním traktu – komenzál nebo „tichý“ patogen?

Mikrobiom a zdraví

Article was published in

Epidemiology, Microbiology, Immunology

2025 Issue 2

Download issue PDF